Ulička zázraků

(20) Salma Hayek hraje ve 29 letech teenagera:) Zajímavej film, ale ne tak dobrej, jak by se podle zdejších oslavnejch komentářů zdálo (Radyo, dewy, movie, Vitex..) Film o lásce? Ale kdeže....nic jako láska v tomhle filmu není! Navíc končil naprosto nepochopitelně a celkově se postavy chovaly občas faaaakt divně. To mě i Mexická jízda přišla lepší. Nebo Jako voda na čokoládu. Ale není to špatnej film, jen chci zklidnit tadyto nadšení okolo. (27.01.2009)

Takhle nějak by vypadala mexická verze filmů Paris, je t'aime a New York, I Love You. Všechny druhy lásky i zklamání v jedno filmu a navíc z mnoha pohledů, kdy my diváci, jako jediní vidíme vše (Alejandro González Iñárritu se stylem vyprávění nejspíš inspiroval právě tímto filmem). Film má v sobě vtip a to jak svou dějovou propleteností, tak i stylem natáčení (sem tam se do záběru mihne mikrofon :) ), má však i na konci každé své epizody obrovské drama, které na úplném konci filmu končí tregédií. Jako by to psal sám William Shakespeare. Definitivně jsem si potvrdil to, že Salma Hayek umí jeden zvláštní výraz, který poředvádí v každém svém filmu a díky kterému se do ní zamiluje herec, tak i divák. (02.11.2009)

Pozvolna plynoucí film o obyvatelích jednoho velkého nájemního domu, majitelky, odkvetlé, leč velmi hodné slečny Susanitty, o rozháraném majiteli hospůdky,u něhož se projevila homosexualita a v jehož podniku se schází všichni sousedé na domino, o jeho synovi, o paní, která vykládá karty a její nádherné dceři Almě, do které se zamiluje holič, o starostech, drobných radostech, nešťastných láskách, tvrdém životu na ulici,tragédii, ale i vzájemné úctě a umění žít pospolu, tam kdesi na předměstí Mexico City, v obyčejné Uličce zázraků.A mladinká Salma Hayek, nádherná dívka, které uvěříte úplně všechno a vpovzdálí uslyšíte tesknou latinskoamerickou melodii.... (10.03.2014)

Leoneovsky rozmáchla dráma o skupinke ľudí, zmietaných láskou v neprajúcnych osudových peripetiách. Citlivo, komorne sfilmované, kľúčové scény sa odohrávajú v tmavých interiéroch či nočných exteriéroch. Na mexickú teatrálnosť hercov si spočiatku treba zvyknúť, treba ju vnímať ako súčasť kultúry emocionálne otvoreného sveta, ktorý film veľmi dôveryhodne reflektuje. Odmenou je silný zážitok, ktorý vo vás zanechá stopu smútku a ľútosti. (04.11.2012)

Pokud národní mexická kinematografie adaptuje román egyptského spisovatele Nagíba Mahfúze, nositele Nobelovy ceny za literaturu, a u nás je vnímán především jako film, který vystřelil Salmu Hayek do hvězdných výšin, je poněkud pokrytecké předstírat, že takový projekt je nám kulturně dostatečně srozumitelný. Protože není. Román Zuqâq al-Midaq (1947) nikdy česky nevyšel, tudíž o tom, jak se povedlo převést reálie z arabského světa na mexické předměstí, můžeme jen cosi předpokládat. Výsledná recepce pak jen sleduje snahu vhodně reagovat na film, který byl úspěšný na festivalech. Všechno je jen iluze, stejně jako přání ovdovělé paní domácí znovu se provdat. (15.08.2022)