Vnútri Llewyna Davisa

Tak takhle Coeny rozhodně můžu. Ne zrovna veselý a povzbudivý příběh nadaného muzikanta, v němž bratři Coenové ovšem rozhodně nezapřou svůj rukopis, úchylku na bizarní postavičky a jejich nezaměnitelný smysl pro humor. Celé je to navíc doprovázeno pohlcujícím výkonem Oscara Isaaca, skvostným vizuálem a silnými folkovými písněmi, které byly většinou nazpívány přímo při natáčení. Oscarovým nominacím se toto výtečné drama překvapivě vyhnulo, vy byste ho ovšem rozhodně minout neměli. (22.02.2014)

Vzhledem k poměrně vysokému hodnocení mám pocit, že jsem nebyla zrovna správně naladěná na tenhle film a nebo je to faktem, že nemám bratry Coenovy ještě tak přečtené. Velké pozitivum filmu je bezesporu ta deprimující atmosféra nesoucí se celým filmem, potažmo životem Llewyna, protože ten kluk to neměl ani trochu jednoduchý. Celý snímek se linul v hledání po ztraceném kocourovi, vztahu k Joan (Carey mně do té role vůbec nesedla), který byl pod psa a celkově jeho života, který byl na draka. Dlouho jsem obdivovala jeho houževnost a podmínky, v kterých se chudák Lkewyn snažil uplatnit v hudebním showbyznysu a jak jeho peripetie pokračovaly, tak já bych to už oproti němu dávno vzdala. Mě by odrovnala už jen ta ubíjející nekonečná jízda autem ještě v takové společnosti, která byla na zabití. Zaznělo tam pár bezvadných songů a když o tom tak přemýšlím, zase to tak špatný nebylo, ale jednou si to budu muset pustit ještě jednou. (24.01.2014)

Nevím přesně, kudy se vydat v komentáři, tápu a motám se asi podobně jako náš hrdina. Zahráno famózně, folk nemusím, ale tady se hezky poslouchal, nesl se na táhlé pomalu plynoucí lajně, přesně jako celý děj, viz několik skvěle propracovaných scén. Ovšem vrcholem filmu je scéna jízdy autem se špičkovým Goodmanem (Big Boss), kde se snad soustředila veškerá myšlenka tvůrců (těžko říct, jsou dost komplikovaní), ale jistě v ní nechyběl obraz odosobnění a úžasné synchronizace (stejný úhel pohledu kočky a Llewyna) a byl to taky jediný vtipný okamžik, který ale stál za to dvakrát tak. Nebudu to složitě rozebírat, jestli jde o klasického smolaře, analogii fungování světa nebo promítnutí sebereflexe autorů, jak je to v poslední době zvykem u výjimečných tvůrců jejich typu. I když, na druhou stranu, nevím co je špatného na tom, chtít se dobře vyspat v pohodlné posteli...;-) (08.03.2014)

Filmařsky dobře zvládnutý film, ale dějově dost slabý. (Ne)talentovaný muzikant, který se nemůže prosadit a smířit se smrtí spoluhráče. Film je krátké vyprávění o protloukání tímto prázdným a nikam směřujícím životem. Bezesporu se najdou zajímavější náměty k filmu v této branži. Např. Janu Nedvědovi tleskal vyprodaný Strahov, jeho hit Stánky znal snad každý Čech, vděčný terč médií kvůli vztahu s lolitkou, rozvod a přežívání v chatrči a dnes na vystoupení folkové legendy přijde pár desítek lidí. Nebyl by to zajímavější film než 105 minutové nahlédnutí do nitra Llewyna Davise? (02.03.2014)

Nejsmutnější coenovka. Podobně jako Barton Fink nebo Ed Crane, je i Llewyn Davis dalším mužem, který nebyl, chyceným v bizarním coenovském vesmíru, z něhož není úniku. Bratrské duo tentokrát vypráví poněkud tesklivější životní epizodu, stále však zachovávající si svou osobitost i bezmála metafyzický přesah, který výsledek povznáší nad šablonu zaměnitelných hudebních portrétů (například Walk the Line, Crazy Heart apod.). Více v recenzi. (01.12.2013)