Ona

Duševní dvojče Lost in Translation, v němž se místo Tokia míhá Los Angeles budoucnosti, o níž psal kdysi dávno Marshall McLuhan. Snad jen Sofie Coppola umí o lásce, odcizenosti a postmoderní džungli vyprávět tak poutavě, jako její bývalý partner Spike Jonze. Jeden nepovedený vztah =) dva nedostižné filmy. (14.04.2014)

Svou premisou může Her vyvolávat předsudky o fraškovitosti, prvoplánovosti a jasně předvídatelném ději. V rukách osobitého a skvělého vypravěče Spika Jonzeho se však jedná v podívanou překvapivě citlivou, komorní a mnohovrstevnatou. Navzdory očekávání se nejedná ani o snímek, jenž by se zabýval zejména charakterem lásky v digitální éře, i když samozřejmě téma vztahu s operačním systémem (ve fikčním světě přijímaný téměř bez pozvednutého obočí) hraje hlavní roli (vždyť paradoxní lpění na analogové době je i motivem Theodorovi práce). Je však zejména prostředkem k přenosu všech témat a motivů. Her je překvapivě nejfunkčnější ve svých nejintimnějších fázích. Tedy v částech, kdy Theo sedí ve svém bytě a komunikuje se Samanthou aniž by byl rušen okolním světem. Scarlett Johansson je ve svém hlasovém projevu úchvatná, daří se jí působit emotivně a uvěřitelně. Její naprostá otevřenost, snaha o pochopení naprosto elementárních věcí a zejména pinocchiovské snění o skutečném těle, to jsou věci, které nejen snímku, ale i „postavě“ dodávají jistou duši, vyvolávají porozumění a nabízejí věrohodnost celému ději. Stejně tak jako fakt, že se nejedná o snímek vyprávěný činy, ale dialogy. Netělesná Samantha tak má téměř stejnou váhu jako ostatní, aniž by však přestala podněcovat divákovu představivost. Za trošku méně zdařilou se dá považovat poslední třetina, která rezignuje na intimitu a odehrává se mnohem více ve venkovních prostorech, do popředí se derou znepokojující obrázky ostatních lidí, jež jsou ve virtuální komunikaci a nijak se nekonfrontují s okolními procházejícími. Jonze nechává postupně opadávat motivy a je zbytečně přesný, čímž mírně trpí i tempo. Závěr se pak pohybuje někde mezi naprostým vysvětlením, a symbolickou tečkou. Spíše se však přiklání k první variantě. Nechává děj doplynout v anonymitě budoucnosti a uzavřeně skončí. (17.01.2014)

Poselství, které vyznívá téměř po celou dobu z Her je zcela jasné, ale já dlouho neviděla sci-fi žánr, který by mě tak chytnul za srdce a zadřel se mně pod kůži. Tu komedii bych asi vynechala, protože já jsem byla celou dobu spíš strašně smutná a byly momenty, kdy jsem byla vnitřně rozervaná víc než Theodor. Velmi inteligentní sonda týkající se našich životů a jak už tady píše uživatelka Daji, každý má možnost si pro sebe něco odnést a tak i já si odnáším................ (20.01.2014)

Her je jeden z těch filmů, které si musím za nějaký ten čas pustit znovu, abych si ujasnil pár věcí. Do té doby napíšu jen, že po jeho zhlédnutí chápu, že někteří lidé chtěli, aby Scarlett byla nominovaná na nějaké ceny za svůj výkon, byť nebyla ve filmu vidět. Protože ona byla hlavní hvězdou filmu a to není nic proti skvělému Joaquinovi. Vyjádřit takovou škálu emocí a přitom fyzicky ve filmu vůbec nebýt, to je dle mého hodno nějakého ocenění… 80 %. (28.02.2015)

Opravdu jsem nečekal, jaká mě čeká pecka. Originální koncept muže, který se zamiloval do operačního systému, dokázal Spike Jonze geniálně přetavit do odlehčeného a zábavného romantického dramatu, které dokáže chytit za srdíčko. Musím se přiznat, že Joaquina Phoneixe jsem až doteď nemusel a vlastně jsem s ním moc filmů neviděl, ovšem svou rolí v Her mě naprosto dostal a upřímně nedokážu říct, kdo by se na tuto roli hodil více. O jeho oscarových výkonech jsem nepochyboval nikdy, ovšem nyní si ho docela živě dokážu představit se zaslouženou soškou v ruce. Co by z toho však bylo bez fantastického hlasového výkonu Scarlett Johansson. Pověstná chemie funguje mezi Theodorem a Samanthou mnohem lépe než obvykle píšu a způsob, jakým je celé toto idylické pozlátko zpracováno mě celkem rychle uchvátil a místy i uhranul. Možná píšu blbosti, ovšem jedná se o takový ten hřejivý pocit sahající až k euforii, kdy jen sledujete a vychutnáváte si to, co se děje ve filmu a ani nedýcháte. Pokud ovšem jste alespoň trošku romantický typ samozřejmě. Pro mě moc příjemné překvapení...A až se český distributor konečně uráčí to pustit do kin, tak na to zajdu EDIT : I napodruhé v kině se jednalo o výborný zážitek. Skvělá práce Spikeu a jsem rád, že si alespoň za scénář dostal oscara...95%...[18.3.2014_Čsfd projekce_Cinestar Černý most] (22.01.2014)