Phenomena

Šílenost :) ale na druhou stranu i totální jízda. Dario Argento narozdíl třeba od Fulciho ví, že náznaky jsou strašidelnější než laciné gore, a proto to začíná docela skromně. Postupně začíná přibývat víc a víc ujetostí. Vrah, ovládání hmyzu, opice (!!!!!!), nebo pěkně vychcanej malej monstr-retard. Některé scény jsou jak z pohádky. Např. Jennifer Connelly následuje mušku, aby odhalila barák vraha, ale v tom samém filmu pak začnou hrát "Mejdni" a chudák hlavní hrdinka se topí v jezírku s pozůstatků mrtvol a zápolí s psychopatkou. No a finální likvidaci padoucha jsem bez výtlemu nevydržel. Bravo! (06.04.2010)

Pre mňa jednoznačne jedna z najlepších Argentoviek. Dokonca lepšia ako napr. jeho ďalšie známe snímky Suspiria alebo Tenebre. Veľmi umne sa tu kombinujú prvky gialla s niektorými prvkami starého dobrého gotického hororu, čoho výsledkom je potom akýsi šialený hororový guláš, ktorý má ale výborný ťah na bránu. Predovšetkým v kontexte zvláštnej atmosféry, tá ma miestami mrazila až v kostiach. K tomu treba ešte prirátať pár nechutností s hmyzom a maskérsku prácu, ktorá ponúkla to najlepšie z osemdesiatkového hororu (v prípade toho tajomného vraha). Páčila sa mi aj opička a jej záverečné zúčtovanie, skrátka hororové prvky boli jedna veľká báseň. Ani po hereckej stránke to nebolo zlé, mladučká J. Connely to zahrala fantasticky. Myslím, že práve týmto snímkom mnohých presvedčila o tom, že ju čaká skvelá budúcnosť, čo sa i potvrdilo, keďže má na svojom konte ešte zopár filmov, pri ktorých sa mi obrazne povedané, minimálne zatočila hlava. Jediné čo by som vytkol bola tá metalová muzika, miestami sa mi tam nehodila, hlavne ku niektorým scénam. Celkovo ale ide o slušný dojem - jeden z hororov, na ktoré sa tak ľahko nezabúda. Silný nadpriemer. 85/100 (07.12.2017)

Já vim, už to tu zaznělo několikrát, ale ta metalová hudba se sem opravdu nehodí! Jinak Argento nezklamal a natočil ne úplně brutální a krvavou jízdu (to se však konce netýká), ale především jedinečnou atmosférickou podívanou, povinnou nejen pro fanoušky gialla. Závěrečných 20 minut mi tu celkovou delší stopáž bohatě vynahradilo. (13.02.2010)

V dáli mizí autobus, který vás zapomenul někde v horách. Zvedá se studený vítr, krajina je rozkvetlá a idylická, ve svazích jsou roztroušené alpské chaty, na lukách zelená osení ale přesto je něco nepopsatelného špatně. Když pak hlava zavražděné studentky prorazí sklo u skalní propasti, čas se skoro zastaví. Následně kamera chvíli putuje proti proudu vodopádu a několkrát se zvláštní rychlostí pootočí než nalezne utrženou hlavu mizící v potoce. Na Argentových filmech vždycky najdu nějaký aspekt, který mi úplně nesedne (tady rozhodně snaha o aktualizaci pomocí zakomponování aktuálních hudebních hitů, které ale jenom dokazují, jak je Argento odtržený od všední reality), ale zároveň si vždycky uvědomím, že já toho chlapa mám nějak lidsky rád, protože se nám zdají podobné sny. A v těch třeba, stejně jako zde, se nedá nikdy moc rozklíčovat proč v jedněch scénách jednají postavy zvláštně stoicky a proč jindy zase s přehnanou hysterií. Ježiš mě baví na ten film vzpomínat. Gore Verbinski to imo měl v jednu dobu stejně. (10.03.2024)

Argento nechal oddychovať mačky doma vo vile v Ríme a zameral sa tentokrát na hmyz, špeciálne na muchy a larvy. Ide samozrejme znova iba o pavedu, ale tu to vadí snáď najmenej z jeho filmografie. Popravde sú dve tretiny filmu skôr priemer s fajn atmosférou, ale v záverečnej polhodine sa Argento maximálne odviazal a predviedol enormne intenzívne a dlhé finále. Logika tu nemá čo hľadať, ale aj tie wtf momenty (opica, horiace jazero...) najmä v závere robia z Phenomeny slušný kult. (01.10.2021)