Pražské Jezulátko

Vždy jsem si myslel, že dokument je audiovizuální dílo a hle tady je vizuální stránka zpracována tak, že je v 80% dokumentu zbytečná. Klidně by se mohlo jednat o audio dokument pouštěný v radiu. Jinak dokument splňuje účel a podává informace o Pražském Jezulátku, o kterém jsem před časem slyšel a chtěl jsem se dozvědět více informací, i když některé pasáže si mohli odpustit (např. srovnání této sošky s postavou malého prince od Antoine de Saint-Exupéryho, přišlo mi to zbytečné). (25.12.2011)

Samozřejmě, námět mimořádně zajímavý a - po dlouhé době totální ignorace - aktuální a potřebný. Nástin propojení duchovní kultury naší země a katolické velmoci Španělska se nám dnes může jevit jako převratný objev, ale to je prostě skutečnost, k níž musí dospět každý, kdo se trochu zabývá barokem a nečerpá jen z komunistických učebnic dějepisu. Autentické záběry, např. Sevilly, Ávily či Arenzana jsou též nevšední. Využití živé postavy dítěte k aluzi Jezulátka mezi námi (Jezulátko jako "archetyp dítěte v nás") není také špatný nápad. To vše dává celkem snadno tomuto dalšímu dokumentu O. M. Schmidta body. Avšak po stránce řemeslné nejde určitě o žádné veledílo: ke konkrétní pražské sošce se dostaneme v dokumentu až cca po 40 minutách, nápadná je roztříštěnost a neustále šikmá kamera i záměrná extravagance (jak trefně vyjádřila Hedka) . Výroky arcibiskupa Duky (o návratu postavení dítěte po 30.leté válce jako potřeby nové generace k obnově) a dobově módní (nicméně až rouhavá) interpretace profláklého kunsthistorika Royta o společném hrobu jako znamení smíření obou táborů také nijak tomuto svatému tématu nepřidávají, ale nejméně tři hvězdičky si dokument určitě zaslouží pro dobrou věc popularizace pokladů a historických skutečností, které bohužel Češi (a Pražané zvlášť!) sami neznají... --- ---- --- Upozornění, již v roce 1995 natočil zdařilý stejnojmenný dokument o Jezulátku Evžen Plítek http://www.ceskatelevize.cz/porady/902386-ukryto-v-depozitari/29532727062-prazske-jezulatko/ (02.01.2012)

Ačkoliv jako kovaný katolík bych měl asi každý takový dokument vítat a chválit. Jenže u tohoto dokumentu jsem se po deseti minutách ztratil a hlavně mi veškerá historie Pražského Jezulátka byla úplně jedno. A nepomohl ani komentář Marka Ebena. Tento dokument mě zcela minul. Škoda. Hudba: Vojtěch Komárek (17.01.2016)

Neviem presne ako vyjadriť svoje pocity z filmu. Napadá mi použiť termín intelektuálna modernistická extravagancia. Na druhej strane som nadšená z námetu. Pražské Jezuliatko si naozaj zaslúži veľkú úctu, preto je chvályhodné predstaviť ho (nielen) českej verejnosti. Je otázne, či práve takáto forma je najvhodnejšia.... (25.12.2011)

Velmi zajímavý a informacemi nabitý dokument o historii, souvislostech a náboženském významu sošky Pražského Jezulátka, který je zpracovaný jak je u Otakára Schmidta zvykem opět výborným způsobem (i když je pravda, že by to chtělo nějakou novou invenci v režijním stylu). Přesto mě tento dokument nedokázal zbavit výhrad (i když ta snaha tam byla) k podle mého názoru nemístnému způsobu uctívání této sochy, která místy hraničí až s modlářstvím. Jak jinak si vysvětlit větu Dominika Duky, že Pražské Jezulátko je ve světě nejznámnějším českým světcem? Nemyslím si, že je vhodné mezi světce zařazovat i kus dřeva, který sice byl podle legendy vyřezán podle podoby malého Ježíše, ale pořád je to jen neživý, nemyslící a nesvobodný předmět, který pouze odkazuje k někomu jinému. Významem se tak podobá třeba Turínskému plátnu, ale světcům...? To však nic nemění na tom, že jsem se o něm rád díky tomuto dokumentu dozvěděl spoustu věcí. (28.12.2011)