Obsahy(1)
Televizní zpracování slavné Čechovovy povídky. Na námluvy ke statkáři se dostaví jeho soused. Rád by za ženu jeho dceru. Než ale nápadník osloví dceru s nabídkou, rozhovoří se o svém majetku, do něhož patří i Volí loučky. Dcera však opáčí, že každý ví, že Volí loučky patří jim. Hádka vyvrcholí urážkami a odchodem nápadníka. Když se však dcera dozví, že právě přišla o ženicha, nutí otce, aby se muž vrátil. Sotva se však nápadník vrátí, dojde k další rozepři, tentokrát o kvalitu psa. A tak nakonec otec námluvy urychlí, s poznámkou, že tu začíná to pravé rodinné štěstí... Komediální miniatura režiséra M. Friče se skvělými hereckými výkony Jana Pivce (otec), Vlasty Chramostové (dcera) a Ladislava Peška (nápadník) vznikla podle předlohy A. P. Čechova. (oficiálny text distribútora)
(viac)Recenzie (51)
Dokonalý briliant televizní zábavy, naprosto a zcela založený na famózním scénáři a koncertních výkonech tehdejší herecké šlechty. Takové věci už se dneska opravdu netočí. A TAKOVÍ herci se už prostě nerodí. Nemůžu si pomoct, ale ne. Pešek, Pivec, Záhorský, Štěpánek, Voska, Vydra, Werich a další - to byla nejzářivější generace našeho herectví a možná, tedy možná, i světového a na jejich výkony je pokaždé doslova lahodný pohled. ()
Každá delikatesa se podává v malém množství a každá rozkoš trvá krátkou dobu. Pochoutka jménem Námluvy to vrchovatě naplňuje. Když se vypracuje podle povídky A.P.Čechova precizní scénář s vybroušenými dialogy a ty se vloží do úst Janu Pivcovi, Vlastě Chramostové a Ladislavu Peškovi vznikne vrcholná škola herectví. Pak už jen postavili dvě kamery na stativ, Martin Frič se mohl usadit do křesla a bavit se tak, jako už několik generací diváků. Ti tři udělali všechno za něj. Tolik humoru a mistrovství v 23 minutách udělalo z Námluv národní rodinné stříbro televizní zábavy. ()
Pivce miluju, Peška mohu, Chramostovou chci, ale co platno, o 34 let později vznikne nová verze se Slováky, které se toto klasické provedení naprosto nevyrovná. Tamto je úplně jiný level, arci tu máme co do činění s dobově daným způsobem hraní, což zase ale nepodmiňuje, že Chramostová hraje svou postavu jako semetriku, Pešek se typově nehodí a celkově nemáme moc dojem, že jsme na matičce Rusi. Ostatně sláva Ukrajině. ()
Řekl bych na podobně vysoce kvalitní úrovni jako slovenský počin. Paní Chramostová tu ruskou selku hraje skvěle, ale v závěru už trochu přehrává, což je škoda. Výprava tentokrát v ruském interiéru pamatovala na červený koutek (toho jsem si ve slovenské inscenaci nevšiml), ale na druhou stranu tam narvali katolické křesťanské malíře. V jednu chvíli nazve nápadník pana otce jezuitou, což skutečně myslím v Čechovovi není. ()
Tato mikrokomedie by se také dala pojmenovat Tři ve při. Výtečné herecké trio Ladislav Pešek – Vlasta Chramostová - Jan Pivec rozehrává nekonečnou partii malicherných hádek. Když se podaří jednu zažehnat, začne další a tak to jde stále dokola. Ladislav Pešek málem i zapomněl, proč vlastně přišel na návštěvu… Fričova adaptace povídky Antona Pavloviče Čechova by Vám neměla rozhodně uniknout! Režisér Martin Frič natočil v letech 1961 a 1962 ještě další tři adaptace díla Antona Pavloviče Čechova – Medvěd (1961), Slzy, které svět nevidí (1962) a Malá noční povídka: O škodlivosti tabáku (1962). ()
Reklama