ACAB: Všichni policajti jsou parchanti

Konečne je to tu! Zobrazenie chuligánstva alebo extrémizmu, ako len chcete, očami policajného zboru so všetkým čo k tomu patrí. Vynikajúco podtrhnuté hlavné nedostatky štátnej polície a ich zákroky nie práve korešpondujúce so zákonom ale skôr s ich životným názorom na danú rasovú alebo politickú situáciu. Ja osobne si myslím, že fil o podobných veciach by mal byť z prostredia v ktorom pojem A.C.A.B vznikol a to je Anglicko inak Taliansko je tiež fajn ale Anglicko by bolo viac podľa môjho gusta. Ďalej čo sa mi nepáčilo bol úplný záver, kedy mohli osudy všetkých členov polície vygradovať v dákej spoločnej ttragédií alebo spoločnom víťazstve réžia sa jednoducho rozhodla dať titulky, no čo už je to ich vec ale ukrátili sa, teda aspoň u mňa o slušných 15% a teda musím dať 80%. (30.07.2013)

„Celerino figlio di puttana!“ Je pravdou, že som mal podstatne odlišné predstavy o smerovaní deja snímku s tak lákavým názvom, avšak odskočiť si za hranice Hollywoodu sa dnes oplatí viac než kedykoľvek predtým. Taliani si získavajú sympatie predovšetkým u mužského publika, ich ťažkoodenci zo srdca Apeninského polostrova (resp. Ríma) sa prirodzeným spôsobom vrývajú človeku pod kožu a akýmsi “bratským putom“, ktoré medzi nimi panuje, si získavajú priazeň. Fungujúce príbehové vetvy (práca, rodina, voľný čas) riešia problémy, na ktoré sa každý jednotlivec môže dívať rôzne, podľa toho na akej strane “barikády“ stojí. Melódiu (viď prvá veta) asi len ťažko dostanem z hlavy. (02.06.2012)

V Taliansku si už tiež uvedomujú, ako im tam ten multikulturalizmus krásne zlyhal, tak si aspoň natočili film, kde talianski cigáni bijú rumunských a albánskych cigánov. Každopádne má svoj prínos, je odrazom aktuálneho stavu, ktorý sa zdá bezvýchodiskový a mám pocit, že môže skončiť len občianskou, ak nie svetovou vojnou. Z tej thrillerovej stránky je film priemerný, myšlienkou je nadpriemerný. (16.03.2017)

Evropská, respektive italská Tropa de Elite. Hodně vyhraněný film, hluboká sonda to současného stavu Evropy a západního světa, v níž jde především o nezvládnutí imigrační politiky, frustraci mnoha vrstev obyvatelstva a bludný kruh, ve kterém se právě nyní nejen Itálie nachází. V All Cops Are Bastards jde ale také o postižení toho obrovského tlaku a stresu na příslušníka elitní jednotky, o syndrom vyhoření, který z tak exponované a stresující práce vyplývá, o zmar, který musí zažívat příslušník pořádkové policie. O fotbal tu vlastně nejde ani okrajově. Tvůrci používají klasického modelu příchodu nováčka mezi elitní zásahový sbor těžkooděnců, který postupně projde iniciací a stává se členem užšího jádra veteránů policejního sboru, kteří používají vysoce kontroverzní prostředky berouce spravedlnost do vlastních rukou. Po formální stránce film režiséra Stefana Sollimy nepřináší sice nic nového a coby akční thriller je nanejvýš průměrný (místy má navíc takový ten ,,italský" look), ovšem sdělení zakódované do dějových linií nikoho nenechá na pochybách, že jde o velice silný film, bez ohledu na to, zda s ním ideově souhlasí či nikoliv. Má totiž sílu otevřít diskuzi s politicky většinou tabuizovaným tématem. Vynikající kontroverzní film, pokud to není protimluv... (23.10.2012)

Když ti co mají řídit příliš hrabou, nebo nechávají hrabat a nedokážou ve své hlouposti a hrabivosti se postarat ani o ty, jenž je chrání, podřezávají si sami pod sebou větev. Pak se tahle ,,armáda,, snaží problémy vyřešit sama, protože vedení se nechce s problémy pálit a často se je bojí i pojmenovat. To radši najde zástupný problém, čili vrtí psem. Žili si nad poměry, pane Kalousku ? Ne, jen se oběživo nad poměrně přesouvalo a přesouvá od velké skupiny lidí, k té malinké ,,nahoře,,. P.S To jsem se zase rozohnil. Jo a nejsem komunista. 70% (23.10.2012)