Přísně tajné premiéry

Potenciál slibné zápletky o uskutečňování zločinů podle postupů popsaných v detektivních románech se sice zcela využít nepodařilo, ale zásluhou silného hereckého obsazení (dominují samozřejmě Jiří Sovák a jeho protihráč Čestmír Řanda) se stále jedná o nadprůměrně kvalitní komedii hodnou jména režiséra Martina Friče. Ten se jejím prostřednictvím bohužel už také pomalu začínal loučit se svoji čtyřicet let trvající a tím pádem i velmi bohatou režisérskou kariérou. (17.01.2010)

Kdyby to nebylo pojaté jako komedie, nehráli v tom čeští komediální herci (hlavně Jiřího Sováka nebo Vladimíra Menšíka si nedokážu představit ve vážné roli...), byl by to úplně skvělý film, protože příběh byl jedním z nejoriginálnějších, jaké jsem kdy ve filmech viděl. Jenže jako komedie to nějak nefungovalo, hlavně úplný závěr filmu byl podle mého názoru až moc úlet a příliš násilný (ale tank se povedl)... Mé hodnocení "Přísně tajných premiér" jako komedie je tedy nasnadě, ovšem kdyby to bylo natočené jako thriller, vůbec bych se nebránil pěti hvězdičkám. (22.12.2010)

Největší nebezpečí lidský společnosti jsou ctižádostiví blbci! Problém předposledního Fričova filmu vězí v jeho zarputilé snaze být vtipný. Za každou cenu. Všemi prostředky. A čím víc mají být všechny ty scénky ze života nešťastného spisovatele detektivních románů zábavné, tím hloupější a prvoplánovější nakonec jsou. Nejde tu přitom ani tak o to, zda se jedná či nejedná o parodii, přičemž míra použitých gagů by tomu odpovídala, ale má-li takový humor vůbec šanci na přežití. Frič se až příliš spoléhal na osvědčené herce, kteří opravdu dělají, co mohou, především skvělý Čestmír Řanda zachraňuje nejednu dějovou situaci svým šťavnatým a sytým herectvím, bohužel to ale nestačí. A přitom původní literární předloha, Sebrané zločiny Vladimíra Hudce, v šedesátých letech mmj. úspěšná série kriminálních grotesek z pera Viléma Hejla, měla velký potenciál zaujmout i okruh filmových diváků, také proto, že vnášela do stojatých českých vod svěží závan hravosti a ryzí originality. Scénáristé, a mezi nimi i Frič, z ní ovšem vypreparovali jen některé dílčí motivy a příliš si nelámali hlavu s tím, co na to kdo (diváci) řekne. Přísně tajné premiéry (už samotný název je mimo mísu) jsou promarněnou příležitostí, jak vrátit do českého filmu jemnou situační komiku, bláznivý humor a nespoutanou fantazii, tedy obor, kterému Martin Frič před válkou (a během ní) kraloval. (28.03.2021)

„Blázníš?! Copak jsi neviděl, že vyjíždíme na hlavní? Si nás moh voba zabít!“ - „No, taky by to bylo řešení.“ Tohle Fričovo dílko mi dlouho unikalo, ale nakonec jsem ho dostihl. A jde o velmi příjemné překvapení. Sovák je jako zneuznaný génius velmi zábavný, zloduch Řanda mu dělá více než obstojného protihráče, navíc jejich dialogové výměny jsou zdařilé. Avšak to nejlepší na tomto filmu je mistrně napsaný manželský pár v čele se skvěle sehranými Sovákem a Bohdalovou. Hláška střídá hlášku (např. ikonická: „Láďo, já už jsem zase tak unavená.“), až je člověku skoro líto, že se pozornost tu a tam přesouvá k plánování a krádežím. Směrem ke konci začne tempo filmu trochu zpomalovat, aby najednou nastoupil „nový hráč“ na scénu a ten „výbuch“ je výbornou tečkou. Celkově je to za slušné 4*. „A na co je náš člověk stavěnej?“ - „No rozhodně ne na tu vaši Akci 57. Podívejte se, já neříkám, že by se u nás nekradlo, krade se, ale jinak, po našem, v malym, ale za to důkladně a neúnavně, prostě ta velikost malýho českýho člověka přímo děsí.“ (03.02.2017)

Frič patřil k velkým hvězdám naší kinematografie a nebylo pro něj proto obtížné angažovat ty nejpopurárnější a nejlepší herce své doby. Jakkoli scénář je slušný (přinejmenším z pohledu současné české produkce), to, co vyzdvihuje Přísně tajné premiéry do nadprůměru, je právě herecké obsazení a odvedené herecké výkony. Za Sováka a Bohdalovou + závěrečný nápad s tankem musím dát čtvrtou hvězdičku. Celkový dojem 70 %. (18.07.2008)