Čínsky take-away

Ono už je vážně jedno, jestli třeba Dánové cestují do Brazílie nebo Němci do Holandska, o tom všem se u nás filmy už hrály. Ale varianta Číňan v Argentině, to bylo docela nové. Přirovnání k Amélii má svůj důvod, protože skutečně Čínský bufet je tím festivalovým filmem, který pohladí. Příhody Roberta a Juna jakoby vypadly z příručky na téma, jak pobavit a neurazit festivalového diváka. Takže ano, může být. #cineargentino (03.10.2013)

Spíš drama než komedie, ale kdo by se neusmál při přepočítávání hřebíků od toho šmejda, co dostal Roberto:-) Každá postavička byla něčím zajímavá, jiná a originální. Číňánek byl roztomile, ale smutně ztracený človíček a já mu držela palečky až do konce, ale tomu Robertovi bych asi ty noviny na konci už hodila do kamen i když měly v jednu chvíli svou váhu Neotřelé, příjemně koukatelné a přirozeně zahrané a tomu já fandím. (21.08.2015)

Spíše úsměvná, než legrační komedie s příjemně civilními výkony herců, romantickou zápletkou a příběhem, který pohladí po duši. Jen závěrečná pointa už mi přišla dost nepravděpodobná, stejně jako bizardní novinové články co si lepil samotář Roberto do sešitu. Ale kdosi tu píše, že je to snad částečně podle skutečné události...inu, divné věci se stávají na tomto světě. Lepší trojka. (14.05.2013)

Amélie na tenhle snímek rozhodně neměla. Z té mi zbylo v hlavě pár mžiků, ale tohle, to vás rozesmutní, pohladí i donutí se usmát. Jak absurdní dovede být život, jaký osud nám přichystá...Jun měl obrovské štěstí, že v Argentině při hledání svého srtýce narazil na Roberta, samorostlého majitele malého železářství, který ač morous, dokázal se této slupky zbavovat jako cibulka, aby jeho pravé Já vyšlo na světlo. Výborná byla též jeho kamarádka, která ho neopětovaně milovala.Skvělé herecké výkony i příjemná muzika. (22.01.2018)

Naprosto parádní kombinace absurdity a reality života jednoho nenápadného chlápka ze železářství, tam, na rohu ulice. Ze začátku jsem toho protivu nemohl vystát, ale pak jsem si na něj tak zvykl, že těch 93 minut uteklo jako nic. Nejenom on, ale i jeho nečekaný návštěvník a prakticky každý, kdo se ve filmu objevil, byl jako balzám na duši. Kór, když Vám není dobře jak po fyzické tak po psychické stránce. Tohle udělá radost a je úplně jedno, že je to ten klasicky opakující se mustr, který jsem viděl už několikrát. (07.04.2013)