Dogani

Kang in-ho prichádza zo Soulu do malého mestečka Mujinu, aby učil na škole pre postihnuté deti. Váčšina študentov je hluchonemých, pochádzajúcich z neúplných rodín, ťažkým sociálnym zázemým či úplný sirotkovia. K týmto deťom treba pristupovať so špecifickým prístupom. Kang sa na svoju novú životnú skúsenosť nesmierne tešil. No to, čo ho postretne si nepredstavoval ani v najhoršom sne. Prejavovať svoje názory k tomuto filmu nemá žiadny zmysel. Pokiaľ sa Vám tento snímok dostane pod kožu, jediné čo budete pociťovať je obrovská zlosť. Tento film rozhodne nie je pre každého. Nechápem ako mohli s deťmi natočiť takýto film a ako ho VÔBEC točili ... (11.12.2013)

Mentálně postižené, hluchoněmé děti málokdy řeknou ne, a tak ředitelovat v jejich ústavu je pro pedofila skutečné rito! Nikdy bych si nepomyslel, že to někdy napíšu, ale tohle je opravdu hustý a výživný korejský film! Žádné obvyklé opičí čurákování, žádný rýžožroutský patos, jen drsné a mrazivé Requiem pro šikmookou panenku! Pravdou je, že si sice mentála představuju spíše jako Hrzánovou, co si tahá Holuba a ťamani zde obsadili snad ty nejrozkokošnější děti, které nepochybně vyhrály jihokorejskou kvalifikaci Miss pederast, avšak to nepatrné ždímání emocí je v tomto případě absolutně na místě. (12.03.2012)

Silenced má tak silný příběh, že téměř zastínil všechny ostatní kvality filmu (a že jich je). Měla jsem u něj husí kuži a cítila jsem s nimi obrovskou bezmoc. Nejdůležitější na tom je samozřejmě ta lidská stránka, a fakt, že se něco takového může vůbec stát. A každý film, který umí na něco takového poukázat a svým zpracováním pohnout srdcem člověka, si zaslouží ocenění. Jak už jsem ale řekla, film má i další kvality. Dětské herecké výkony jsou neuvěřitelné, Yoo Gong je jako vždy kvalitka (alespoň pro mě), krásná mrazivá hudba...5* (01.11.2012)

Film by se dal rozhodně pouštět začínajícím pedofilům, aby je odradil už v zárodku jejich plánované činnosti. Nějak jsem si nemohl pomoci, ale ředitel toho ústavu pro sluchově indisponované a zároveň vyhlášený strýček pedo mi společně s jeho jednovaječným dvojčátkem připomínali hrbáče z Damašku z jedné roztomilé pohádky Fimfára. Podání příběhu se mi docela zamlouvalo. Zbytečně se neplýtvá patosem. Vše je podáno tak, jak se možná kdysi událo, bez zbytečného přikrášlování. Vše je podpořenou vhodnou hudbou v pozadí a já nemám po technické stránce moc co vytknout. Napišme takový jihokorejský standart. Bohužel filmu postupně dochází dech. Soudní proces je zbytečně dlouhý a nepřichází s ničím vyjímečným, ba ani atraktivním. Film vidím, respektive jsem viděl, na lepší 3*. (27.11.2012)

+4* Co se týče příběhu je tento jihokorejský film hodně silné černé kafé, které málo koho nechá chladným, navíc když si uvědomíte, že je to natočeno dle skutečného a ne tak starého případu. Bezmoc a beznaděj jsou hlavní pocity, které si z něj nejspíš odnesete a rozhodně to není film, který by si chtěl divák užívat opakovaně. Vysoké hodnocení si však určitě zaslouží stejně jako velkou pozornost. Za vše tu řečené by si měl ale přece zasloužit určitě plnou známku? Bohužel u mě to však není tak lehké a snad v žádném vážně míněném asijském filmu jsem nedokázal překousnout jejich styl herectví, které mě přijde přehnaně afektované a přehrávané, což platí i u tohoto. Chápu, že je to chyba spíš ve mně, ale díky tomu si nedokážu užít film na sto procent. Přesto doporučuji a budu doufat, že u nás by vyústění případu dopadlo jinak. [ PŘÍBĚH: 3 /// SMYSL: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 2 /// NÁLADA: 0 /// ART: 0 /// STYL: 1 /// CASTING: 1 (3*MAX) ] (20.09.2021)