Reklama

Reklama

Večerníček

(relácia)
Rodinný
Československo, 1965, 10 min

Réžia:

Václav Bedřich

Účinkujú:

Michal Citavý

Televízny program pre deti s jednou úvodnou zvučkou a mnohými krátkymi rozprávkami zábavného a poučného charakteru. (Marek1991)

Recenzie (83)

AduskaV 

všetky recenzie používateľa

Kdo by nezbožňoval Večerníček :) Sice to ohlašovalo posledních 10 minut, než nás rodiče strčili nadobro do postele, ale znělka nás vždy nalákala a mohli jsme si užít pár nerušených minut v pohádkovém světě, který nám zaručoval hezké sny bez nočních můr :) Kéž by to dodnes fungovalo stejně....bohužel Animáček bude kazit děti ještě hodně let. ()

Slartibarkfast

všetky recenzie používateľa

Nevím, jestli lze hodnotit pořad, který je zaměřen specifickému diváctvu přesně dané věkové kategorie a zda je možno udělit jednu známku tolika pohádkám, které jsou tu postupně za ty roky prezentovány. Dělí se na úžasné a nezapomenutelné a příšerné.. zprůměrovat to nechci kvůli těm skvělým. Mám spoustu oblíbených, ale nemá cenu je tu jmenovat. Večerníček plnil večery mnoha dětem a já mu za to vděčím. N/A% ()

Reklama

Matematicka 

všetky recenzie používateľa

Večerníček stál pro celou mou generaci u našich "filmových začátků". Každý večer jsme se těšili na to, že nás zavede do světa pohádek, na jednu z nich se podíváme a Večerníček nás pak vyprovodí zase zpět a do postýlky. Díval se na něj s námi každý večer můj taťka a mamka si ho za to dobírala. Dnes ho chápu a jsem ráda i za ty filmové začátky "po troškách". Dnes se bohužel klasický Večerníček přesunul na méně sledovanou stanici a děti se dnes spíše dívají na celá pásma pohádek. Myslím, že to je škoda. Vytrácí se z toho to napětí: Co tam bude zítra? a navíc si myslím, že pro začátek stačí "dobrého po troškách". Já se dnes dívám na večerníčky se svými dcerami a chápu svého taťku. V dětství jsem měla nejradši Maxipsa Fíka, Broučky a Krkonošské pohádky, teď mě zase zaujali Kocour Mikeš a Pohádky ovčí babičky. Ty naše klasické večerníčky jsou navíc bytostně české a slaví dodnes úspěchy i v zahraničí. Více o Večerníčku se lze dozvědět na pěkných stránkách: http://www.ceskatelevize.cz/porady/0-vecernicek/5626-historie-vecernicku/ ()

Ydrosten

všetky recenzie používateľa

Tohle není jednoduché hodnotit. Snad dříve než padl rok 2000 a dál, bych udělil poctivých 5 hvězd, protože takový Křemýlek a Vochomůrka, nebo A,je to či Jája a Pája, byly prostě krásné příběhy. Dneska je to něco čemu absolutně nerozumím a spoustu z těch seriálů ani nechápu. Z těch novějších, je snad jen jediný, který za to stál a to seriály z CHaloupkem a jeho Medvědy, Vydrýskem atd. Takže hodnocení není možné, protože pokud bych mněl nějak hodnotit, musel bych jednotlivě vypisovat za co bych dal 5 plných a za co žumpový odpad. A to mi nepřijde fér. ------------- . Za nesmrtelnou znělku bych přidal další body. ()

knihovna 

všetky recenzie používateľa

Samozřejmě si člověk položí otázku - co tady vlastně hodnotím? Znělku, jednotlivé večerníčky či celý tento fenomén? Nevím jak kdo, ale já hodnotím fenomén jako takový, a ten je u mě jednoznačně za pět. Z nostalgie, za vzpomínky ať už když já byl dítě, nebo se díval s mými dětmi ale hlavně za něco, co už se nevrátí, přestože se ten pořad ( alespoň myslím) pořád vysílá. Bohužel, už se nedívám protože má infantilita se ještě plně nerozvinula, mé děti už odrostly a zatím se nerozmnožily. Nezbývá než počkat na vnuky. ()

Galéria (2)

Zaujímavosti (27)

  • Ve znělce se Večerníček nejprve 7krát otočí po celé obrazovce, pozdraví „Dobrý večer!“, poté vyběhne po 20 schodech, poté skočí dolů, povozí se na houpacím koníkovi, koník se poté změní v otevřené osobní auto a následně v jednokolku. Po celou dobu znělky přitom chlapec volně rozhazuje listy papíru, který je celkem 24 v souvislosti se 24 hodinami, po kterých se vrací, přičemž poslední list pak ukáže směrem k divákům a na něm je logo České televize. Závěrečná část obsahuje úvodní část obrazu úvodní znělky puštěnou pozpátku, rozloučení zní „Dobrou noc!“. (Miuri)
  • „U mámy v kanceláři byli pořád nějací režiséři a kameramani a když mě tam mívala sebou, tak bylo asi jen otázkou času, kdy se octnu na obrazovce,” vysvětloval po letech Michal Citavý, jak se dostal k nadabování Večerníčka. [Zdroj: extrastory.cz] (Duoscop)

Reklama

Reklama