Jersey Boys: Cesta k sláve

„Budu k vám upřímný. Nikdy jsem nevěděl, co mezi nimi bylo. Manželství? Manželství není láska. Manželství je o tom, že se holíte, zatímco si vaše žena vedle na míse stříhá nehty.“ Před zhlédnutím jsem se trochu obával rutiny a nudy. Dostal jsem však kvalitu a překvapivě ani ne moc přepálenou stopáž. Už ti osvěžující vypravěči s promluvami do kamery mně naznačili, že se nebudu nudit. Jejich promluvy mi nevadily, naopak mnohokrát pobavily, tedy až na předávání cen, kdy už to zbytečně dřelo. Pěvecké výkony poněkud zastínily ty herecké (s výjimkou charismatického Walkena), ovšem v tomto případě mi to ani trochu nevadilo, protože hudební scény a vůbec písničky byly přesně tak chytlavé, abych se těšil na každou další melodii. Takže ani tentokrát nepůjdu u Clinta pod 4*, třebaže slabší. „Líbí se ti nový název? Je to skvělý název.“ – „To věděl už Vivaldi.“ – „Cože? Kdo? Někdo nám ukradl jméno? Promluvím si s ním!“ (13.12.2014)

Občas, i když všechno předem hraje ideálně do karet, ozve se na scéně jakási disharmonie, kterou nezachrání ani obhvězdičkovaný tvůrce, mladý herecký výkvět z Boardwalk Empire či dokonce příjemné, divácky vděčné téma. Clint mi dal jasně najevo, že bych měl cítit úctu k tomu chlapovi se srandovním hláskem, o kterém jsem doteď nikdy neslyšel, ale jde mi to dost těžko, když každou chvíli někdo uhodí na velmi falešný tón. Jersey Boys je po všech stránkách standard, co přes svou rozlehlost (a místy lehké muzikálové prvky) nudí jen málokdy, ovšem nezaujatý "konzument" se neubrání dojmu, že mistr tentokrát jede jen na půl plynu. Škoda. 3* (15.10.2014)

Nebyl by to Eastwood, aby příběh odvyprávěl klasicky a standardně. V případě Jersey Boys si pomáhá dost rozporuplným zcizujícím efektem v podobě promluv postav do kamery, což je na jednu stranu osvěžující, na tu druhou to někdy působí zvláštně, ale vesměs to funguje. Je vlastně dobře, že muzikál, s nímž se v době vzniku filmu hodně operovalo, se vlastně nekoná a až na výjimku u závěrečných titulků tu žádné vyloženě muzikálové číslo není, ale jde spíše o biografické drama s prvky gangsterky a krimi. Je vidět, že Eastwood má The Four Seasons hodně rád a skládá jim vlastně poctu a Jersey Boys je tím pádem velmi dobrá dobovka, která má skvělou atmosféru, povedenou hudbu, nechybí jí vtip a některé výtečně zvládnuté scény. Obsazení tvořené v drtivé většině neznámými herci (s výjimkou výtečného Christophera Walkena) se vyvedlo na výbornou, ačkoli pěvecké výkony mnohdy zastíní ty herecké, to ale v tomto případě nevadí. Na druhou stranu je pravda, že stopáž mohla být prokrácena a písně tu nemusely znít v plné délce, protože děj se jimi nijak neposouvá a občas se najde i pár hluchých míst (zejména v úvodu, který je rozvleklý a plný dialogů). Problém nastane u diváka, který skupinu vůbec nezná, protože z filmu bohužel nepochopí, jaký byl její přínos hudební historii a jak významná vlastně byla. Škoda také, že osobní život kvarteta tu nebyl alespoň naznačen, protože pak se obtížně chápala některá rozhodnutí jednotlivých členů. Vzato kolem a kolem je asi dobře, že naše kina Jersey Boys minuli, protože jsou jen lehce nadprůměrnou biografií skupiny, kterou zřejmě mimo USA zas tolik lidí nezná a ve filmografii žijící legendy se řadí k těm méně výrazným, přesto ale pozoruhodným snímkům. 60% (21.12.2014)

Clint musí mít u Warner Bros opravdu vemi dobrý vztahy, když mu v dnešní době zafinancují, příběh o hudebnících v takovéhle stopáži. Nutno říct, že ta stopáž má svůj význam, protože první půlka mě trošku nudila, působila na mě odosobnělé, krapet zmatečně a laciné v tom smyslu, že i v exteriérových záběrech jsou často jen čtyři hlavní hrdinové a nikdo další. Jenže postupně jsem začal cítit, jak se pomalu, ale jistě příběh ve mě zabydluje a osud i kariréra těch kluků mě přestával být lhostejný. Herce až na Christophera jsem viděl ve větších rolí poprvé a musím je za jejich výkony zachválit. Pokud jde o režiii, tak vyčítky jsem ze sebe už dostal, ale Clinta musím i pochválit za práci s divákem, protože na konci jsem měl pocit, že jsem byl na chvíli součástí mikrosvěta tý klučíčí skupiny a navodit u mě tenhle pocit není rozhodně nic lehkýho, často jsem ho míval u filmů pod kterejma jsou podepsaný Martin Scorsese, Sergio Leone či Robert DeNiro ( Příbeh z Bronxu ) a to je po čertech dobrá společnost. (09.11.2014)

Kinozážitek v našem malém městečku Petersfield. Na úvod musím říct, že mě rozladilo čekání, protože film měl začínat v 7:30 a začínal až o hodinu později, což dobrému pocitu rozhodně nepřidá. Zpočátku jsem měl velký problém s hlasem hlavního zpěváka, ale později jsem asi částečně otupěl, protože mi to už nepřišlo tak zlé. Stejně tak jsem měl problém s jejich angličtinou, protože jsem se často přistihl, že jim něco nerozumím. Jinak bych si dovedl představit, že film bude o něco kratší, protože mě přišel dost rozvleklý. Z herců se mi líbil nejvíc Tommy, tedy Vincet Piazza, který mi do role "hajzla" skvěle seděl. Celkově si z toho odnáším průměrný zážitek, mohlo to být rozhodně lepší, ale zároveň i o dost horší. (29.10.2014)