Phenomena

Phenomena byla jedním z posledních Argentových filmů, které jsem měl možnost shlédnout. Po velkých ohlasech mnoha příznivců jak horroru, tak Argenta samotného jsem se na ni velmi těšil. A jak to občas bývá, velké těšení přináší velké zklamání... Opravdu, Phenomena je pro mne velkým zklamáním a nenabídla mi téměř nic, kromě výborné hudby (která se do filmu občas vůbec nehodila), výborné atmosféry (která film nezachránila), vygradovaného konce, kde šly sice chvíli nechutnosti na maximum, ale bral jsem to spíš jako světlý okamžik v temném, zmateném Argentově snu, který postrádal systém (o logických zádrhelech pomlčím, na ty v horrorech příliš nekoukám ...), význam, smysl, herecké výkony (Connely hraje tak uboze, že mi jí bylo snad chvíli i líto za to, co před kamerou předvádí. Každý sice nějak začínal, ale filmu prostě nepřidala.), Pleasence se mi zdál z celého hraní už úplně unavený a znuděný a další herci zde sloužili pouze jako figurky(křoví), které jako by chodily kolem těchto dvou postav. Motiv vražd je naprosto jednoduchý a nezajímavý, navíc se vyjeví zčistajsna až ve finále filmu. Gore efekty celkově stažené na minimum, až ten konec gradoval. Bohužel, po takových nářezech, jako bylo "Tenebre" a "Armáda démonů: matka slz", to na mne působilo jako nudný nedotažený horror typický pro 80 léta. (15.09.2008)

Sterilne "čisté" Švajčiarsko je pre horor ako stvorené (slečna Mary Wollstonecraftová vie svoje). Záverečná kaskáda infarktových dejových zvratov nemá v dejinách kinematografie obdoby a zmetie vás k zemi (nielen pôvabnou parafrázou Poeovej Vraždy v ulici Morgue) rovnako účinne ako facky Heleny Rúžičkovej. "Hajzle jeden!" PS: Pôvodný plagát k filmu je smiešne infantilný, s fantasy estetikou, Argento zrejme bezmedzne podľahol mladistvému pôvabu Jennifer Connelly, že úplne stratil súdnosť. (17.10.2004)

V dáli mizí autobus, který vás zapomenul někde v horách. Zvedá se studený vítr, krajina je rozkvetlá a idylická, ve svazích jsou roztroušené alpské chaty, na lukách zelená osení ale přesto je něco nepopsatelného špatně. Když pak hlava zavražděné studentky prorazí sklo u skalní propasti, čas se skoro zastaví. Následně kamera chvíli putuje proti proudu vodopádu a několkrát se zvláštní rychlostí pootočí než nalezne utrženou hlavu mizící v potoce. Na Argentových filmech vždycky najdu nějaký aspekt, který mi úplně nesedne (tady rozhodně snaha o aktualizaci pomocí zakomponování aktuálních hudebních hitů, které ale jenom dokazují, jak je Argento odtržený od všední reality), ale zároveň si vždycky uvědomím, že já toho chlapa mám nějak lidsky rád, protože se nám zdají podobné sny. A v těch třeba, stejně jako zde, se nedá nikdy moc rozklíčovat proč v jedněch scénách jednají postavy zvláštně stoicky a proč jindy zase s přehnanou hysterií. Ježiš mě baví na ten film vzpomínat. Gore Verbinski to imo měl v jednu dobu stejně. (10.03.2024)

Toto išlo trošku mimo mňa. Základná línia je dokonca veľmi zaujímavá. Lenže čím hlbšie sa dostávame do príbehu, čím hlbšie sa pred nami rozuzlujú všetky tie udalosti a tajomstvá, tak to začne neskutočne haprovať. Logika sa tu nenachádza. Prechádza sa asi po tých Švajčiarskych horách. To, že je Connelly super a že Pleasence je charizmatický - o to pokoj. Ale vo výsledku je to mix bizáru, prostoduchosti a zlého vkusu, ktorý umne pracuje s atmosférou a svetlom. Dokonca potešil aj Iron Maiden ako súčasť soundtracku. Mucha detektív, šimpanz pomstiteľ, postavy bežiace len tam, kde bežať nemajú, nejaké tie červíky a zaklínačka hmyzu, veľmi divná šikana, neotvorené okno v autobuse a namosúrená teta a v konečnom dôsledku absencia skutočných emócií, nech už sa hlavnej hrdinke stane čokoľvek. Krik v sekunde vystrieda úsmev, útek vystrieda skúmanie priestoru. Je to tak strašne divné a rozporuplné, že tomu tie tri hviezdy dám. Ale nič podivnejšie a nevkusnejšie som už dlho nevidel. (08.12.2022)

Pre mňa jednoznačne jedna z najlepších Argentoviek. Dokonca lepšia ako napr. jeho ďalšie známe snímky Suspiria alebo Tenebre. Veľmi umne sa tu kombinujú prvky gialla s niektorými prvkami starého dobrého gotického hororu, čoho výsledkom je potom akýsi šialený hororový guláš, ktorý má ale výborný ťah na bránu. Predovšetkým v kontexte zvláštnej atmosféry, tá ma miestami mrazila až v kostiach. K tomu treba ešte prirátať pár nechutností s hmyzom a maskérsku prácu, ktorá ponúkla to najlepšie z osemdesiatkového hororu (v prípade toho tajomného vraha). Páčila sa mi aj opička a jej záverečné zúčtovanie, skrátka hororové prvky boli jedna veľká báseň. Ani po hereckej stránke to nebolo zlé, mladučká J. Connely to zahrala fantasticky. Myslím, že práve týmto snímkom mnohých presvedčila o tom, že ju čaká skvelá budúcnosť, čo sa i potvrdilo, keďže má na svojom konte ešte zopár filmov, pri ktorých sa mi obrazne povedané, minimálne zatočila hlava. Jediné čo by som vytkol bola tá metalová muzika, miestami sa mi tam nehodila, hlavne ku niektorým scénam. Celkovo ale ide o slušný dojem - jeden z hororov, na ktoré sa tak ľahko nezabúda. Silný nadpriemer. 85/100 (07.12.2017)