Sunny
Sseoni
Sunny
Réžia:
Hyeong-cheol KangScenár:
Hyeong-cheol KangKamera:
Hyeong-deok LeeHudba:
Joon-seok KimHrajú:
Ho-jeong Yoo, Soo-hee Go, So-ra Kang, Joon-hyeok Lee, Kyeong-yeong Lee, Seon-kyeong Kim, Woo-hee Cheon, Si-hoo Kim, Hee-kyeong Jin, Bo-mi Kim, Bo-ra Nam (viac)Obsahy(1)
Na-mi má na prvý pohľad dokonalý život hrdinky z telenovely. Má krásny byt, úspešného muža, nádhernú dcéru. Že by však bola skutočne šťastná, sa povedať nedá. Možno aj preto sa podujme splniť prianie kamarátky zo školských čias, aby dala znovu dokopy „dievčenskú skupinu“ Sunny pomenovanú podľa piesne Bobbyho Hebba. Nová „misia“ je pre ňu únikom z rutiny do úžasných 80. rokov. Rokov, v ktorých žila Južná Kórea povstaním v Kwandžu, prvým odporom proti vojenskému režimu. Rokov, v ktorých bolo úplne najdôležitejšie mať kamarátky, tašku Nike alebo Adidas, vedieť sa biť a kreatívne obmieňať nadávky a urážky vrhané na nepriateľské dievčenské gangy. Kombinácia retro atmosféry, detského pohľadu na významné domáce dejinné udalosti, vyvažovanie sentimentality humorom podľa osvedčených a stále platných pravidiel a famózna Shim Eun-kyung ako malá Na-mi vám dajú zabudnúť na to, čo o histórii, móde a slangu tejto krajiny neviete. Sunny ich prepája s univerzálnymi detailmi vzťahov a spomienok tak, že si nájde divákov snáď všade. Veríme, že aj u nás. (Art Film Fest)
(viac)Recenzie (31)
║Rozpočet $-miliónov║Tržby Celosvetovo $51,116,421║ Zručne natočená dráma, ktorej nechýba miestami dravosť a drsnosť ale má to aj príjemné odľahčené scénky z ktorých saje energia. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) ()
Mám trochu dilemu. Seonni je pekný film vo filme. Na jednej strane žena v domácnosti istým spôsobom zmierená so svojím osudom (vrátane toho, že jej vreckové je nižšie než dcérino), ktorá však zrazu utečie do spomienok na detstvo v búrlivých osemdesiatych, aby splnila prianie umierajúcej kamarátky a dala opäť dokopy ich starú partiu, s ktorou ich spája spoločné vystúpenie na "Sunny, yesterday my love was......." . V zásade snád všetko je nadnesené, brané s humorom, vrátane prostestov a stretov s ozbrojenými gardami, šikana, zdoslovnenie korejského slova manželka "anae" (jedno z možných), ktoré znamená "tá, čo je vo vnútri". Sseoni týmto vlastne stojí voči všetkému, čo som mala možnosť vidieť ako veci a a udalosti, ktoré sú vnímané ako PROBLÉM, alebo niečo, na čo Korejci nie sú príliš hrdí. Kým osemdesiate roky brané s nadhľadom sa dajú brať ako pohľad dievčeniec, ktoré viac zaujíma vhodná kabela, resp. fešák počúvajúci "Dream is my reality", tak zvyšok by pravdepodobne mal oveľa väčši problémy, nebyť tak neuveriteľne (ergo korejsky) pumpovaných dojákov a smajlíkov a smajlíkov cez dojáky. Aj preto je veľmi ľahké pochopiť úspech SSeoni u domáceho publika: nostalgia a silné emocie zaberajú (a ešte aj správny myšlienkový základ priateľstva a pomáhania si až za hrob). A áno, ako písal Adrián, nadávky boli skvostné aj v čínskom preklade. Ale možno sa len Korejci priučili od západného suseda, že ako treba robiť sebaprezentáciu :P. ()
Komedy-drama na zakusnutie o znovunajdeni sily priatelstva a oslavy zivota ako takeho. Skvely timing humornych situacii, vyborna chemia 2x7 hereckych predstaviteliek a hutne omamna retro atmosfera. Ak poznate co-to z korejskej historie (hlavne politicke a socialne pnutie v 80.rokoch), ste pozorny na malickosti v druhom a dalsom plane (plagaty, dobove rekvizity,...) a nebodaj ako-tak viete odchytat jemne nuansy v "soulskom" dialekte a usmevne rozvijanie nadavok skrz stvrtstorocie, film vam ponuka dalsie bonusove body navyse. Ovsem bavil som sa kralovsky aj bez nich. ()
"Sunny" je ve všech ohledech ukázkový snímek pro současnou jihokorejskou kinematografii. Na jedné straně představuje další doklad triumfu středně nákladných snímků, které čistě na základě scenáristických a hereckých kvalit lákají davy diváků. Ale současně dává vhled do společnosti definované povrchností a umělostí. Vyprávění o ženě v domácnosti, která se vrací ve vzpomínkách do doby dospívání, je rozkročené mezi současností a flashbacky do 80. let. Zatímco minulost je v pelíškovském stylu naivizována, současnost ač zdánlivě zatížená problémy jako jsou životní zklamání či rakovina v pokročilém stádiu má podobu fantazie z lifestylového magazínu. Korejská společnost se tak ukazuje jako společnost růžových brýlí, kde pravicová diktatura je viděna jako doba apolitické nevázanosti, zatímco současnost je stylizována do pouze zdánlivě tíživé, ale při tom laskavě komfortní soapopery. Nelze se pak divit, že žena umírající na rakovinu je zde schopná i v pokročilém stádiu nemoci mlátit drzé školačky po hlavách značkovou kabelkou a vypadat jako výstavní modelka. Jako divácká ukolébavka je "Sunny" dokonale funkční i odporné zároveň. ()
V podstatě nemám co dodat více, než napsal JFL. Minulost naivní a současnost... ač se snaží hrát na reálnou strunu, je to spíše pohádka pro dospělé, u které jsem si říkala, že se nechám strhnout do toho víru nadšení a emocí, které se tvůrci snažili hodit na diváka, ale ten konec mě zklamal. Ani ne tak ty pohádkové dary, jako úplně poslední scéna, která pro mě byl úplným převrácením kombinace pohádkovosti s lehkou hořkostí. A upřímně jsem se nakonec nedokázala pořádně zorientovat v tom, která dospělá byla v minulosti kterou holčinou. 100% jasné mi byly jen tři a ta třetí jen díky tomu, že byla otylá všude. Chápu, že film dokáže učarovat, když člověka vtáhne melancholie a jiné podobné pocity, ale na mě se to nějak nepřeneslo. Tak snad příště už budu mít konečně štěstí na korejský film, který mě dostane. ()
Reklama