Pták s křišťálovým peřím: Přízrak teroru

Tak takto sa to teda začalo. Takto vstúpil do sveta kinematografie génius. Týmto snímkom odštartoval svoju kariéru taliansky režisér Dario Argento. Film "Vták s krištálovým perím: Prízrak teroru" je jeho celovečerný debut. Podľa vlastného scénara ho natočil v roku 1970. Jasne v ňom naznačil akým smerom sa bude uberať jeho ďalšia tvorba. Surové mysteriózne krimi horrory. Vytýčil si svoju cestu a zvolil štýl. Ten potom pri ďalších svojich filmoch vypiloval do dokonalosti. Časom sa z Daria Argenta stal grande re Giallo. **** (03.02.2016)

Oslnivý Argentův debut, to bez debat, film který definoval subžánr giallo, mistrovská režie, vynikající propracovaná detektivní zápletka (vliv Hitche je docela patrný), tajemný zabiják, parádní napjatá atmosféra až do samého konce, skvělé kamerové triky, perfektní herecké výkony zejména od hlavního tria (Musante, Salerno a Kendall), vůbec hloubka všech hlavních postav byla úžasná, předvedli se i herci v menších rolích, taková Adorfova bláznivá kreace neměla chybu, skoro jsem ho nemohl poznat a skvělý byl i žlutý vrah Nalder, ach.. ten děsivej obličej) a samozřejmě nesmím opomenout ani dokonale padnoucí maestrovu hudbu. To vše dělá z tohoto filmu nadprůměrnou záležitost a film u kterého jsem se nenudil, marně bych hledal nějakou nudnější pasáž, to postupné odkrývání tajemství tohoto nevšedního příběhu, společně se stále gradujícím napětím a finální skutečně odhalení vrahovi totožnosti to se vážně povedlo a ani ve snu by mě to nenapadlo, takto do puntíku vypointovaná vyvrcholení umělo jen několik málo vyvolených, mezi které patřili Argento nebo Fulci a Martino a několik málo ostatních. Nahota a prvky nějakého explicitního násilí sice ještě nebyly ale to vůbec nevadilo, tady se cenilo úplně něco jiného a pak psal se v uvozovkách stále ještě rok '70, to podstatné z tohoto žánru teprve mělo přijít.. (25.08.2010)

Začínající Argento, klasické giallo. Film je perfektně technicky proveden, zejména kamera a některé záběry jsou pro Argenta typické - a úžasné. Celkový scénář, děj filmu, herecké výkony, zápletka jsou však na nevýrazné úrovni. Gore se nekonají, což by ani nevadilo. Ale ty ploché herecké výkony jaksi způsobují, že se divák nemá ani o koho bát nebo něčeho obávat. Napětí nula. Spíš taková nevýrazná kriminálka, ale technicky perfektně provedená. (12.07.2008)

Zakladni kamen zacinajicich zlatych hororovych casu v evropskem (italskem) filmu, ktery vytycil nejen pro giallo rekvizity a postupy na mnoho let dopredu - kozeny prsiplast, cerne rukavice, tezky dech v telefonu.... Sice to jeste neni uplne 100% - vrchol tvorby nas jeste ceka, ale kez by natacel podobne kvalitni veci i v 21.stoleti. Atmosfera, ze by se dala krajet sekackem na maso, krasne baby, psychoAdorf, pro vetsinu sokujici konec... Co vic si prat? (19.02.2006)

Argentova režijní premiéra a vlastně i první z jeho "zvířecího cyklu" (o rok později následovala Devítiocasá kočka a Moucha na šedém sametu), na které spolupracoval s hudebním guru Morriconem. A právě on má zásluhu na tom, že i v momentech mistrových selháních (pár nudných detektivních pasáží, závěrečné odhalení vraha) dodává snímku patřičnou šťávu. Jako debut obdivuhodné, co se týče vizuální stránky, ale pořád je to jen příprava na Argentova vrcholná gialla v podobě Deep Red a především geniálního Tenebre. (21.08.2011)