Mavericks: Na divokej vlne

Ať mi už konečně někdo vysvětlí logiku uvažování hlavounů našich multikin. Já se začínám bát, aby to u nás za chvilku nebylo s návštěvou kina jako s lyžováním; zajezdit se tu sice dá, ale na pořádné hory musíme do ciziny. Kdo si tenhle upřímně opravdový film vyloženě nenašel, tomu ho spláchly divoké vlny současné bídy. Čtu tady několik výhrad k vystavění příběhu a napadá mě hned otázka, jestli jste takhle kritičtí i k vlastním životním zvratům? Pokud se někomu zdál vývoj postav nulový, můžu mu k tomu říct jen to, že plátno je taková ta veliká barevná věc vepředu. Ještě bych rád dodal dvě věci - Divokou vlnu si v klidu sjedou i ti, kteří neznají jiné prkno než žehlící, no a také to bylo historicky poprvé, co jsem v kině seděl s kulichem na hlavě... Omluva, že se porouchalo topení, je lichá, protože v litomyšlském kině nikdy žádné topení ani nebylo, takže rozbíjet se nemá co. (05.01.2013)

Film má své problémy. Je možná až moc přemýšlivý, moc se zaměřuje na neakční aspekty příběhu. Toho surfování zde mnoho není. Musíte se přenést přes spíše konverzační pasáž, abyste se dostali k vrcholu, ale já si myslím, že právě to sbližování Frostyho a Jaye stojí za to. Nejde jen o surfing, ale jde i o vztahy mezi lidmi. Ze surfování se nakonec dozvíte celkem dost, ale rozhodně ne tolik, abyste rovnou mohli skočit na prkno. Film ukazuje, že je to krásný i nebezpečný sport. Stejně tak krásné i smutné jsou osudy lidí, kteří ho dělají. Jay Moriarty je skutečnou postavou, stejně jako všichni ostatní. Jeho osud psal sám život a my se s ním seznamujeme na vrcholu sil, v době, kdy chtěl dokazovat kousky, na které by si netroufl ani starší protřelý surfař. V současné době už jeho sjíždění vln obdivovat nemůžeme. Snímek nám dá odpovědi na všechno a dovíte se o osudu jednoho odhodlaného muže. (19.11.2013)

I vlny mohou být o životě, ale pouze v případě, že vezme do ruky otřepaný příběhový mustr Curtis Hanson a nahází do něj pár obratně podaných myšlenek o životě a jeho radostech a strastech, v našláplém vizuálním zpracování, které doplňuje ultracharizmatický Butler, od kterého čekáte ledasco, jen ne to, že bude takhle pevný v kramflecích. Výtečná chemie na place ostatně nebyla žádná náhoda a fungovala po celou dobu. Finále je očekávatelné a samozřejmě podle vyhlášených hollywoodských šablon, takže to pak nemilosrdně zklouzává do průměru, ale při pozorném sledování si dotyčný recipient oblíbí paradoxně ty nejménně pompézní scény, které jsou autentické a skvěle zahrané (charakteristika rodinného zázemí, eseje, trénink, apod.). (09.06.2015)

"Drž se nízko a jeď rychle!" Surfování mám rád a pohled do rozbouřených vln mne vždy fascinoval. Bohužel to jsou veškerá pozitiva, která jsem na tomto snímku našel. Snad ještě Frostyho úžasně chápavá manželka stála za povšimnutí, ale jinak mne to příliš nebavilo. Stalo se tak patrně proto, že život tentokrát nenapsal příliš optimistický příběh a já se jen nerad brodím v problémech chudých s nekontrolovatelnou touhou zemřít v srdci. (11.02.2016)

Cinema City Anděl - Povedené sportovní drama, které napsal sám život. Dobré bylo, že dostávali oba hlavní herci stejně prostoru. Přece jenom Butler je hvězda, takže by se nikdo nemohl divit, kdyby byl na plátně pořád on. Kamera byla vynikající, pohledy na obří vlny braly na velkém plátně dech. Stejně tak finále, u kterého jsem byl v napětí. No a v úplném závěru nejeden člověk i slzu mohl uronit. Rozhodně po filmu ještě někdy sáhnu. 75% (with J.) (11.12.2012)