Úsvit planéty opíc

Jednotka bola rozhodne lepšia, mala prepracovanejšie postavy, emocionálnejší príbeh, svižnejšie tempo, lepšiu symbiózu hudby a cool momentov a podstatne viac režijných nápadov. A hlavne mala tie silné momenty, čo sa navždy vryjú do pamäti ("Nooo!" je nezabudnuteľné, v dvojke nie je ani jedna scéna s takým dopadom). No Úsvit je stále dosť parádne dobrodružné postapo so zaujímavým príbehom a tučnou atmosférou. Rozvláčnu prvú polovicu bohato vynahradí výživný zvyšok. Spokojnosť, ale tých 8/10 je strop. (19.07.2014)

Hutné, emočně opět velmi bohaté, vrstevnaté, zábavné a okouzlující prací s efekty a "nelidskými" protagonisty, kteří berou většinu prostoru i svým protějškům z masa a kostí, na něž se prostě příliš nedostane (trochu "naskečovaný" Oldman např.). Reeves má výraznější styl než Wyatt a nutno říct, že použití dlouhých steadicamových jízd či statické kamery v několika málo větších akčních setech je velmi osvěžující, zároveň to světu Planety opic dodává rozvážnost, která jde nad rámec frenetických blockbusterových vypalovaček. Triky neslouží coby samoúčelný nástroj vzbuzování údivu, ale jako obratný prostředek charakterizace postav s omezenými schopnostmi vyjadřovat se verbálně. Stejně tak akce tu tvoří součást kompaktního a provázaného celku, který charakterizuje překvapivě citlivá práce s detailem opičí tváře (nejen symbolicky se zrcadlící úvod a závěr) a trochu sráží pár dílčích neobratností ve vyprávění. Úsvit nesměřuje k pouhému pobavení, ale skutečně usiluje o vytvoření fungujícího univerza, jehož možnosti se každým dílem prohlubují. Vzrušující je i způsob, jakým "distribuuje" sympatie k "ne-lidem" a činí je nositeli našich vlastních dějinných dilemat a selhání (Caesar a Koba - sic! - jako dvě tváře revoluce a snahy vytvořit fungující společenství). Proto je Planeta opic v současnosti nejzajímavější "běžící" blockbusterovou sérií a Úsvit filmem, který v letošní silné konkurenci vyčnívá dost na to, abych ho označil za dosud nejlepší vysokorozpočtovou záležitost. Pro mě dokonce o něco přesvědčivější než jednička. [90%] (14.07.2014)

Downi na planetě opic to neměli nikdy lehké. O tom jsme se přesvědčili i v tomto remake, ačkoliv to ani remake vlastně není. Opice i lidé zde kráčejí po stejné stezce osudu, ale vyprávěcí prostředky jsou zcela jiné a, bože, ty triky! Triky jsou tak skvělé, že už jen kvůli nim se vyplatí usednout k tomuto filmu s thajskými kari chipsy, pivkem a tatarkou, jste-li na takové kombinace chutí. Příběh samotný naproti očekávání se vůbec nezabývá tím, co se stalo s planetou lidí, než ji převzali opuce, to je vlastně záležitostí úvodních titulků. Dozvíme se, že epidemie prakticky přivedla lidstvo na okraj totálního vyhubení. A opice si bezstarostné žijí dál v lesích, jejich civilizace je na úsvitu, aniž by vlastně tušili, co se stalo. No, lahůdka. A co čert nechtěl, vzápětí se všechno posere a napnuté vztahy mezi dvěma odlišnými entitami prasknou a pak teprve začíná peklo na Zemi a to v naprosto dokonalém vizuálním zpracování, jak jsem již podotkl. Myšlenka filmu je jednoduchá: opice, ač se proti lidem vyhrazují a to dost razantně, jsou pěkně zkurvenými rasisty, jednají nakonec úplně stejně jako oni. A prej, že opice neublíží opici. Pche! (13.10.2014)

Moc dobré, vlastně lepší než bych čekala. Reevesovi se podařilo to nejdůležitější a to přenést emoce z předchozího dílu i sem. Taková úvodní desetiminutovka na mě dokázala zapůsobit opravdu hodně. Co považuji za největší sílu filmu, je rovnost obou stran, není to tak, že lidé jsou ti zlí jako vždy, každá strana má prostě ty dobré a ty zlé, divák vlastně pořád neví, komu fandit, dokonale chápe obě strany, jen je mu jasné, že nemůžou vedle sebe žít a ví, že k velkému střetu prostě musí dojít. Ta rovnost právě vede k tomu, že divák ani ten střet nechce, najednou zapomíná, že je v kině na letním blockbusteru, od kterého se očekává "atrakce", ale je pohlcen příběhem a postavami a každá ztráta na jakékoliv straně diváka mrzí. Nevycházela jsem z údivu, že se to režisérovi a scénáristům podařilo udržet až do konce filmu, že se ani na minutu nepřiklonili na žádnou stranu, tohle má můj obrovský obdiv. (19.07.2014)

Nejlepší možné pokračování, jaké Zrození Planety opic mohlo dostat. Výměny režiséra bych si nejspíš nevšiml (Reeves má stejně jako Wyatt spoustu nápadů, tu a tam pobaví nějakým delším záběrem, atmosféra dokonalá), zato Michael Giacchino složil ještě lepší hudbu než Patrick Doyle... A změnil se především Caesar. Zestárl, zmoudřel a všechno je to na něm perfektně znát už v prvním záběru. Jako postava je výborně propracovaný, správný hrdina jak má být, a členové jeho rodiny jsou na tom zrovna tak. Zkrátka je vidět, že scenáristé si na opicích dali záležet stejně jako (nebo více než) na lidech a povedlo se. Opět mě nadchli i trikaři, film má spád, myšlenku, postupně graduje, závěr je bombastický. Jsem zvědav, čeho se dočkáme příště. Nejvíce by mě filmaři potěšili, kdyby se třetí díl odehrával zase až po nějakých deseti zimách, přímo nenavazoval a pokud možno se bez lidí obešel úplně. Ale to je jen takové troufalé přání. (18.07.2014)