Cesty ze slepých map

"Život je jak slepá mapa. Taky nevíš, po které cestě kam dorazíš" Dospívající Martu vypořádávající se hrozbou rozvodu jejích rodičů, ta její "slepá mapa" nasměruje až k dosti zoufalému kroku v podobě předstíraného vlastního únosu. Ačkoliv tahle televizní inscenace řeší silné celospolečenské téma, způsob zpracování se spoustou flashbacků (uvozených vždy takovým zvláštním předělem v podobě kratičkého černobílého vizuálu a nepříjemné hudby) mi tedy dost neseděl. I herecké výkony všem aktérů mi přišly takové spíše mdlé. Snad jediné co mi na tomto filmu přišlo trošku zajímavé je určitá dobová atmosféra konce 80 let spojená zejména se zpěvem Petera  Nagyho.. (10.08.2022)

Už po dvou minutách filmu jsem odhadl o co půjde, protože toto témy tu již bylo a to několikrát.No, dobrá, budiž. jenže toto bylo zpracováno naprosto stejně, nebylo tam nic nového, takže o čem to jako mělo být? Netvrdím, že jde o banální věc, to ne, ale tento film tak dokonale vyzněl. Ani spát se u toho nedalo. A ti herci toho také moc neukázali, a že bylo kde. (29.02.2024)

Dospívající dcera Marta rodičů Vichřických, volí neobvyklou formu protestu, když vidí že se rodina v důsledku neřešených problému rozpadá. (15.03.2012)

Film je asi pro všechny rodiče, kteří se momentálně rozvádějí a rozhodně to není v klidu. To co (ne)snášejí rodiče děti mohou (ne)snášet úplně jinak a mnohem hůř. Jenže to mnohým nedochází. Pravdou ale je, že příběh sám o sobě mě zrovna za srdce nechytil. Možná proto, že se mě nedotýká téma samotné, možná pro slabší herecké výkony, nebo třeba i pro občas trochu zvláštní konverzaci. Svůj způsob poukázání na určitý problém to však plní. Jen mě tak napadá, proč dívka požadovala peníze, proč prostě jen neutekla. Hláška: „Zůstanem si navždy věrní, i když je to nemoderní," je skvělá. Platí dnes více než v době natočení. (14.10.2021)

Když máte za otce/manžela despotickýho magora, kterýho v jeho chování podporuje ještě navíc jeho vlastní matka, která s váma bydlí v jedný domácnosti, tak to prostě doma za moc nestojí. Ten námět neni špatnej, ale přišlo mi to celý takový odfláknutý a špatně zahraný. Snad akorát Dejdarovi jsem věřil tu roli největšího frikulína a lamače ženských srdcí. Ostatnim hercům jsem jejich role prostě nevěřil. Zejména ty herci v rolích kriminalistů působili těžce mimo. Z dnešního pohledu je to spíš taková legrační vzpomínka na konec 80. let se všema těma bizarníma hadrama, brejlema, účesama typu mullet a Peterem Nagym, kterej nonstop vyřvává z dětskýho pokojíčku. (15.10.2021)