Spring Breakers

Zvodne zvrhlý a zároveň presný portrét generácie odrazu obrazu, plnom dúhových farieb, polonahých tiel, opakovaných hromadných úkonov (davová rebélia odviazanosti - čosi ako dobrovoľná spartakiáda) v rytme hudby a repetície myšlienok. Toto nie je film o vyprázdnenosti. Naopak - život na vlne tanečnej hudby, drôg, alkoholu a obtierania tiel na hrane (alebo aj za hranou) zločinu je subjektívne (zážitkovo) neskutočne plný. Skôr pripomína časy 60. rokov, len také robotickejšie opakovaním úkonov a štýlu a zároveň racionálnejšie, lebo viac zamerané na uspokojenie ega. Bez ideí o svete kvetín, plnom voľnej lásky a sebaspasených komunít. Dnes sa totiž žije rýchlejšie ako vtedy a tak si drogy, tanec, výtržnosti a sex treba kvantifikovať v teenagerskom veku, nezaťažovať sa ideami a po skvelom drogovom výplachu - šup do práce a ASAP, ASAP! No a pokiaľ príde nejaký ten víkend, či dovolenka, prečo si (primerane veku a zárobku) nezaspomínať na rozbíjanie sa počas výšky? Zlatých čias nadobudnutia pravého poznania. (10.04.2013)

Nudný hnus, jenž je primárně určen pro teenagery, ale který je vůbec neosloví, neboť je jednak nebude vůbec bavit, ale hlavně ani nepochopí pointu filmu (a že ani žádnou neměl). Vlastně jsem ani já nedokázal rozeznat, co to na mě Korine celý film blije. Normálně bych si asi vystačil s honěním nad těma "lolitkama", ale vzhledem k tomu, že je mám zhnusené ze všech těch dětsky-rovných shitů, které jako hvězdy Disneyho natočily, ptáka jsem musel ponechat v kalhotách. Díky tomu jsem taky vysloveně trpěl, protože mě místo honitby musel pobavit děj. Aby se z prázdninové crazy jízdy udělalo existenciální pseudodrama zaštiťující se děsným "artem" v podobě 5x opakovaných stupidních vět se záběrem na prdele hlavních hereček v plavkách, což ve výsledku zabralo tak 50% stopáže, kdy se z té slibované party člověk dočká jen pětiminutových klipových scének se záběry na skákající umělé kozy, a pak musí hodinu čumět na pohledy do ztracena hlavních představitelek, aby na konci s růžovou kuklou na hlavě apaticky vystřílely nějaké neschopné negry a jely domů. To jako mělo reflektovat co? Režisérské diletantství Korineho a jeho hebefilní sny o psychopatických lolitkách? Ukrutně nezáživná sračka, která bavila jen Franca, když při natáčení nezištně osahával všechny ty prciny. 10% (20.07.2013)

Tady asbolutně a jasně vládne forma nad obsahem, který ale dá ránu mezi oči nečekaně divákovi až v naprostém finále ... Úžasný barvy, hudba, záběry na plážový hudební párties, krásnýholky, sex, drogy, erotično, hudba, rozjetej rozjařenej svět ... Ikdyž pořád něco visí ve vzduchu, něco nebezpečnýho, něco neočekávanýho a todrží diváka stále v napětí. Hodně zajímavej filom a obrovskýá překvapení léta 2013. Vůbec se nedivím plným počtům zde v hodnocení, protože tohle je OPRAVDOVÁ nádhera!!! Až na ty bouchačky je prostě tohle střed mýho života, vždycky byla bude v různých formách ... takhle to mám, tohle jsem já, pro tohle žiju... A navíc, účel světí prostředky ... :-) (30.06.2013)

Podvratný snímek, kde prim hraje audiovizuál. Zastřený obraz, opakující se fráze a záběry, voiceovery a obrazová stránka, kde se nešetří netradičním uv nasvětlením a výraznými barvami. Navozená atmosféra je kdesi na pomezí mezi snem a enomanií, a evokuje svět, ve kterém je jednání oproštěno od následků. Zároveň si Korine pohrává se zaběhlými filmařskými postupy a většinu známých situací sleduje kamerou, která jakoby vypadla z úplně jiného žánru. Tím nejenže si pohrává s diváckými očekáváními, ale současně vyvolává u sledování scén odlišné pocity, než které bychom předpokládali. Vlastními slovy postav se zde čtyři malá kuřátka dostala do světa, kterému tak docela nerozumí, ale berou ho jako videohru a užívají si ho, jak jen to jde, a v případě, kdy dojde k překonání pomyslné hranice, mohou kdykoliv nastoupit do autobusu a vjet zpět do svých monotónních a předem nalinkovaných životů. (30.06.2013)

Vlastně se ani nedivím tomu rozporuplnému hodnocení. Po první minutě jsem si řkal ááááá kozy, bikiny, no sem s tím, ať maj moje oči taky nějakou tu radost ze života, po devatý minutě jsem si říkal, no tak to asi vypnu, po třicatý minutě jsem si říkal, aha to není špatný, abych si na konci filmu řek, tak tohle byl pětihvězdičkovej nářez. Přestože já a MTV generace jdem každý po naprosto odlišný cestě, tak tohle mě sežralo. Film ukazuje kam až vede lidská prázdnota. Sice to ukazuje zvláštním až hypnotyzujícím (kombinace hudby s obrazem ), ale ukazuje to s takovou vytrvalostí, že jsem tomuhle filmovýmu hypnotičnu propad. (01.09.2013)