Zimnica

Vlastně bych tomu neměl moc co vytýkat. Je to pohodové, pobaví to, jednotlivé postavy které Hirato po cestě potká mě zaujaly a celý ten příběh má své kouzlo a závěr pak i svoji sílu. Jenže i tak mě tahle road movie úplně nepohltila a i přes svou krátkou stopáž místy nudila. A i ten začátek mi přijde hrozně nahodile udělaný. Ale i tak, čím víc nad tím filmem přemýšlím, tím víc se mi líbí, takže si podle mě ty čtyři hvězdy zaslouží. Navíc jsem konečně viděl nějaký islandský film, který se mi fakt líbil. 4* (23.05.2021)

Vlastně to byla obyčejná road movie s klasickým příběhem o cestě na jedno zvolené místo neznámou krajinou a různých setkání během této cesty. Ale díky prostředí zasněženého Islandu v zimě, navštíveného z pohledu cestujícího cizine, dýchala na mě Zimnice zároveň jistým neobyčejným kouzlem. Krásné naplnění jednoho cíle vycházejícího ze silného pouta... Fridriksson stejně jako v Dětech přírody tohle putování prodchnul podmanivou atmosférou s chvílemi až mysteriózním nádechem. Navíc mě potěšilo, že hodně atypické koprodukční spojení Islandu, Japonska a USA se tu plně odráží i na příběhu, protože Japonec zde cestuje po Islandu, setkává se mj. i s Američany a také se tu autenticky mluví více jazyky... a oceňuji to o to víc, jelikož mám občas pocit, že dnes už se filmové koprodukce podnikají často ryze z finančních důvodů, aniž by v nich příběh, prostředí nebo obsazení podobně mezinárodním charakterem oplývaly. [75%] (09.12.2022)

Máte i vy utkvělou představu, že z Islandu pocházejí téměř samé zvláštní, prapodivné a leckdy až tajemné a mystické věci? Vzpomeňme například jen islandskou divu Björk (TANEC V TEMNOTÁCH) či neméně nestandardní band Sigur Rós. Pokud tedy i vy trpíte touto utkvělou představou, pak tato road-movie vás v tomto pocitu ještě více utvrdí. Hlavní postava příběhu - Acuši Hirata - se chystá na svou krátkou dovolenku. Sám by si tento čas přál strávit někde v teple, ale okolnosti jej nakonec dovedou na studený a mrazivý Island. A právě zde se odehrává série bizarních, neobvyklých, vtipných a groteskních situací, které se pro Acušiho samotného - a zprostředkovaně i pro filmového diváka - stávají cennou životní zkušeností. Fridrik Thor Fridriksson natočil skvělou road-movie. Navíc o to poutavější, že se odehrává na krásném a v mnohém tajemném Islandu. (11.09.2003)

Japonský úradník, makajúci vo firme obchodujúcej s rybami sa nevie dočkať dovolenky na Havaji. Študujúc materiály cestoviek sa už už vidí ako si to v lone prírody rozdá na trávnatých plochách s golfovou palicou, uniknúc tak aspoň na chvíľu vlezlej tokijskej zime, stresu z práce a hlukovému smradu. Miesto toho ho však úcta k tradíciám a vnútorná potreba spraviť niečo pre rodičov privedú na Island uprostred zimy. Relax na Havaji vystrieda povinnosť dostať sa do odľahlého kúta studeného ostrova, plného bublajúcich gejzírov, mystických skalísk a duchov. Zábery nehostinnej, no uhrančivo krásnej prírody, plnej uletených, či poletujúcich Islanďanov, bizarný humor, dobré herecké výkony a skvelá hudba sú hlavnými devízami tohto oči, uši i dušehladiaceho filmu. (03.06.2005)

Fridriksson tento svůj film ozvláštnil tím, že z hlavního hrdiny udělal Japonce, který přiletěl na Island, aby navšívil místo, kde zemřeli jeho rodiče, a potkává tam plejádu pitoreskních postaviček. Ale i s Japoncem v hlavní roli je film typicky fridrikssonovský, odrážející islandskou mentalitu a život v tomto nehostinném izolovaném kraji. Užijete si i spousty záběrů nádherné islandské krajiny a tklivého hudebního doprovodu. (10.06.2005)