Réžia:
François OzonKamera:
Jérôme AlmérasHudba:
Philippe RombiHrajú:
Fabrice Luchini, Ernst Umhauer, Kristin Scott Thomas, Emmanuelle Seigner, Bastien Ughetto, Denis Ménochet, Diana Stewart, Mehdi Meskar, Jana Bittnerová (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Šestnáctiletý chlapec dochází do domu svého spolužáka a vše, čeho je tam svědkem, pak popisuje ve svých slohových pracích učiteli francouzštiny. Toho začne díky tomuto talentovanému žákovi vyučování zase bavit, ale vzniklá situace spustí celou řadu nekontrolovatelných událostí... (Festival francouzského filmu)
Videá (6)
Recenzie (67)
Jeden zo snímkov, ktorý vás nezasiahne ani tak svojim obsahom (aj keď dialógovo to bolo fajn), ako skôr svojou formou. To svojské, neobvyklé spracovanie a narábanie s postavami sa sem vyslovene hodilo, k čomu samozrejme pomohli aj slušní herci. Všetko pekne obalila výborná muzika. Ja som spokojný, takto si predstavujem nadpriemernú, netypicky spracovanú drámu. 75/100 ()
Příběh dělá nejen vyprávění, ale i konec. Příběh je dobrý, nejen to, je skvělý, má gradaci, dokáže nabudit, těšíte se na pokračování a jste zvědaví na vyústění. Dokážu si představit spoustu jiných konců, ale ten skutečný nebyl dech beroucí což je trochu zklamání a na kvalitě to ubírá. I tak si film zachoval svižné tempo, pohrál si s vykreslením postav, všechno působí přirozeně. Kdo se podívá, určitě neprohloupí. ()
Film s perfektním námětem, scénářem i zpracováním, který s nadhledem, provokativností a fantazií ukazuje propojenost vztahů mezi manipulátorem (učitelem) a jeho objektem (učenlivým žákem). Kdo má navrch? A až kam to povede? Nakonec i dobře zakončené, tak můžu dát bez obav 4 hvězdy - možná příště zvednu i na 5. Moc líbilo a připomenu si to určitě ještě někdy. Doporučuji, především však těm, co si libují v intelektuálních konverzačních hrách [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 3 /// ORIGINALITA: 3 /// NÁLADA: 2 /// ART: 1 /// STYL: 1 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Extrémně chutný, sofistikovaný film srovnatelný se scenáristickými hříčkami Woody Allena nebo Charlieho Kaufmana. Jednotlivé úrovně a metaúrovně příběhu se vzájemně proplétají a ovlivňují, hrdinové se postupně začínají dusit v husté šťávě svých egoistických ambicí až nakonec dospějí do fáze, kdy jsou úplně všichni odhaleni jako krásně nechutní, poutavě trapní sobci. Poslední třetina sice trochu zbrzdila úspěšně rozjetou zápletku, ale elegantní konec to vše vrchovatě vynahradil. Mňam. ()
Ozon prostě umí "nastavovat zrcadlo". Sice jde o jeho méně bláznivý snímek, ale i tak tam bylo ironické pomrkávání, které mám tak ráda. Claude byl perfektní, jeho nenápadné upravování příběhu zaskočilo i zkušeného učitele, který mu byl jinak důstojným protihráčem. Bavilo mě Germainovo nadšení, Claudovo pozorování i umělecké projevy Germainovi ženy. Konec na lavičce byl parádní zakončení. ()
Galéria (46)
Zaujímavosti (3)
- Ernst Umhauer řekl o postavě, kterou hraje ve filmu: „Zaměňuje své psaní s realitou a všechno, co mu stojí v cestě, obrátí vzhůru nohama. Je chytrý, ale není si vědom své odpovědnosti.“ (aporve)
- Rodiče spisovatele a režiséra Françoise Ozona byli učitelé. (aporve)
- V 39. minúte môžeme vidieť v pozadí plagát na film Woodyho Allena Match Point - Hra osudu (2005). (MontyBrogan)
Reklama