Un bonheur n'arrive jamais seul

Na úvod treba podotknúť, že nejde o žiadny romanticko-komediálny skvost. Francúzi sa však pochlapili a vytvorili milý a zábavný príbeh o vzťahu dvoch úplne odlišných ľudí. Lenže to spracovanie je v mnohých prípadoch ako z telenovely, značne povrchné a trochu prihlúple. Našťastie obaja hlavní protagonisti sú úžasní a aj scenáristické patálie dokážu uhrať vo všeobecnú spokojnosť. (09.04.2014)

Dnes jsem měla den, že jsem tuhle mírně střihnutou romantickou komedii potřebovala vidět jako sůl. Ale přiznám se, že všechny ty hvězdičky navíc jsou za senzační muziku, která mě dostala, za krásné modré oči Gada Elmaleha (jen tak mimochodem, ten se snad s krví komika musel už narodit) a nádherný úsměv Sophie Marceau. (26.04.2014)

Pod vlivem zdejšího vysokého hodnocení, jsem celá natěšená usedla k bedně. Musím bohužel konstatovat velké zklamání. Buď jsem nebyla ve své kůži, nebo jsem příliš kritická, ale chvílemi mi vše připomínalo TV filmy ala Pilcher. Jediné co bylo pozitivní je stále krásná Sophie Marceau, která zpočátku připomíná spíše Vozembouch (toho padání bylo přespříliš). Ovšem ani ona a ani modré oči Gada Elmaleha nezachránily plytkost a prostoduchost celého filmu. (08.08.2014)

Mně přišlo, jako kdyby hlavní hrdinové trénovali na olympiádu, furt lítali sem a tam. Film působil pohodově, ale děsně zmatečně a zrychleně. Jediný co fungovalo byly dialogy a herecký výkony krásné Sophie (jako chlap zářím štěstím, když vidím, že Sophie se ve filmech pořád nestydí - nemá totiž už asi 30. let za co ) a pohodového Gadyho (jako filmovej fanoušek zářím štěstím, když vidím, že Gady dokáže zahrát cokoli ) . (10.08.2014)

Film byl plnej krasy - mejch milovanejch satu, milovanyho klaviru, s milovanym spanelskym dabingem. Bez titulku to byl trochu hardcore, ale dalo se porozumet vsemu. Bylo to o hory prenasejici lasce na prvni pohled, o chlapskejch chybach, ktery bolej, ale udajne nic neznamenaj, o zenskym porozumeni a o tom, ze laska je proste vecna. Tyhle otrepany fraze pouzivam proto, ze v tomhle duchu je film proste natocenej, ale priznam se, ze mi to vyjimecne nevadilo. Mela jsem na jemnou komedii plnou uzasne vtipnyho humoru zrovna naladu, tak jsem dostala, co jsem potrebovala. Jediny, co bych vytkla, je snaha nacpat do filmu co nejvic proflaknutejch skladeb. (07.08.2012)