Tmavě červená

Podobný režijný posun ako predviedol o pár dekád neskôr Raimi v zmysle Evil dead vs. The Gift. Argento sa skôr než na vizuálne orgie a krvavé kúpele sústredí na postavy a príbeh ( aj keď oboje je tu prítomné) . A aj by mu to vyšlo, keby bol lepší rozprávač, pretože nie príliš šťastne akcentované dejové posuny vytvárajú trochu chaos. Občas som fakt netušil čo sa v ktorej scéne deje a prečo a nastúpila nuda. Ale aj napriek tejto veľmi podstatnej výtke som bol prekvapený ako veľmi sa mi to páčilo. Posledná tretina výborne vygradovaná a scéna so sanitkou úplná boma. Romantická linka ako keby vypadla od Hitchcocka.Z toho čo som od Argenta zatiaľ videl objektívne najlepšie ale paradoxne aj najmenej zábavné. 7/10 P.S. a strašne mi tam ešte chýbal nejaký super hlavný motív aké mali Suspiria a Phenomena (12.04.2015)

Divák (ev. divačka) hledající v Profondo rosso kvalitní giallo, nebude IMHO odcházet zklamán(a). Atmosféru to má za mě ucházející (v podhoubí dříme funkční detektivka), pointu ne úplně dementní (u těchhle "pulpových" filmů mám laťku proklatě nízko, ke štěstí mně úplně stačí, že vrahem nebyl zahradník), mordy relativně slušné řemeslné úrovně (přesvědčit se možno zde) a herecky to taktéž není vůbec průser, rozuměj, pakliže už nic jiného, tak jsou aspoň Italové a Italky pěkní lidé. ;-) Stín (3* a méně) navzdory opatrné chvále nepřekročen, páč Argentova tvorba je z těch tvoreb (btw. hrozné slovo), které si zasluhují být hierarchizovány, můj nehynoucí obdiv (a něco blízkého akademismu, totiž snaha porozumět, ne být pouze baven) patří výhradně trilogii "Tři matek", resp. prvním dvěma snímkům této trilogie (Suspiria, Inferno) a Phenomeně, zbytek z toho, co jsem viděl byl sice solidní, ale opakovaná zhlédnutí by mohla vést zřejmě pouze k hledání much. 65 % (29.10.2021)

Kamera, scénografie, střih pusa pusa pusa na tvářičku. Atmosféra v klíčových momentech pusa na pusu. Některé scény a dialogy, které dělají z filmu přes dvě hodiny dlouhý kolos - pusa tak maximálně do vzduchu a to se říká kdo ví jestli. Jsem velmi rozmazlená Suspirií, při které moje pozornost nepolevila ani na vteřinu. Profondo rosso v tomhle směru nenaplnilo má očekávání, jak se tak říká. Na druhou stranu je to super oldschool psycho film. Co se dá dělat, musím následovat své srdce. ♥♥♥ -"What made you decide to be a pianist?" -"Well, my psychiatrist would say that it's because I hated my father. Because when I bang the keys I'm really bashing his teeth in." (16.04.2012)

Ľakačky, hrôza a atmosféra strašidelného domu a dávno zabudnutého zločinu by neboli tak účinné, pokiaľ by nebol správne objasnený motív vrážd. Podobne, ako pri Vtákovi s kryštálovým perím má aj v tomto prípade vrah nejaký ten svoj dôvod, ktorý súvisí v tomto prípade s postavením žien v spoločnosti, nie je polopaticky vysvetlený a divák má aspoň nad čím po filme popremýšlať. Bál som sa, že dve hodiny budú príliš, ale Argento správne stupňuje napatie a myslím, že vo filme je tých krvavých scén dosť. Bohužiaľ sme v 70tych rokov plných prapodivnej talianskej filmovej hudby, ktorá neraz napatie preruší v tom najlepšom, ale to je daň pre dnešného diváka, na toho vtedajšieho to fungovalo možno opačne. Najstrašidelnejšie mi pripadali napriek solídnym vraždám obrazy u prvej obeti pri napínavom finále. Z trojice filmov, ktoré som od Argenta zatiaľ videl, to najlepšie. (26.08.2013)

Argentova klasika, která působí spíš svým částečně uměleckým pojetím (dlouhé záběry bez střihu, smysl pro detail), než pravou hororovou atmosférou, na kterou je tu moc málo vražd (i když kvalitních) a trochu přemrštěná stopáž. Sympatické je i obsazení a hudba, což je nezvyklé pro filmy tohoto typu. Příjemná podívaná pro fanoušky žánru či Argenta samotného. Pro mne je toto velmi dobré giallo, možná i nejlepší. (14.06.2011)