Reklama

Reklama

Epizódy(22)

Zákeřný virus způsobí apokalypsu a Japonsko ovládne korporace GHQ. Středoškolák Shu ale získá zvláštní schopnosti a táhne ho to do odboje. (Netflix)

Recenzie (29)

Scalpelexis 

všetky recenzie používateľa

Inu, to byl nadmíru slušný závan bezradnosti, jinak zabalený do vcelku pohledného obalu. Jak již tu bylo řečeno, sebral se nápad z Code:Geass, přihodil se základ Evangelionu, plác tam středoškoláky, narvat tam fanservis, ozvučit to nejlepším paviánem Yukim Kajim a pak to za stálého míchání nechat přepálit do patvaru, u kterého nenajdete byť jen kousíček chutnající. Příběh se po celou dobu nemůže chlubit vyšší inteligencí, ale minimálně počáteční 1/3 je držena nad vodou šarmem velitele odbojářů Gaiem. Hlavní postava Shu je totiž třetí brácha Pata a Mata a protože mu do to v mysli zrovna nepálí, musíme trpět systém náhodiček a nejvhodnějších situací, aby nám náhodou neumřel po pár dílech. Jeho zpívající spolubojovnice nestydatě kopírující Rei z NGE, bez které by byl bezmocný, by pro něj i pro rohlíky na Fidži skočila a neoblékla by se jinak, i kdyby výletovala na Pluto. Sadistické choutky anime poznáte nejpozději v polovině, kdy se děj jakž takž uzavře, jenže to tvůrcům nestačilo. Na 2. chod Vám připraví nevítaný encore, který je takovým nedobrovolným opáčkem doposud shlédnutého děje. Pokud jste náhodou do této doby Shua měli rádi, tak brzo přestanete. A pokud jste ho nesnášeli, tak ho budete nesnášet ještě více; netušil jsem, že si někdo dokáže tak úspěsně vykopat hrob jako Subaru v 2. třetině Re:Zera. Záchrané lano zoufale hledající divák ne a ne najít: Souboje mechů jsou průměrné, šablonovití vedlejší protagonisté (vyjma zmiňovaného Gaie, který má něco do sebe) jsou šmrncovnější v každém druhém anime, nula vtipu, míjející emoce, akce s vždy nejvhodněji vytaženýma zbraněma nemá nápad a tak jediné plus je pohledná forma od Production I.G. Cílovka je někde kolem 12 let, ostatní to nemá jak zaujmout, proto odcházím s hodně pokrčenými rameny a fingujícím výrazem, že jsme se nikdy nepotkali. Slabé 3*. ()

Cracker 

všetky recenzie používateľa

Prvá vec čo musím na začiatok spomenúť je, že Guilty Crown má skvelé, výborné, fantastické...soundtracky, openingy aj endingy. Teda, treba pochváliť hlavne Hiroyuki Sawano, za vytvorenie nádhernej atmosféry. Ďalšia vec ktorá ma hneď dostala bola romanca medzi, zo začiatku zbabelým, Shu a všestranne perfektnou Midori. Prvá séria je ukážková a kombinuje všetko to čo mám na kvalitnom anime rád, hrá na divákové pocity ako na klavír a všeobecne má atraktívny dej takisto ako aj postavy. Dosť mi dokonca pripomenula moje obľúbené anime Code Geass a Elfen Lied. To isté čo platí o prvej sérii však už nemôžem povedať o druhej. Príbeh sa skomplikoval, čo v tomto prípade zmanená, že výrazne zaostáva aj keď sa tu sem tam objavia svetlé momenty. Pocit beznádeje naberie v tejto sérii nový význam a spolu s kompletne zmeneným hlavným hrdinom to už nieje presne to, čo by sa mi páčilo. Koniec je taký, aký je a myslím že autori sa rozhodli ísť správnou cestou aj keď happyend by mi tiež nevadil :) ()

Reklama

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Dle mého názoru sice Japonsku do budoucna hrozí nejspíše plíživý demografický úpadek, ovšem natočit o něm seriál nepovažují zřejmě tamní autoři za příliš lákavou myšlenku. Škoda, děj roztažený na generace nabízí potenciál mnoha, byť poněkud nedějových, epizod. Zato Japonsko ovládané nelidskou paravojenskou organizací, jakože dobrou ale skrz naskrz špatnou, to pilují neustále, bohužel nikoliv k dokonalosti. +++++ Kdysi příště odehrála se NEMOC a ta NEMOC odeslala na onen svět mnoho lidí. Zoufalý svět usoudil, že jen vláda pevné ruky zvládne zastavit či alespoň rozumně omezit řádění infekce. Když už ale jednou ruka pevná pěvně v rukou vládu měla, pustiti ji nechtěla, omlouvajíc se slovy: "Ale ta zlá infekce by se mohla vrátit." Ovcolidi jí věřili, svěřili se do péče bačů a jejich ovčáckých psů. Dokonce se zdálo, že se jim to líbí. +++++ Všichni však nadšením nepláli, či pláli nadšením pro jiné cíle. Ti bojující si říkají Hrobaři, ale v rámci PR jim v TV vždy přisoudí přídomek "teroristi". I mladý Shu nejspíš soudí, že jde o řádné zrůdy. Mladý, naivní a křehký Shu... Jenže neštěstí nechodí po horách, chodí po kuu lolitkách a Shu v prvním díle jednu potká. Proti vší logice, ale v souladu s očekáváním protřelého anime harcovníka, nechá tato Inori do sebe Shua proniknout, nikoliv však tam a tím, kam a čím to nás muže láká, nýbrž k jádru jejího DNA, v němž dříme nějaká ta síla. Jooo, schopnost vytahovat lidem z hrudi čepele a střelné zbraně zakódované v intronech se hodí, máte-li být anime protagonistou. Shu bere, Shu chrání, Shu bojuje, Shu ZHrobaří. Pomalu prohlíží zlo bojovníků za světové zdraví... Získává sebevědomí, sbírá odvahu, láme dívčí srdéčka a kosí mechy. Odhaluje temné skutečnosti. A každý díl losuje novou schopnost, která se překvapivě vždy hodí jak ulitá na situaci. +++++ Smutek mě jímá opět vidět ne ze zcela pitomých důvodů zfašizovaný svět utopen v moři plytkosti. Vždyť valná část režimů, jež odpírala a osekávala lidem svobodu, se odvolávala či stále odvolává na jakési vnější či vnitřní nebezpečí, jemuž je třeba se postavit se zbraní v ruce, odhodlaně a pevně. Mechanizmy uchopování a držení moci však zájem autorů neprobouzí. Ono vysvětlení se prostě předloží, logika v něm úplně nechybí, divák se může utěšit tím, že sleduje promyšlené dílo a ponořit se do scén středoškolského života prokládaných bojovými akcemi, v níž shuův deus ex intron hraje naprosto zásadní roli. +++++ Jednou se ničí nějaká zbraň, jindy se získává informace, pak chrání důležitá osoba, potom eskortuje z morálních důvodů človíček nedůležitý ... V počítačové hře bychom to označili za poměrně pestrou kampaň, ale u seriálu pojmeme podezření, že si tvůrci kupují čas. Plodí díly s epizodkami, jimiž své téma ředí až pijeme téměř vodu, ačkoliv hlavním hrdinou osud smýká na všechny strany, od nejistoty k poznání, od bojácnosti k odvaze, od bezstarostnosti k traumatu a následně k zakalení odhodlání. +++++ Prohysterčeným překlápěním Shuua ze stavu do stavu se zřejmě kompenzuje neměnnost postav ostatních, pokud tedy za změnu nepovažujeme náhlé přehodnocování jejich vztahů k protagonistovi. Hlavní ženská postava kuuru rorita, jež z neexistujících důvodů hovoří a jedná směrem k Shuuovi pouze v hádánkách a očekává, že on bude jejímu zmatenému chování rozumět. Mnoha lidem se ženy mohou jevit nepochopitelně, ovšem ať se to nám mužům to líbí nebo ne, v jejich jednání jakási logika, narozdíl od téhle Inori, zakódována téměř vždy je, jenom se ji většinou snažíme špatně uchopit. Citlivé, tajnůstkářské, odvážné, šeptající popstar zpěvačky s tajemnými schopnostmi, kterým rudne líčko při kdejaké banalitě, zatímco jsou oblečeny tak, že jim frnda leze z hadříků, nepovažuji za charakter, který by mě (možná krom vzhledu), mohl čímkoliv zaujmout. +++++ Výrazná typizace postav do ostře řezaných placek nekončí u ní. Roztomilá žvatlalka v kombinéze nejpřiléhavější, záporáci vyšinutí tak absurdně, že by v našem světě úplně každý diagnostikoval jejich šílenství, charismatický, blond, vlasatý, mladý revolucionář, zástupy skoro anonymních "shuubudičů" a jako vrchol vozíčkářka, která je hrdá, ve všem samostatná, schopná dosáhnout uznání a být platným členem společnosti i přes své postižení. Snaha ukázat paraplegika jako hrdou postavu tu vede k tomu, že tahle vzteklounka nemá krom toho kolečkového křesla a vzdorné samostatnosti již žádnou vlastnost, čímž na první pohled paradoxně svou invaliditu neustále zdůrazňuje. +++++ Konečně, ani fungování světa není propracované. Například mě trápí otázka, jak se mohla zformovat skupina Hrobařů. Zdá se, že se členové nějakým podivným způsobem zhmotnili kolem svého velitele. A takových otázek by bylo víc a Guilty Crown nejeví snahu je zodpovídat, ba se tváří, že neexistují. +++++ Očekávám, že seriál nakonec doklopýtá k nějakému kataklyzmatickému konci, kde se bude hrát opravdu o vše, láska zvítězí nad lží a nenávistí, pravda se s ní náhodně sveze a kdo ví, třebas i budou odhaleny hrozné skutečnosti a záporácké motivace, které nikdo nikdy nepochopí. Jistě se přitom bude tahat z kdejakých hrudí kdejaké udělátko. Beze mě. Končím po 11 dílu. Slabé **. () (menej) (viac)

KiritoSenpai 

všetky recenzie používateľa

Pokud bych vzal v úvahu, že Guilty Crown vykrádá některé ostatní anime, nemohl bych hodnotit víc jak 3*. To bych byl ale velký blázen, kdybych to udělal. Pokud jste příznivci opravdu, opravdu dobrých novodobých anime, určitě se podívejte. Pokud se nepodíváte, vaše smůla, příjdete o docela masivní podívanou... Přejdeme k anime: Guilty Crown.... co k tomu říct? FAMÓZNÍ!!! Hudba? Skvělá! Openingy a endingy jsou výborné, opravdu výborné. Grafika? Velkolepá! Skvělé efekty, úžasné kombinace barev a spousty dalšího. Příběh? Možná okopírovaný, ale zážitek ze sledování GC vám nezkazí. Velké množství zvratů, které je tu požehnaně, vás určitě naladí na tu správnou notu. Postavy? Propracované! Každá postava má něco do sebe, nemluvě o tom, že dívky zde nejsou kde jaké šeredy. K příběhu: (text je plný spoilerů, proto to nečtěte jestli jste to ještě neviděli) Příběh, který je více než zajímavý pojednává o středoškolákovi Ouma Shu (řekneme si, nic nového, vždyť o středoškolákovi je dneska kde co), který čirou náhodou se připlete do zápletky se skupinou Pohřebáci, kteří chtějí vysvobodit Japonsko... (super, další záchrana světa) Získá schopnost ovládat a vytahovat z lidí ''Voidy'' - neboli něco jako obraz duše. Samozřejmě zde nechybí krásná ''partnerka'' se jménem Inori, která čirou náhodou je symbolem demokracie. Shu se proto přidá k Pohřebákům, jenže se něco zkazí a velitel Pohřebáků umře. Shu trpí špatnými vzpomínkami na tzv ''Ztracené Vánoce'', kde lidé najednou začali různě kamenět a umírat. Po nějaké té ultimátní bitce s hlavním bossem je vláda uzavře v centru Tokia a prohlásí je za mrtvé. Shu proto shromáždí své spolužáky a ve jménu dobra je tyranizuje (nutno podotknout, že za jeho tyranii může i smrt jeho nejbližší kamarádky, nicméně originální důvod k nas+ání se až až). No, po zdařeném útěku ven z obležení ho zradí jeho nejbližší a aby k tomu nebylo málo naběhne tam zemřelý Gai (velitel Pohřebáků) a usekne Shuovi ruku, se kterou vytahuje Voidy - super konec dílu 17 k nějakému poslednímu týdnu února 2012. Když si to tak přečtete, určitě se zeptáte, proč by vás zrovna mělo bavit toto anime. Poradím vám, že až se podíváte, tak pochopíte. Doufám že moje doporučení vám k něčemu je a bude, a pokud by se stalo že toto anime hodnotíte k těm horším, napiště mi prosím do pošty proč si to myslíte, protože opravdu nechápu, co se vám na tom nelíbí... hodnocení: 110% ()

kubka4 

všetky recenzie používateľa

Asi jsem zvláštní, ale i přes docela velké množství negativní ohlasů jsem z Guilty Crown nadšen... Příběh je plný zvratů a napínavých chvil, která mi nedovolily ani na chvíli polevit v pozornosti. Byl jsem do děje přímo "vcucnut". Vytknul bych pouze místy lehce nedostatečné vysvětlení, co a proč se tak děje. Co se týče postav, tak mám nejraději právě ty, které hodně lidí (z mě neznámých důvodů) nejvíce kritizuje, Inori a Shu. Jejich vývoj charakteru a smýšlení dával zcela smysl a potěšil mě. Z ostatních bych vyzdvihl především Ayase, která byla také skvělá. No a dostáváme se k animaci... Ta je pastvou pro oči, ale to je pochopitelné a víceméně samozřejmé, protože je to novodobé anime. Ale to, v čem Guilty Crown opravdu překonává téměř veškerou konkurenci, je hudba. Openingy a endingy jsou vynikající, ostatní OST taktéž, a pak je tu ještě božský zpěv Inori, na který jen tak nezapomenu... Ať si ostatní kritizují a zatracují, jak chtějí (ostatně je to jejich názor a mají na něj právo). Pro mě navždy Guilty Crown zůstane jedním z nejpovedenějších anime, které jsem viděl. - 100% ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (1)

  • Guilty Crown je silně inspirován symbolismem. Kromě samotného děje můžeme vidět i několik lehkých náznaků. Například, přibližně ve 12. minutě 13. dílu můžeme vidět zeď na které jsou napsána 4 jména. Franz Kafka, (Friedrich) Nietzsche, O. Henry a Maurice Maeterlinck. Tito 4 autoři mají společného, že jejich díla obsahují prvky symbolismu. Na zdi jsou také 2 data. 1880, vznik symbolismu a 1890, rozmach symbolismu v Rusku. (fallanga)

Reklama

Reklama