Obsahy(1)
Šesťročná Hushpuppy žije v svojráznej komunite uprostred bažín, ktoré sú od zvyšku sveta oddelené ochrannou hrádzou. Matku už dávno nemá a jej otec Wink je často preč, takže je odkázaná sama na seba a spoločnosť divokých zvierat. Prírodu vníma ako krehký organizmus, v ktorom musí do seba všetko zapadať. Keď po prírodnej katastrofe jej obydlie a svet, ktorý ho obklopuje, zaplaví voda, a otec je čoraz viac oslabený chorobou, Hushpuppy zistí, že jej svet sa začína rozpadať... Film získal Veľkú cenu poroty na filmovom festivale Sundance a viac ako šesťdesiat ďalších ocenení. (STV)
(viac)Videá (23)
Recenzie (315)
O divokém stvoření se již napsalo mnoho a jeho uvedení ve Varech předcházelo očekávání a do posledního místa na schodech zaplněný velký sál. Sílou filmu je nejen scénář, ale především autentické herecké výkony v čele s Quvenzhane Wallis v roli Hushpuppy, jenž ve svém výkonu ztvárnila charakter plný čistoty s důrazem na nevinné zkoumání okolního světa. Pohled na lidi, kteří musejí opustit své domovy kvůli ničivému hurikánu Katrina je podáván bez šokujících a depresivních záběrů. Jde o poetický debut, vyprávěný spíše jako pohádka ve které jsou světlé i tmavé chvíle stejně magické. FFKV ()
Hushpuppy a její předčasná dospělost. Divoká stvoření jižních krajin jsou citově založený upřímný snímek, který dokazuje upoutat v detailu ale v celku už to trochu drhne. Příjemné zpracování a hudba jsou vedlejší, tady hrají prim emoce. Několik vyloženě skvělých scén, trochu dobře mířené sociální kritiky a možná až příliš balastu okolo. [65%] ()
Nejlepší film, který jsem letos na filmovém festivalu v Karlových Varech viděl. Je to sice silně subjektivní, ale od debutu mladého režiséra Bena Zeitlina jsem dostal přesně to, v co jsem doufajíc vyčkával frontu na jedinou projekci. Stálo to za to a vím, že film minimálně ještě jednou spíš dvakrát uvidím. Quvenzhané Wallis bude jednoho dne velká paní herečka a já musím konstatovat, že mě film ve vydírajícím závěru emocionálně sejmul. Zeitlin skvěle zobrazuje hranici mezi dětskou fantazií opředenou naivitou a dospěláckou realitou, která je zasazená do divokých koutů Louisiany. Během 91 minut rozehraje mladý režisér silnou paletu emocí, mikro příběhů, bizarních ale uvěřitelných postav a především nám ukáže krásný příběh mladé Hushpuppy v jejím obtížném období dospívání a uvědomování si sebe sama. Nádherný soundtrack skvěle dokresluje podbízivou a v závěru trochu agresivní emociolnální stránku. Přesto se pro mě jedná o velmi silný, intenzivní a nádherný film. Těším se na další Zeitlinovy projekty! Rozhodně doporučuju ke zhlédnutí. [MFF KV 2012] ()
Na barevném letáku jsem zachytila rozostřené obrysy zakopané kosti. Vydala jsem se po lákavé stopě a zasedla do kina plného přežvýkavců. Chci se nechat zaplavit magií. ___ Za hrází jsou všichni divocí. Všichni jsou chudí, děsivě šťastní a ožralí. Ničeho se nebojí a nikoho nepotřebují. Nikdo se o ně nezajímá. Nikdo není dítě a nikdo není dospělý. Malá holka mluví o složitostech vesmíru. Domov je to nejúžasnější místo na světě. ___ Druhá strana je odtažitá a podivně patriarchální. Její zásahy jsou cílené a sterilní. Je všemocná a svou sílu používá zle. Není možné přijmout její pochopení ani lék. Každý její dotek vysává z divokého těla život. ___ Jak ráda bych uvěřila. Tím víc potlačuji nechuť od začátku až do konce. Tohle přece není magie! Cítím se podvedená. Všechno je jenom z kontextu vytržená kulisa - sociálního dramatu - natočeného velmi jednostranným pohledem. Ale pozor, ne okem bestie, ale jejího obdivovatele. Někoho, kdo idealizuje život lidí "za zdí" a přispívá tak ke konzervování toho všeho, co kritizuje. Vytahuje archetyp do svět(l)a a degraduje ho na černobílý stereotyp. ___ Odcházím ze sálu a zlobím se na všechny svoje spoludiváky - spolupachatele. ___ Dvě * za to, že se nechci vzdávat naděje, že to přeci jen byla stopa.. ()
Divoká stvoření jsou vlastně epickým vyprávěním nejen o tom, že každý má na světě místo, kam patří. Zeitlin vše snímá s překvapivou lehkostí a obrovskou dávkou imaginace, nikoliv nepodobné té, kterou mají děti. Scény, kdy malá Hushpuppy vypráví o divokých zvířatech, která unikla z rozpuštěných ledovců, jsou toho krásným příkladem. Dovolím si tvrdit, že nějak podobně mohlo dopadnout ke "Stvořením" přirovnávané Where the wild things are, kdyby jej natáčel Terrence Malick. Vnímáním okolního světa prostřednictvím hlavní představitelky – tedy malé Hushpuppy – se totiž Zeitlin hodně přibližuje tomu, jak jej právě Malick předvedl ve svém posledním spektáklu, Stromu života. A hudební doprovod, vytvořený z části samotným režisérem a z části Danem Romerem, celou tu melancholickou náladu pouze podtrhuje chytlavými smyčcovými skladbami. ()
Galéria (36)
Fotka © Fox Searchlight Pictures
Zaujímavosti (15)
- Quvenzhané Wallis se ve věku 9 let stala dosud nejmladší herečkou navrženou na Oscara v hlavní ženské herecké roli a překonala tak Keishu Castle-Hughes, jež nominaci přebrala v 13 letech. (HellFire)
- Quvenzhané Wallis porazila v boji o roli 4 000 konkurentek. [Zdroj: časopis TV Max] (SONY_)
- Oprah Winfrey ve svém televizním pořadu prozradila, že to byl Barack Obama, kdo se jí o filmu prvně zmínil. (GudMen)
Reklama