Barbara

Pre mňa filmový zážitok mesiaca. Oplatí sa vidieť už len kvôli spôsobu Petzoldovej réžie. Všetko natáča na jednu klapku a púšta hercom pri natáčaní aj mix zvuku, vďaka čomu môžu reagovať na všetky podnety a pod tlakom náročnej metódy vydolujú zo seba ten najlepší výkon. Barbaru urobil na digitál, ale je to ešte extrémnejšia metóda natáčania ako v čase nedostatku 35mm suroviny. Petzold je dôkazom, že film je stále z veľkej časti technické umenie. Dôkladným výberom objektívov dosahuje zvláštne rozzrnenie obrazu a aj keď je to digitál, pôsobí to veľmi živo. Barbara je emóciami nabitý netradičný film o komunizme s "posolstvom ako z pošty", urobený rafinovane bez zbytočných retrokostýmov a didaktických scénok exponujúcich dané obdobie. Najbizardnejšie na tom všetko je, že Petzold vychádza z Cravena a Argenta. Odtiaľ to výborné plíživé napätie. (21.03.2013)

Pokud se Christan Petzold snažil vystihnout ponurou a depresivní atmosféru v tehdejším NDR, tak se mu to dokonale podařilo. Ta na mě padla, jak deka hned od začátku. Určitě existovalo mnoho podobných příběhů z nichž jeden jsme mohli sledovat a já chválím za snahu, přiblížit nám to co nejreálněji. Tady se ocitla mladá lékařka Barbara v situaci, kdy musela svádět velký vnitřní boj mezi svou profesí a touhou dostat se nejen do západního bloku Německa, ale i za svým milencem. Oni téměř všichni, kteří se pohybovali v jejím okolí, tvořili různorodou mozaiku lidí, kteří tu ponurou atmosféru velmi vhodně doplňovali. Mezi ně patřila Stella, nebo mladík, který se pokusil o sebevraždu, policajt s nemocnou manželkou a v neposlední řadě tam byl také i sympatický André, který se pomalu, ale jistě dostával do povědomí mladé lékařky. Jinak NIna Hoss, která byla např. vynikající i ve filmu Žena z Berlína, tak i tady se své role zhostila na jedničku. Osobně bych měla jen připomínku k ne moc vydařenému závěru. 75% (08.12.2012)

[FILM FEST 2012] Zajímavý režijní pokus režiséra Petzolda. Síla filmu vyplývá především ze zkušenosti a znalosti problematiky NDR, ve které žili režisérovi rodiče. Silné dramatické prvky a celkový potenciál přesto zůstává nevyužit. Nejvíce mi vadí, že hlavní hrdinka Barbara nakonec nemusela řešit žádné osobní dilema. Vše za ní vyřešily samy okolnosti. Nakonec vše utíká do jakési prázdné šedi života socialismu. Bohužel stejným směrem utekl I celkový dojem z filmu. 62% (30.11.2012)

47th KARLOVY VARY INTERNATIONAL FILM FESTIVAL 2012 - HORIZONS - Horizonty (Barbara / BARBARA / Barbara) - Toto jsem už někdy někde viděl, něco úplně stejného už někdo natočil. Pokud přijdete nato kdo a co, napište mi, nebo mi to v té paměti bude hlodat stále... - 5. 7. 2012 - kino Thermal - Velký sál - Karlovy Vary - 9/10 filmu - 65% (17.07.2012)

Důsledná Barbara prožívá životní momenty, které naruší precizně naplánovaný harmonogram její budoucnosti. Po setkání se spřízněnou duší je ve velmi pomalém tempu vystavena rozhodnutím, ktará změní doposud izolovaný styl života. Německý snímek uvedený na festivalu Berlinale je plný klišé s předvídatelným koncem, ke kterému divák míří zhruba od poloviny filmu. To, že Barbara nic moc nového o životě v německé demokratické republice roku 1980 neřekne je jedna věc, ale ona neříká ani známé skutečnosti netradičním způsobem.(FFKV) (30.06.2012)