Réžia:
Steve McQueenScenár:
John RidleyKamera:
Sean BobbittHudba:
Hans ZimmerHrajú:
Chiwetel Ejiofor, Michael Fassbender, Lupita Nyong'o, Benedict Cumberbatch, Sarah Paulson, Paul Dano, Brad Pitt, Paul Giamatti, Michael Kenneth Williams (viac)VOD (1)
Obsahy(1)
Solomon Northup bol slobodný, mal rodinu, prácu a žil svoj bežný život. Bol však černoch a tak sa jedného dňa stal obeťou únosu a bol predaný do otroctva na americkom Juhu. Svoje utrpenie, ktoré trvalo dlhých dvanásť rokov, publikoval v knihe, ktorá sa stala predlohou pre tento film, ocenený 3 Oscarmi a viac ako 200 ďalšími cenami. (RTVS)
(viac)Videá (36)
Recenzie (1 108)
Bál jsem se sebe-dojímavé historické fresky o soudržné černošské komunitě a hnusných jižanských otrokářích, ale dostal jsem překvapivě bystrý a komplexní příběh muže, který si snad až příliš rychle osvojí vnucenou identitu a svých 12 let prožije ne v řetězech, ale v odloučení (od rodiny, ale i od "komunity" otroků-negrů). McQueen podobně jako před rokem Tarantino napadá příliš jednoduché škatulky a líbivé katarze. Scénář mu sice mete pod nohy občas až zbytečně velká slova, ale vyprávění obrazem, důraz na nejednoznačné "hledění" do tváře hrdiny i jeho souputníků a vnitřní vrstevnatost jednotlivých Pánů ho udrží poblíž jeho ústředního tématu - nesvobody, která není výsledkem konkrétního zotročení, ale spíš existence samotné. Nakonec tak můžeme dojít k překvapivému zjištění, že víc než cokoli je 12 let v řetězech film o přijetí cizí identity a traumatické ztrátě sebe sama. Odtud mnohde zmiňovaná pasivita hlavní postavy, která je ve skutečnosti bytostnou součástí její volby přežít i prostřednictvím největších kompromisů. Spíš Frantz Fanon než Steven Spielberg, každopádně film i přes svou nevyrovanost v nejlepších momentech mistrovský a silný. V těch ostatních možná bezpečně se blížící konvencím, ale stále přinejmenším fascinující a hodný promýšlení. [85%] ()
No není to prdel, jak nám dávají mediální a diplomatickou čočku za "diskriminaci Romů" tlučhubové ze země s tunami másla na hlavě za genocidu původních obyvatel a zotročování černochů? Kdo chce vidět, jak vypadá skutečná diskriminace a trochu se zastydět za barvu své ošklivé, zlé, fuj-fuj bílé pleti, může zkouknout učesanou verzi životního příběhu Solomona Northupa. Ani těm "diskriminovaným" by projekce filmu neuškodila, alespoň by se dozvěděli něco o tvrdé práci. Místy je "12 let v hajzlu... tedy v řetězech" vhodné i pro příznivce sado-maso praktik, začínající dominy se taktéž mohou leccos přiučit. Nicméně: už jsem na tohle téma upustila nudli u několika lepších filmů, tenhle mě zas tolik za aortu neškubal, takže sem svým otrokářským bičem můžu švihnout jen 3 hvězdičky, tedy uznalých, nenadšených 69%. ()
Tak nějak v tom vidím paralely s dnešní společností a ne antirasistickou pohádku se šťastným koncem, co z toho očividně chtěli mít. McQueen mě poprvé zklamal, nejspíš právě proto, že (kvůli barvě kůže) nemohl mít potřebný nadhled a zapomněl to něčím okořenit. Těch útrpných dvanáct let je vlastně docela pohodových a Platt zakouší pravé otroctví trošku až u Fassbendera, který je roztomile výstřední a písmo Pána si vykládá podle svého. A konečně, jako jediný, opravdu trestá. Chiwetel Ejiofor (to jméno vůbec vyslovit je za trest) hraje dobře, ale upřímně nemá moc co předvádět a nominace na plešouna je trochu mimo. Vůbec se tu nepodařila vykreslit časové hledisko, není poznat jak dlouho kde byl a nebýt názvu a vnoučka mohli to být klidně roky čtyři. Mdle natočené a nebýt Fassbendera, tak nevím. Nic výjimečného, ale dívat se na to dá. P.S: Hans Zimmer občas zazáří, ale i hudba je většinou dost průměrná + ty gospelové odrhovačky jsou strašné. Řekl jsem tancovat! Dělejte! Rozjeď to, Platte! ()
Upřímně řečeno, otroctví je blahobytnému středoevropanovi 21. století poněkud vzdálené téma, a pokud by se emoce vstřebané z takovéhoto filmu měly redukovat na pouhý nezúčastněný povzdech ("to bylo hrozné, co se tenkrát v Americe dělo"), bylo by to dost málo. Naštěstí 12 let v řetězech nenabízí tento patetický jednoúčelový impuls k uronění několika krokodýlích slz, ale dává podnět k hlubšímu uvažování: Otroctví tu není prezentováno jako zlo páchané individuálně jedincem vůči jedinci (nebo skupině), ale jako společenský problém, který je důsledkem nadřazení osobního vlastnictví morálce, nebo lépe řečeno přizpůsobování morálky principu posvátnosti osobního vlastnictví. Jistě, Epps byl zamindrákovaná pokrytecká svině se sadistickými sklony (excelentní Fassbender), ale takový Ford byl vlastně slušný člověk, který otroctví chápal jako přirozenost (neřkuli božskou nutnost), kvůli které měl také Solomona za živou věc, za svůj směnitelný majetek. Rázem se (domyslíme-li tezi o nadřazenosti osobního vlastnictví morálce do důsledků) ocitáme v dnešní době a v našem prostoru (protože co jiného je např. problém "exekucí po česku", ničící celé rodiny pro pár korun dluhu - ať už vzniklého z hlouposti, nevědomosti či opomenutí)? Když se ale vrátíme do poloviny 19. století na americký Jih a k příběhu nešťastného Solomona Northupa, tak je pozoruhodné, jak nepateticky a zajímavě McQueen příběh zpracoval. Jeho osud není interpretován jako především boj chytrého a vzdělaného černocha s hloupým otrokářem (jak by se to lacině nabízelo), ale spíš jako boj vzdělaného člověka zbaveného lidství s nesvobodou jako takovou, jako boj o holý život. Brutalita, elementární nespravedlnost, nemožnost bránit se všemi prostředky (včetně svého intelektu) a maximální utrpení jsou stavy zprostředkované s multidolarovou precizností, které nelze po technické stránce vytknout ani ň. Zimmer sice použitou hudbou vykrádá sám sebe a scénáristův tok času jsem vnímal jako hodně nelineární (čas filmu vs. Solomonův čas; to vypadalo minimálně na kubickou funkci...), nicméně výsledkem je nadprůměrný hollywoodský film, který je možná motivovaný reflexí či vyrovnáním (v tomto ohledu jsou Stud či Hlad tématicky mnohem aktuálnější a v mnohém podnětnější), ale který má celou řádku motivů a námětů ke špekulaci ()
U podobně angažovaných snímků mám problém s tím, že konzistentní vyprávění je až příliš často zásadně upozaděno a děj slouží pouze jako nositel sledu samostatně funkčních scén na téma "bílý muž byl pěkná svině". Myslím, že v tomto případě lze podobný přístup vytýkat snad jen ve třetí čtvrtině, ale i tam je obhajitelný snahou akcentovat motiv otrocké rutiny dané části příběhu. Dvanáct let v řetězech vypráví v poklidném tempu, ale natolik pečlivě, že se příběh (až na onu stagnující třetí čtvrtinu) stále posouvá dál a, přes určitou epizodičnost, narativně drží při sobě. Tematiku nabízí s citlivým odstupem, nesklouzává ani k ultimátní a nesmlouvavé obžalobě, ani k bohorovné benevolenci k dané části historie. Jde o selektivní vyprávění hlavního hrdiny, který si prošel otroctvím. O to uvěřitelnější (a obhajitelnější) je epizodičnost sestávající ze silnějších, až knižních momentů, stejně tak určitá nekompletnost a zamlženost děje. Opravdu jde o výjimečně citlivé uchopení tématu, jak díky výjimečně pokornému a nenávisti téměř prostému vyprávění autora předlohy, tak díky umu tvůrců snímku. ()
Galéria (74)
Fotka © Fox Searchlight Pictures
Zaujímavosti (30)
- Steveovi McQueenovi povedala dcéra, aby obsadil Sarah Paulson (pani Eppsová) po tom, čo videla jej konkurz na videu. (sWONDER)
- V čase 0:42, kdy Solomon (Chiwetel Ejiofor) pracuje na stavbě, je při příchodu hlavního tesaře (Paul Dano) opřena o stavbu hůl, kterou tesař použije a poté hůl již není vidět. Když je ale odváděna Eliza (Adepero Oduye), hůl je opět opřena o stavbu. (SniperG1)
- Michael Fassbender (Edwin Epps) po dotočení scény znásilnění na chvíli omdlel. (filmsim)
Reklama