Réžia:
Dom RotheroeScenár:
Dom RotheroeKamera:
Robby MüllerHrajú:
Jenna Harrison, Ben Whishaw, Honeysuckle Weeks, Adrian Rawlins, Glen Berry, Patrick Godfrey, Ian Thompson, Richard Hope, Peter England, Judith Scott (viac)Obsahy(1)
Příběh dvou teenagerů, spřízněných duších, které společně hledají únik před traumatizujícími životními událostmi ve vlastním světě „svého lesa". Silné vzájemné pouto je přitom tak křehké a návrat do reality tak bolestivý. Dokumentarista Dom Rotheroe chtěl ve svém hraném debutu zachytit intenzitu a intimitu vztahu hlavních hrdinů, proto se rozhodl pro ruční digitální kameru, kterou vedl Robby Müller, zkušený holandský kameraman, jenž točil s režiséry, jako jsou Jim Jarmusch, Wim Wenders nebo Lars von Trier. (Fresh Film Fest)
(viac)Recenzie (82)
Typ filmu, kdy máte pocit, že se díváte na život někoho jiného a ne na film. Bez hudby, natočen ruční kamerou a úžasnými hereckými výkony a totálně nepředvídatelným dějem. Náhled do psychiky mladých lidí, kteří se setkali se sexuálním zneužíváním a jak se s tím snažili vyrovnávat po svém, spolu. Film mě totálně pohltil a teď se z něj nějak nemůžu dostat... ()
Krásný film o dospívání a vyrovnávání se s pravidly světa, do kterého se máme zařadit, a hledání správné cesty mezi extrémy. Slabší film o vyrovnávání se se znevýhodněním oproti očekáváním. Slabší forma, příliš suplující emoce protagonistů a příliš je distancující od normy, na druhou stranu silná v intimitě. Zato množství opravdu silných momentů. Celkově film, který určitě stojí za zhlédnutí. ()
Vynikajúci nízkorozpočtový film, pričom v tomto prípade mi nevadila ani ručná kamerka. Snímok je plný osobnej drámy dvoch mladých ľudí, ktorí nájdu úľavu až keď splynú v jedno. Jedna duša, jedno telo, jeden sopeľ.... Po emotívnej stránke to pekne graduje, pričom záver je v tomto smere už hotový vodotrysk. Ale toho ježka nemuseli, to už bolo na mňa moc. 85/100 ()
Když je k vám svět krutý, vytvoříte si svůj vlastní - krásný, dokonalý, bezstarostný, osvobozující. A když se v tom svém světě setkají dva lidé, získává náboj mnohem krásnější a snovější. Takové setkání se poštěstilo dospívajícím Tomovi a Jessice, které bolavost životů dovedla do krásného lesního světa daleko od lidí, kde se mohou oddávat ničím nerušené symbióze s přírodou i se sebou samými, ve které se zrodí krásné, čisté přátelství přirozeně jiskřící v něco většího, sladšího a krásnějšího. Použití ruční kamery bylo dobré rozhodnutí, protože hlavní dvojici dokáže divákovi přiblížit detailněji, intimněji a přirozeněji, jako bychom byli toho všeho součástí. Domu Rotheroeovi se podařilo natočit emocemi nabitý depresivní indie film, který v divákovi na dlouho zanechá stopy. ()
No nevim, působí to hodně nízkorozpočtově, je používaná jen jedna ruční kamera, postavy se snímaj strašně zblízka, oddaluje se to a přibližuje v jednom záběru, mě to docela vadilo, bylo to snímaný jak nějakej dokument, navíc ani příběh o dvou spřízněných duších mi moc neseděl nebo spíš mě nezaujal, bylo to až moc divný, i když v kontextu následnýho odhalování jejich životů nakonec vcelku pochopitelný, ale na druhou stranu, na to jak to vypadá celý lacině, tak herci jsou fakt skvělý. ()
Reklama