O dvanástich mesiačikoch

Typická Janákovina "pro současného mladého diváka". Jen doufám, že se nestane, aby podobně jako v případě Snowboarďáků (režie) nebo Veni, Vidi, Vici (organizátorství zločinů proti lidskosti, tedy pardon, produkce) nabyl dojmu, že zásadním způsobem podnítil zájem o téma jeho díla, zde staré pohádky:P Úmyslně neříkám české pohádky, protože kdo neuvidí velmi výraznou inspiraci nejenom Popelkou, ale i Mrazíkem, ten si zaslouží věřit tomu, co "individuality" jako je Karel Janák vypouštějí z ústního otvoru. K obsazení tvůrcům ale jednoznačně gratuluji, kladné postavy kladnější a sympatičtější být nemohou, a proti nim stojící Veronika Žilková s Ivanou Korolovou svými výkony naprosto válcují všechny a všechno kolem. I tak je to ale jen a pouze pitvoření bez něčeho, co bych si jako divák měl odnést. Srandovní strejdové sedící pod Stonehengem to totiž rozhodně nebudou, a byť proti Otovi Jirákovi v Heleovském rozpoložení nebo dobrosrdečnému Miroslavu Táborskému s hárem do půlky zad nic nemám, nechápu, co mělo vyplynout z toho, že Pavel Kříž by nejdříve nejradši maceše zakroutil krkem, ale pak zůstane u těch několika zapadlých vět v polovině filmu, a ve zbytku ani nepůsobí jako Srpen, ale jako Mrzout ze Šmoulů. Čili objektivně ano, hezké záběry, sympatické nebo vtipné postavy, výjimečně nedementní a v ději se angažující ženich (který je ve všech ostatních zpracováních jen Němcovským McGuffinem), sebou neustále nechávající vláčet DivoBárovsky fortelná Maruška, proti tomu se nedá nic říct. Ale při srovnání s Andělem Páně nebo Lotrandem A Zubejdou mám narozdíl od nich stoprocentní pocit konzumní zábavy, na kterou za rok těžko kdo vzpomene. Když k tomu ale posadíte děti, nic zlého se jim nestane. Budou se smát a nakonec se i trošku ponaučí - sice jen v té bazální rovině, že pravda a láska zvítězí nad lží a nenávistí jen s pomocí nadpřirozených sil, ehm, ale co taky víc chtít, že. Právě že toho jde chtít ještě o dost víc, a jiní to natočit dokázali. Takže přinejlepším 70% za zpracování a zahrání. (25.12.2012)

Na hodnocení štědrovečerní pohádky se dá lehce poznat kdy jaký dostal dárky. Ty odpadový a jednohvězdičkový dostaly hovno a tak se vybíjej na pohádce. Za sebe můžu říct, že to bylo v pohodě, fandil jsem dobru a fakoval na zlo líp už si pohádku užít ani nejde. A už chápu proč mě uživatelka Květula dává fialky, Květulililililinka. (25.12.2012)

Jmenovalo se to Dvanáct měsíčků a to taky bylo to jediné, co za něco stálo. Žilková nebyla špatná, měsíčci byli dobří, zbytek by potřeboval naplácat na holou. Marfuška, či jak se Nastěnčina sestra jmenovala, by měla být ztrestána stětím. Jo, aha, on to prý nebyl Mrazík, takže ty nevlastní sestry byly Květa a Marie. Ale jinak jako kdyby to Mrazíkovi z berly mrazilky odpadlo. A i účes, či co to bylo, Karla nápadně připomínal vlasovou přílbici Ivanovu. (24.12.2012)

Pohádka o Dvanácti měsíčcích v psané podobě nepatří k mým oblíbeným. Svého času mě příjemně překvapila ruská hraná verze, modernizovaná česká příjemně překvapila též. Maruška je sympatická, lokace natáčení krásné, dvanáct měsíčků je skvělá banda, miluju leden, pro jeho upřímnou lásku k bílému králíkovi (ano, byl kouzelný, když takhle zaboříte nos do jeho srsti...), miluju prosinec, který by ve mně s nevrlostí našel svého mistra a miluju apríl pro jeho vlídně škodolibé vtipy. Vykrádačka zejména Tří oříšků, jistě. Nelogičnosti? Brutální! Proč se z hloupé, sobecké a poťouchle skrytě agresivní Květy stala hysterická psychopatka, když ani před tím se nekrotila v projevech? Proč byli v té vsi vyšinutí všichni? Proč ty paruky a zmalování holek jak v Mrazíkovi? Na druhou stranu, dobrá hudba, výborné scény u měsíčků a pak taky kouzelný králík. V porovnání s mnohou z nových pohádek jen lituju, že těch měsíců není mnohem víc. (22.12.2013)

"Hlavního hrdinu si tentokrát vyrobíme z dřeva smrkového. Zabrousíme hoblíkem, na tušenou hlavu přiklížíme paruku a pro pocit autentičnosti opatříme čepicí." ... Z vánočních pohádek druhého desetiletí ještě jedna z těch koukatelnějších. Má to celkem spád, sem tam jiskru a lobotomizačních momentů je tam pomálu. Bavily mě obě holky na vdávání, trochu i karikaturní macecha a svým způsobem i ten tradičně prkennej Vojtek. Zajímavý bylo sledovat zápletku zamilovaného bratra Noska, kterou páni velkofilmaři sice vymysleli hezky, ale pak nenašli způsob, jak ji dramaturgicky využít nebo alespoň uspokojivě ukončit. (24.12.2021)