Šimon a duby

Dojímavý příběh o dvou spřátelených rodinách, žijících ve švédském Göteborgu, do jejichž osudu výrazně zasáhne druhá světová válka. Jde o docela zajímavý vztahový propletenec, točící se více či méně kolem Šimona, který se na prahu dospělosti dozvídá tajemství o svém původu. Bill Skarsgård hraje emocemi zmítaného dospívajícího chlapce nebo spíš fracka opravdu skvěle. I typově se na tu roli hodí. Nádherné přírodní scenérie a sofistikovaná hudba dodávají snímku poetický nádech a báječně dotvářejí atmosféru. (03.05.2020)

Hodně dobrý film docela slušnou dobu, tedy asi do půlky a asi cca jednu hodinu. Pak se ta atmosféra dvou malých kluků přetaví v dva mladé kluky a změní se jak atmosféra, tak samotný příběh a prakticky všecko, co bylo na té první části tak dobré. Jediné si ale zachová standardní kvalitu a to jsou krásné záběry švédské krajiny. Ty neměly chybu. Škoda jenom, že samotný příběh je jeden obrovský zkrat. Nepamatuju si, kdy naposled jsem nad filmem kroutil tak nechápavě hlavou. (02.02.2013)

Opět jeden z těch zajímavých filmů, kde by nebylo na škodu přečíst si knižní předlohu. Ani mně tak nevadil ten přechod z klukovských let do těch o pár let starších poválečných, jako spíš určitá plochost celého příběhu dvou netradičních rodin, které si navzájem pomáhají v době plného nebezpečí s ústřední postavou introvertního Simona. Je tam příliš mnoho načrtnutých situací, které tam nemusely vůbec být (setkání s Isou a pod.) na úkor hlubšího vykreslení hlavních postav a to je škoda. Jinak je to téměř poetický příběh o klukovi, který cítil, že nezapadá mezi své nejbližší a stále hledal kam patří až mu v tom částečně pomůže i hudba, která se stává smyslem jeho života a on se ztotožňuje s tím, že právě ona může člověka nechat ponořit do jiných světů a pocitů, které se slovy nedají vyjádřit. Postupně se tak dobírá pravdy o sobě, které vyústí se smířením a nalezením nejen sebe sama, ale i se svým nejbližším okolím. A opět jsem byla nadšená z nádherných záběrů kamery a to nejen na krajinu.75% (31.05.2013)

Na Seveřany až moc citlivý film, ale teď to nemyslím nijak ve zlém. Simona bych rozdělil na dvě části a to na dětskou a válečnou a teenagerovskou resp. zrající a poválečnou, přičemž ta první byla o délku lepší té druhé. V té první bylo zajímavé sledovat život ve Švédsku během II.SV. Lidé tu sice nzažívali to, co jiná okupovaná území, ale strašák nacismu samozřejmě dolehl i sem a ačkoliv antisemitismus tu nebyl denním chlebem, je i zde přítomný, což pociťoval na vlastní kůži jeden z hlavních protagonistů. Ta druhá se věnuje spíše druhé hlavní postavě, Simonovi, který se poté, co je mu prozrazeno rodinné tajemství, začne chovat jako debil. Určitou míru pochopení bych pro něj měl, ale to jeho hraní si na idiota bylo příliš dlouhé a téměř pohřbilo to dobré, čím druhá polovina disponovala. Přesto se film vyplatí vidět ať už kvůli zmíněné první části, krásným záběrům či příjemným hereckým výkonům většiny herců. 75% (12.01.2015)

I kdybych nevěděl, že ten film je adaptací románu, on by to na sebe stejně dobrovolně píchl. Je poznat, že scenáristka zkoušela zachovat košatou literární strukturu se spoustou vztahových nuancí, nicméně výsledek je zhruba takový, že postavy půsoví jako pouhé náčrty, vyprávění je plné zdánlivě přebytečných odboček a po většinu stopáže není vůbec jasné, k čemu to směřuje a co je vlastně ústředním tématem. Tipnu si, že Fredrikssonové předloha je bildungsroman, Lisa Ohlin se ale jen marně snaží udělat ze Šimona silný středobod vyprávění. Těch motivů a odboček je prostě tolik, že z toho vychází spíše kultivovaná změť zatížená až příliš režisérčinou láskou k zjitřeným lyrickým symbolům. Je to takový film-povinná četba, sebrání různých vizuálních klišé, které se jen zřídka stanou skutečně životnými. Neurazí to, ale ani nevtáhne a už vůbec se tomu nepodaří vytvořit uvěřitelný vývoj protagonisty. Průměrné. (04.06.2013)