Diabol v tele

Takový docela normální film o nějak neobvyklém hororovém tématu: exorcismus - vymítání ďábla. Zajímavé na tom všem je, že všichni vidí zlého zrovna Ďábla, nebo jakého si jiného démona. A kde je tedy ten Bůh? Ještě jsem nezažil film, ve kterém by byl zobrazen Bůh? Bojí se ho snad každý? A nebo raději si nikdo nedokáže představit, co by způsobil on? Tak proč tedy musí hned být ten Ďábel tak krvelačný? Koho se tedy ve skutečnosti lidé bojí? Boha, nebo Ďábla? Takovéto filmy mi dávají do hlavy obrovské množství otázek. Lidé se bojí Ďábla právě proto, že nechtějí, aby je při páchání hříchů Bůh opustil. Bůh, kterého nikdo nikdy neviděl a ani si ho nikdo nedokáže představit. Proto existuje ten Ďábel. Zlý, nemilosrdný a krutý. Proto existuje Ďábel, aby člověk mohl na někoho svést svojí vlastní vinu. A v tom ho víra v Boha jen utvrzuje. Bůh káže, že za zlem spáchané člověkem, stojí Ďábel. Ve skutečnosti je to ten Bůh, který je zlý a špatný. Křesťanství učí člověka nenávidět Ďábla, ale přitom si samo vypěstovalo jeho hrůznou podobu. Lucifer, Satan... se jen stal výplodem křesťanské fantazie, představou hrozného a nepochopitelného. Skutečnost, co je ve skutečnosti zlo, je pak tím pádem naprosto jasná. To křesťanství a Bůh nenávidí ty, co se trochu liší a nevěří v ně. Za všechno to co se v lidském světě děje nemůže Ďábel. Může za to v první řadě Člověk sám a jeho stupidní víra v něco, co vymyslel lhář, který potřeboval k páchání hříchů svalit na někoho vinu a zastírat to vírou v Boha. (02.11.2012)

Objektivní kvalita jasně za 2*, ale za Fernandu Andrade, na kterou se mi vyjma posledních pár minut moc pěkně koukalo, si zase jednou zahraju na dobrodějce a přivřu oči. Scénář k Devil Inside spojuje snad všechna klišé týkající se filmů o vymítání ďábla (což by ještě vůbec nevadilo), ale spojuje je natolik neohrabaně, strojeně a hlavně nudně, že sám sobě podkopává nohy a dělá z příběhu jen slepenec scén bez větší gradace a s neexistující pointou. Naštěstí použitý dokumentární styl natáčení byl trefou do černého, amatérská kamera a potemnělá, odporně vybledlá výprava dokáže navodit při hororových scénách atmosféru, jakou si každý v souvislosti s ďáblem představí, a obraz není zbytečně roztřesený, takže divák má možnost se celkem dobře orientovat. Bohužel téma vymítaní je už od dob Exorcisty takřka vyčerpané a chtělo by to přijít s něčím opravdu mimořádným, aby kvalita mohla zastínit kvantitu. A to se tady skutečně nepovedlo. 55% (31.07.2013)

Film natočený stylem Blair Witch. Amatérská, trochu roztřesená kamera, ale nebyla na škodu. Nebylo to špatné ani příliš krátké, protože kdo ví, kam všude by se démoni ještě rozlezli :-/. Žádné přehnané ani zbytečné efekty, pár zajímavých praktických faktů o posedlosti ďáblem, exorcismu i úloze církve, slušný průměr. (28.07.2012)

Vymítání ve stylu Paranormal Activity? Ano, to tu ještě nebylo. Vždy budu mít slabost pro exorcismus, ale v tomhle případě jsem nedostal to pravé ořechové. Nápady nejsou špatné ba i scény nejsou z nejhorších, ale ta kamera tomu bohužel dávala daleko horší pocit než jsem čekal, ve špatném slova smyslu. Člověk by měl pocítit napětí a nějaké to vzrušení, ale v tomto případě se ten pocit nedostavil ani jednou. Kámen úrazu je děj, který je slabý, protože když se nevymítá, tak se řeší nehorázné blbosti a to člověka nebaví. Pokud bych měl brát herecké výkony, tak jestli někdo hrál, tak opravdu bídně. Kladná záležitost jsou scény, kde se vymítá, protože na pohled nepůsobily nejhůř a hlavně délka celého snímku. Být o dvacet minut delší, tak to balím a jdu spát. Rozhodně se tenhle horor dá zvládnout, ale hlavně nečekat zázrak ve stylu Vymítače ďábla (2005).. 4/10 = 45% (26.02.2012)

Démoni nám řádí jako černá ruka, kameraman celkem šikovně využívá dar přítele Parkinsona, ale kdyby se v tom filmu více vymítalo a méně kecalo, určitě bych měl v trenkách mnohem větší kakáně, ty dvě tři šišky mi jen tak ležérně propadly nohavicí a zbytek jsem se zavile nudil. Vymýtací scény ale opravdu stojí za to, teda alespoň já se bál, až mi stál! Lituju toho, že jsem zrovna neměl po ruce kameru, když tehdy Miloše posedl Belzebub, létal po celém záhumenku jako by ho kousnul Dieter Bohlen, do prdele si vrazil pometlo, labužnicky si třel koule o katr na písek a na závěr k nám začal hovořit dávným, zapomenutým jazykem: Héj, more, fšecko je v pyčy, puč mě lóve na cygára a nečum jak gdyš kouřym tvojej starej pyzďe kokota, rakovyno! Věřím, že třeba ve Vatikánu, kde Svatá stolice jistě ráda přimhouří oko nad jemným akademickým humorem mého díla, by byl takový špektákl naprostý letní megashit! (28.06.2012)