Princezná so zlatou hviezdou

V mnoha ohledech minimálně na české poměry unikátní pohádka - u mě ale neboduje hlavně kvůli tomu brždění děje "esteticky a umělecky" hodnotnými vsuvkami. Každopádně role prince Radovana udělala z Pepíčka Zímy bosse všech bossů - však jeho chrabrý mečík shora učinil to, co v zemi Ladiných niv zdola hrdinný sociálně uvědomělý lid (na který se Lada typicky buržoazně nespolehla a kvůli tomu musela absolvovat exil a celou tu šarádu;)). A to se za komančů muselo cenit víc než kdy jindy:) Přiznejte si ale, že nejvíc si odsud nepamatujete nikoho jiného než Martina Růžka jako Krále Kazisvěta;) Hlavně za něj červených 70%. (01.10.2014)

Upraveno v červenci 2020. Film Princezna se zlatou hvězdou je rozkošnou koláží z nadýchaných vláken pestrobarevného chvění radosti. Je složená ze zpěvů, pocitových tanců, lekce slušného chování, osvětové propagace zdraví prospěšného mytí rukou, srozumitelného načrtnutí stran dobra i zla a jednohlasného politického provolání, deklarujícího masové lidové odhodlání ochrany státní svrchovanosti před případnou germánskou, a prozápadní, agresí. Pohyb je zkrocen geometrií a choreografickým řádem, smyslné barvy svůdně nakrucují boky, malíř vehementně oslavuje kýč přírody a slova si vědomě budují nejvýhodnější výchozí pozici pro skotačení rýmu, škádlení v ohebnosti i souslednosti a připravenost k pohotovému odrážení útoků. K. M. Walló s Martinem Fričem nezapomínají dodat k té představě Boženy Němcové nadhled, karikaturní ironii a prostořeké provokování, dětem jsou nastíněny základní charaktery lidského chování a je jim nenásilně zdůrazněna závažnost výběru životního partnera pro vnitřně naplňující pocit štěstí. Hrdinkou podstaty pohádky je Lada (velmi příjemná Marie Kyselková), ctná, přestože naivně důvěřivá, princezna. Útěk není pošetilou snahou o ochranu vlasti, ale vzepřením se tradicím a upřednostněním individualismu, byť posláním je vlastenectví. Lidem milovaným hrdinou bez bázně a hany je Radovan (příjemný Josef Zíma), princ, nejspravedlivější mezi spravedlivými, nejmoudřejší mezi moudrými, nejušlechtilejší mezi ušlechtilými. Hrdina, jak má být! Důležitou postavou je Kazisvět VI. (velmi zajímavý Martin Růžek), autoritativní král sousední země a chamtivý chlípník s uchvatitelskými pudy. Růžovoučké mládí je chutnou kořistí. Výraznější postavou je Hostivít (velmi příjemný František Smolík), stařičký král a senilní Ladin otec, který již není schopen čelit neskrývané vnější agresi. K výraznějším komickým postavám zde patří vrchní kuchař (velmi příjemný Stanislav Neumann) prince Radovana. Zdobí ho dobrosrdečnost a zbytečně paniky strachu, neboť absolutistická krutost je v jeho zemi již minulostí. Z dalších rolí: nezištně a s láskou pomáhající chůva princezny Lady (Jarmila Kurandová), bezelstný kuchtík Janek (Josef Vinklář), statut majestátu moci pomalu překračující princův maršálek (Eduard Kohout), starý princův rádce (Theodor Pištěk), ústup jistící Kazisvětův pobočník (Karel Effa), odhodlaná milovnice koní a princezna Florindella z Hyrkánie (Květa Fialová), či dětinská vévodkyně Glorie (Stella Májová). Princezna se zlatou hvězdou patří k nejtradičnějším českým filmovým pohádkám. Její přednost stojí na pestřejším uměleckém záběru, cirkusácké poetice halasného a flitry nazdobeného podbízení a podstavci naprosto srozumitelného úderu blesku. Rozkošně nadnesená a probarvená pohádka. (02.10.2009)

Řekl bych výchovné, nikoliv angažované a nevkusné. A takové vlastně pohádky mají být. Mají vychovávat děti, učit je rozlišovat co je dobré a co špatné, které charakterové vlastnosti lidí jsou nepřijatelné a odsouzeníhodné a které by naopak slušný člověk měl mít. A opět se nestačím divit, že někteří, – promiňte mi ten výraz – "skrblíci", slovně hodnotí tuto pohádku nadmíru pozitivně, ale plný počet hvězdiček nepřidělí. Máme snad v naší filmové pohádkové pokladnici přenádherných umě natočených pohádek odehrávajících se ve skutečných interiérech zámků, hradů a exteriérech naší krásné země tolik, aby jsme si mohli dovolit "šetřit" hvězdičkovým hodnocením? Myslím, že určitě ne. Pohádka je určena dětem. Pokud se mi pohádka líbila v dětství, je to pro autory odměna, a neměl bych hodnotit pak v dospělosti pohádku pohledem dospělého člověka, nýbrž pohledem dětským, který mi zůstal v dětské mysli. Pro mě zůstala a zůstane tato nádherná pohádka navždy jednou z nejlepších, kterou si může česká kinematografie připsat na svůj účet. I když je z hlediska dnešní doby "sladší", než by mohla být. Na pohádku se musí dospělý člověk dívat a hodnotit s nadhledem. Je určena přece pro děti, nikoliv pro dospělé. Že odpad? Ale fuj TDK!!! :-) (23.12.2008)

Co to tam ta holka na čele má? Nebožtík Petr Muk kdysi v jednom ze svých dávných hitů zpíval, že hvězdu, to by souhlasilo, ale ta dotyčná byla Rachel a tohle je spanilá princezna Lada. Nesympatická, sobecká a do sebe zahleděná nána, která odmítla takového krasavce, jakým byl fašizoidní vladař Kazisvět. I odešla z království otravovat do jiného království v modelu myšího kožíšku od nejmenované světové modní značky (product placement byl nepovolený), kde jí všichni, včetně kuchtíka, lezli do prdele a to takovým způsobem, až z toho začali veršovat. Nevím, co ta namyšlená Lada vlastně očekávala. Na svého nápadníka si vymyslela úkoly, za které byla na pěst, a když jí je v podstatě splnil, tak jí to ještě bylo málo. Tak s takovou náročnou princeznou sympatizovat nehodlám. Z hlediska příběhu to nebyl žádný zázrak. Pouze scény s Kazisvětem a hudební podkres, který připomínal nástup fašistické okupace, byly stylové a současně i mrazivě hrozivé, ale zbytek nuda na které byl znát divadelní původ. Herecké obsazení vesměs u mě kladně přijato, až na Marii Kyselkovou, kterou bych ve filmu už po její nesympatické kreaci rozhodně nevyhledával. A pan Pepíček Zíma proslul přece jen více jako bard dechovkové generace než poněkud slizký milovník, potažmo zamilovaný princ, který na mě tím svým ultra hodným a nekonfliktním přístupem tak působil. Ještě dvojice kuchtíků v podání pánů Neumanna a nastupující herecké generace Vinkláře byla tím správným "hláškujícím" kořením. Filmový přístup pana režiséra Friče mě ničím neoslnil, ani neuchvátil a spíše zklamal, jak nedokázal vtáhnout do děje. A z té otřesně nevkusné barvotiskovosti záběrů šla hlava kolem. Pohádka, kterou když zase budou po x-té reprízovat v televizi, si nechám ujít. A vůbec o nic nepřijdu. 20% (29.07.2014)

Nikdy jsem tuhle pohádku neměl rád a nikdy ji mít rád nebudu. Možná že to je místy i trochu vtipné, ale premisa krásné princezny se zlatou hvězdou na čele a "ošklivou" šmudlou oblečenou v myšším kožíšu mě iritovala už jako malýho špunta. Asi jak Natalia Oreiro (nebo jak) v tom bláznivém seriálu převlečená za kluka jen pomocí kšiltovky. Mít takový kozy, tak si na kluka rozhodně hrát nebudu. (19.06.2011)