Jiroovy vysněné sushi

Sushi miluji, stejne jako Japonce. Tento americky dokument je ale natolik dobre zpracovany, ze by me zaujal, i kdyby pojednaval o pekarstvi nekde v Poreci. Nepochybuji, ze Jirova restaurace, ovencena tremi Michelinskymi hvezdami ma tuto pochoutku na nejvyssi urovni a ja mohu jen se slzou v oku sledovat film s vedomim, ze toto sushi nikdy neochutnam:-). Presto, ta priprava a servirovani umocneno vybornou hudbou dava tusit, ze se jedna o mimoradny zazitek. Poucna a zajimava je i filosofie, jakou Jiro ve filmu prezentuje. Nejlepsi je, jak rika o tom, ze nektere kousky ryb se kvuli cerstvosti hodi jen v urcitou hodinu a to maji more par kilometru od restaurace... Tento film by povinne meli videt vsichni majitele, provozni a kuchari nasich stravovacich zarizeni, zvlast tech, co se pul sichty hrabou v mrazaku a sahaji po vegete a masoxu... (22.04.2015)

Po ochutnání sushi jsem se i já stal příznivcem tohoto pokrmu. Nebylo tedy od věci směrovat další kroky k výrobě domácího. Mein taktik zkusit súšn vyšla a pochutnal jsem si. Od té doby jej sem a tam vyhledávám. Pří jedné z rutinních návštěv svého profilu mě náhodně napadlo zadat do vyhledávače výraz sushi a ejhle narazil jsem na Jiro Dreams of Sushi, soudě dle popisku a kladných kritik jsem si nemohl odpustit film čubnout na Pirátské zátoce.Nyní krátce po výletu do Tokia mohu říci, že jsem pravé sushi asi ještě nejedl a o to více se těším na nějakou honosnější degustaci. Dokument vyniká ve svém minimalistickém pojetí, je odrazem práce týmu pana Jiro. Jejich osobitý styl a píle jsou více než obdivuhodné. Sám však nevím jestli bych chtěl utratit tolik peněz za něco tak malého. Pominu-li finační stránku je pěkné, že někdo vzdá poctu takovému muži, který celý život zasvětil gastronomii a nehodlá se toho vzdát. Pro svou formu jakou je dokument natočen je vhodný i pro nesušenky, poté vaše další chutě můžete ukojit u deddo-sushi . (03.06.2014)

´... Jiro sní o suši ..... Jiro sní o Suši ... Upřímně, ze začátku to na mne trochu působilo, jako kdyby jen rozdával laciné rozumy, které za moc nestojí, jenže, pak přišel zlom, čert ví proč, jestli je to hudbou, samotnou podstatou páně Jira, nebo jen a hlavně krásně zprostředkovaným pohledem na duši starosvětského Japonce.. Což je na západní, Americký pohled relativně majstrštyk, protože tu není žádný otravný glosátor, který se cpe do dění a celý film jen krásně a lehko plyne. Náhled na malou suši restauraci je to vskutku skvělý. Navíc je tu opravdu skvěle vybraná hudba, která v kombinaci některých scén a neskutečné kamery nabízí zážitek hodný plátna kin (příprava surovin, nebo nebezpečně podmanivě magoroidní scény z rybího trhu). A na konci vám ani vyprávění Jira nepřijde zas tak úplně prázdné a prvoplánové... Kdo ještě neviděl, jak se "masíruje" chobotnice? Hibaj koukat. (27.03.2013)

Fakt nádhernej dokument. Jiro dělá sushi už 75 let a pořád se mu nechce do důchodu. Má svojí restauraci, která sídlí ve stanici metra, vejde se do ní 10 lidí a "hajzly má na chodbě". I tak si účtuje vysoký ceny, rezervace jsou na měsíc dopředu a má 3 Michelinský hvězdy! Tohle není jen o něm. Ani o tom, jak se dělá sushi. Tohle je prostě něco vyššího. O životě. Protože když děláš něco, co tě baví, děláš to pořádně. Arigato. (17.09.2012)

toto ani zďaleka nie je len o sushi. Toľko myšlienok čo zaznejú v tomto 82 minútovom dokumente nepadne asi nikde. A všetko je k veci, žiadne omáčky, žiadne keci... Len prekonaním samého seba a tvrdou prácou je možné získať rešpekt.... No proste hlboké a s nádherným hudobným doprovodom. A dokonalosť? nejestvuje, no majster je ten kto sa k tomu priblíži najviac... (12.11.2012)