Dařbuján a Pandrhola

Tuhle pohádku sice neřadím mezi své nejoblíbenější, ale povedená rozhodně je - sešli se skvělí herci, do toho pár dobrých nápadů, spousta vtipu, něco morálního poučení pro děti. Prostý lid to zase jednou natře nechutnému lakomému kapitalistovi, čert i pánbíček jsou posláni do kélu a spravedlivý je jedině smrťák (bullshit!). V dospělosti mě ten ideologický podtext začal poněkud iritovat, ovšem jako dítě jsem nadšeně tleskala ručkama, jak dobro opět zvítězilo nad zlem:-). 75% (09.12.2009)

Žil byl chudý havíř jménem Kuba Dařbuján, který měl (tzn. s manželkou si vyš*kali) dvanáct dětí. Děti každý den doslova prosily o jídlo, přesto si Kuba se svými přáteli každou chvíli zaskočil do hospody na pivo (a jednou dokonce na jitrnice, na které padly dlouhodobé úspory jedné z havířských manželek). Za kmotra pro svou nejmladší dceru odmítl Boha i Ďábla, protože si přece může vybírat :-), a do místního pivovaru přivedl celou vesnici, aby nenáviděnému sládkovi drze vypila jeho těžce vydřené zásoby. Ať žije socialistická masírka!!! P.S.: Ani si nepamatuje, že má dceru jménem Maruška, k*etén. (28.10.2016)

Stoprocentně to není tak hrozné jako některé dnešní televizní rádoby pohádkové počiny. Ba naopak. Exteriéry jsou sice poplatné době, doalogy i vtipy jabysmet, ale to se dá ještě překousnout. Ve filmu mi nejvíce vadí jeho notně budovatelské rysy, které se z něj snaží udělat jenom další budovatelskou dobovou frašku. Naštěstí jim to ale úplně nevyšlo. Bezpochyby největším kladem filmu jsou skvělé herecké výkony Sováka a Hrušínského, kteří zahrají úplně všechno. Potěšila mě i malá role Vladimíra Menšíka. Žádná perla to teda není, ale vzhledem k tomu, že se k režii dostal dobový profík Martin Frič a dal filmu komické rysy, tak z toho ještě není žádný budovatelský odpad, jen příejmná nostalgická vzpomínka na staré zlaté české filmové časy. (09.12.2009)

V málokteré jiné běžně uváděné pohádce je tolik hladových dětí, chudých pracujících a různých protináboženských výpadů jako je tady. Režijní i herecké mistrovství samozřejmě za tímhle opusem znát je, ve srovnání s často zmiňovanými Hrátky s čertem mi ovšem Dařbuján a Pandrhola přijdou po všech stránkách o dost slabší. Zvláštní zmínku si přitom dovolím přičinit k reáliím. Sládek chovající se spíše jako majitel pivovaru je bytost z říše pohádek, nikoliv ze života a ta zobrazovaná totální chudoba je samozřejmě taky hodně mimo jakoukoli realitu. Ostatně celý výraz téhle pohádky je zvláště přetažený a pitvorný. Počínaje herectvím a výpravou konče... Celkový dojem: 65% (17.01.2016)

Pohádka, na kterou se velice příjemně kouká do okamžiku, než o ní člověk začne byť jen malinko přemýšlet. Myšlenky, které se tato pohádka pokouší hlásat, se mi zejména pro dětské uši a oči zdají krajně nevhodné. Nemít co do huby, vesele se oddávat nechráněnému sexu a přivést na svět již v pořadí 12. dítě, se mi opravdu nejeví jako příkladný přístup. Možná měla býti střívka z prasátka použita k jiným účelům, než k výrobě jitrnic. Navíc Dařbujánova chaloupka disponovala jedinou místností, kde žila celá rodina. Nové potomstvo tedy muselo být plozena přímo před zraky nezletilých dětí. Taktéž byl dosti znepokojivý přístup pánů horníků, kteří dali přednost ožralství před vlastním potomstvem. Dost šílená byla i Dařbujánova proměna v místního léčitele, přičemž se na něj usmála štěstěna, neboť druhý den se z čista jasna celá vesnice potýkala s problémy. Moje vysoké hodnocení se odvíjí především od příjemných nostalgických vzpomínek. V dětství se jednalo jednu z mých nejoblíbenějších pohádek, kterou jsem si s chutí zopakoval. Co pohádka hlásá je minimálně na pováženou. Dobro a zlo si zde poněkud vyměnili role. Těžká propaganda! Viděno v rámci Filmové výzvy 2017. Film mi vybrala uživatelka harfuska. (26.12.2016)