Reklama

Reklama

Epizódy(22)

Zákeřný virus způsobí apokalypsu a Japonsko ovládne korporace GHQ. Středoškolák Shu ale získá zvláštní schopnosti a táhne ho to do odboje. (Netflix)

Recenzie (29)

TomX2 

všetky recenzie používateľa

Hlavným hrdinom tohto príbehu je Ouma Shu, 17-ročný stredoškolák znechutený životom. Jeho život sa však pomaly začína meniť, keď spozná Inori - krásnu speváčku skupiny Egoist. Shu sa do nej okamžite zamiluje, avšak pomaličky zisťuje, že zoznamovať sa s ňou bola tak trochu chyba. Inori je totiž členkou teroristickej organizácie "Funeral Parlor", ktorej vodcom je Gai, ktorý má neznáme úmysly a plány. Keď sa Shu dostane do jedného boja, zisťuje, že v tejto vojne bude hrať dôležitú rolu a opustiť ju nebude najlepší spôsob. Celkový dojem: Nikdy som veľmi neobdivoval robotov, zbrane, vyspelú technológiu, apokalyptický svet a sci-fi, takže som toho od seriálu spočiatku veľa neočakával. Prekvapivo ma to však veľmi rýchlo vtiahlo do seba, zaujímal som sa o príbeh a postavy a dokonca som aj s napätím sledoval súboje a naháňačky plné výbuchov a akcie, ktorá pre mňa nebola takmer vôbec chaotická. Bol to pre mňa takmer až plnohodnotný zážitok, ktorý obohacovala najmä výborná animácia a nádherná hudba. Všetko moje nadšenie však padlo zhruba v dvanástom dieli, v ktorom sa rapídne zmenilo tempo a začalo sa kašlať na nejakú logiku, či budovanie sveta. Hlavnú postavu som už takmer nepoznával, jedno klišé striedalo druhé, bola tam hromada motivačných rečí, hlúpeho a neuveriteľného správania postáv a celkovo to vyhodilo do koša všetko, čo si seriál predtým tak usilovne budoval. Občas sa tam síce našiel nejaký silnejší moment, avšak to už seriál nijak nezachránilo a všetko sa pokazilo. Nakoniec to vyústilo do akéhosi záveru, všetci boli šťastní až do smrti a rozprávky bolo koniec, no ten sľubný úvod si zaslúžil oveľa viac. Jedno z najväčších sklamaní. ()

SonGokussj 

všetky recenzie používateľa

Včera viděna prozatím poslední (10) episoda a vše, co jsem zde minule napsal, škrkám, mažu, pečetím a pohnojím. Dobrá strana (policiee) @ zlá strana (evil scientist), Zlá strana (terorists) @ dobrá strana (ochránci normálních lidí), alias Robin Hood. Tam máte také po celou dobu pocit, že všichni vymykající se zákona jsou vlastně ti dobří. Dále zde platí faktor, že každý důležitý chlap musí mít u sebe ženskou. Ženská musí být roztomilá, nebo schopná. (nelze oboje). Máme tu psychicky labilního hlavního hrdinu, který je... je... je mi z něj do breku. Nedovedu se na něj už koukat. Když jsem začal 10. episodu, probíhala tam zrovna příprava na nějakou akci. Co zde chci vyzdvihnout je, že jsem se opět koukl na konec 9. dílu, protože jsem netušil, zda je zde nějaká návaznost. Není. Jak už zde bylo řečeno, děj je značně episoidního charakteru. Je urychlený, dějí se tam věci, které nedávají smysl a nemají co dočinění s hlavním příběhem. Vedlejší postavy jsou slabší než sirky pod Tomovým obočím, když se mu chce spát. Pokud zapátrám v paměti, vybavím si pár scén. Stále lepší než u nejnovějšího Last Exile: Gin..., ale i tak to postrádá jakékoli potěšení či chtíč vidět další díly. Začátek vypadal vcelku slibně, škoda, že to podobným tempem nepokračovalo. A nebo! pokračovalo? 30% [Edit: 28.12.2012]: nepokračovalo. Dokoukáno z donucení. Naprostá trefa do ničeho. Nezajímavá Inori, nezajímavý hlavní hrdina, ubečený, naprosto zbytečná smrt několika desítek lidí, nelogické chování, neucelený příběh, přefantazírováno, . . . a tak bych mohl pokračovat do aaaleluja. upravuji tedy na 15% ()

Reklama

Subjektiv 

všetky recenzie používateľa

Dle mého názoru sice Japonsku do budoucna hrozí nejspíše plíživý demografický úpadek, ovšem natočit o něm seriál nepovažují zřejmě tamní autoři za příliš lákavou myšlenku. Škoda, děj roztažený na generace nabízí potenciál mnoha, byť poněkud nedějových, epizod. Zato Japonsko ovládané nelidskou paravojenskou organizací, jakože dobrou ale skrz naskrz špatnou, to pilují neustále, bohužel nikoliv k dokonalosti. +++++ Kdysi příště odehrála se NEMOC a ta NEMOC odeslala na onen svět mnoho lidí. Zoufalý svět usoudil, že jen vláda pevné ruky zvládne zastavit či alespoň rozumně omezit řádění infekce. Když už ale jednou ruka pevná pěvně v rukou vládu měla, pustiti ji nechtěla, omlouvajíc se slovy: "Ale ta zlá infekce by se mohla vrátit." Ovcolidi jí věřili, svěřili se do péče bačů a jejich ovčáckých psů. Dokonce se zdálo, že se jim to líbí. +++++ Všichni však nadšením nepláli, či pláli nadšením pro jiné cíle. Ti bojující si říkají Hrobaři, ale v rámci PR jim v TV vždy přisoudí přídomek "teroristi". I mladý Shu nejspíš soudí, že jde o řádné zrůdy. Mladý, naivní a křehký Shu... Jenže neštěstí nechodí po horách, chodí po kuu lolitkách a Shu v prvním díle jednu potká. Proti vší logice, ale v souladu s očekáváním protřelého anime harcovníka, nechá tato Inori do sebe Shua proniknout, nikoliv však tam a tím, kam a čím to nás muže láká, nýbrž k jádru jejího DNA, v němž dříme nějaká ta síla. Jooo, schopnost vytahovat lidem z hrudi čepele a střelné zbraně zakódované v intronech se hodí, máte-li být anime protagonistou. Shu bere, Shu chrání, Shu bojuje, Shu ZHrobaří. Pomalu prohlíží zlo bojovníků za světové zdraví... Získává sebevědomí, sbírá odvahu, láme dívčí srdéčka a kosí mechy. Odhaluje temné skutečnosti. A každý díl losuje novou schopnost, která se překvapivě vždy hodí jak ulitá na situaci. +++++ Smutek mě jímá opět vidět ne ze zcela pitomých důvodů zfašizovaný svět utopen v moři plytkosti. Vždyť valná část režimů, jež odpírala a osekávala lidem svobodu, se odvolávala či stále odvolává na jakési vnější či vnitřní nebezpečí, jemuž je třeba se postavit se zbraní v ruce, odhodlaně a pevně. Mechanizmy uchopování a držení moci však zájem autorů neprobouzí. Ono vysvětlení se prostě předloží, logika v něm úplně nechybí, divák se může utěšit tím, že sleduje promyšlené dílo a ponořit se do scén středoškolského života prokládaných bojovými akcemi, v níž shuův deus ex intron hraje naprosto zásadní roli. +++++ Jednou se ničí nějaká zbraň, jindy se získává informace, pak chrání důležitá osoba, potom eskortuje z morálních důvodů človíček nedůležitý ... V počítačové hře bychom to označili za poměrně pestrou kampaň, ale u seriálu pojmeme podezření, že si tvůrci kupují čas. Plodí díly s epizodkami, jimiž své téma ředí až pijeme téměř vodu, ačkoliv hlavním hrdinou osud smýká na všechny strany, od nejistoty k poznání, od bojácnosti k odvaze, od bezstarostnosti k traumatu a následně k zakalení odhodlání. +++++ Prohysterčeným překlápěním Shuua ze stavu do stavu se zřejmě kompenzuje neměnnost postav ostatních, pokud tedy za změnu nepovažujeme náhlé přehodnocování jejich vztahů k protagonistovi. Hlavní ženská postava kuuru rorita, jež z neexistujících důvodů hovoří a jedná směrem k Shuuovi pouze v hádánkách a očekává, že on bude jejímu zmatenému chování rozumět. Mnoha lidem se ženy mohou jevit nepochopitelně, ovšem ať se to nám mužům to líbí nebo ne, v jejich jednání jakási logika, narozdíl od téhle Inori, zakódována téměř vždy je, jenom se ji většinou snažíme špatně uchopit. Citlivé, tajnůstkářské, odvážné, šeptající popstar zpěvačky s tajemnými schopnostmi, kterým rudne líčko při kdejaké banalitě, zatímco jsou oblečeny tak, že jim frnda leze z hadříků, nepovažuji za charakter, který by mě (možná krom vzhledu), mohl čímkoliv zaujmout. +++++ Výrazná typizace postav do ostře řezaných placek nekončí u ní. Roztomilá žvatlalka v kombinéze nejpřiléhavější, záporáci vyšinutí tak absurdně, že by v našem světě úplně každý diagnostikoval jejich šílenství, charismatický, blond, vlasatý, mladý revolucionář, zástupy skoro anonymních "shuubudičů" a jako vrchol vozíčkářka, která je hrdá, ve všem samostatná, schopná dosáhnout uznání a být platným členem společnosti i přes své postižení. Snaha ukázat paraplegika jako hrdou postavu tu vede k tomu, že tahle vzteklounka nemá krom toho kolečkového křesla a vzdorné samostatnosti již žádnou vlastnost, čímž na první pohled paradoxně svou invaliditu neustále zdůrazňuje. +++++ Konečně, ani fungování světa není propracované. Například mě trápí otázka, jak se mohla zformovat skupina Hrobařů. Zdá se, že se členové nějakým podivným způsobem zhmotnili kolem svého velitele. A takových otázek by bylo víc a Guilty Crown nejeví snahu je zodpovídat, ba se tváří, že neexistují. +++++ Očekávám, že seriál nakonec doklopýtá k nějakému kataklyzmatickému konci, kde se bude hrát opravdu o vše, láska zvítězí nad lží a nenávistí, pravda se s ní náhodně sveze a kdo ví, třebas i budou odhaleny hrozné skutečnosti a záporácké motivace, které nikdo nikdy nepochopí. Jistě se přitom bude tahat z kdejakých hrudí kdejaké udělátko. Beze mě. Končím po 11 dílu. Slabé **. () (menej) (viac)

Hees 

všetky recenzie používateľa

Čo je prvé a dôležité je výborná hudba. Čo je mierna chyba je to, že vidíme síce vývoj hlavného hrdinu ale je tak ako keby trocha kostrbatý a nevidíme mu ešte viac do hlavy. Chvíľkami je taký a za chvíľu šialenec. Posolstvo je jasné môže sa stať ktokoľvek kým chceš byť (ak máš na to .... niečo). To je posolstvo s prvej polovice a druhé je také obligátne obetuj sa pre priateľov a pre všetkých. Všetko by sa dalo spraviť o kúsok lepšie, ale nápad je v podstate geniálny. Podla môjho názoru by pomohlo keby malo Guilty Crown viac dielov aby sa mohlo diať všetko pomalšie a aby sme si mohli vychutnať každú zmenu či už k lepšiemu alebo horšiemu. Málokedy chcem aby malo niečo viac dielov. (Hodnotenie 4,5) ()

KiritoSenpai 

všetky recenzie používateľa

Pokud bych vzal v úvahu, že Guilty Crown vykrádá některé ostatní anime, nemohl bych hodnotit víc jak 3*. To bych byl ale velký blázen, kdybych to udělal. Pokud jste příznivci opravdu, opravdu dobrých novodobých anime, určitě se podívejte. Pokud se nepodíváte, vaše smůla, příjdete o docela masivní podívanou... Přejdeme k anime: Guilty Crown.... co k tomu říct? FAMÓZNÍ!!! Hudba? Skvělá! Openingy a endingy jsou výborné, opravdu výborné. Grafika? Velkolepá! Skvělé efekty, úžasné kombinace barev a spousty dalšího. Příběh? Možná okopírovaný, ale zážitek ze sledování GC vám nezkazí. Velké množství zvratů, které je tu požehnaně, vás určitě naladí na tu správnou notu. Postavy? Propracované! Každá postava má něco do sebe, nemluvě o tom, že dívky zde nejsou kde jaké šeredy. K příběhu: (text je plný spoilerů, proto to nečtěte jestli jste to ještě neviděli) Příběh, který je více než zajímavý pojednává o středoškolákovi Ouma Shu (řekneme si, nic nového, vždyť o středoškolákovi je dneska kde co), který čirou náhodou se připlete do zápletky se skupinou Pohřebáci, kteří chtějí vysvobodit Japonsko... (super, další záchrana světa) Získá schopnost ovládat a vytahovat z lidí ''Voidy'' - neboli něco jako obraz duše. Samozřejmě zde nechybí krásná ''partnerka'' se jménem Inori, která čirou náhodou je symbolem demokracie. Shu se proto přidá k Pohřebákům, jenže se něco zkazí a velitel Pohřebáků umře. Shu trpí špatnými vzpomínkami na tzv ''Ztracené Vánoce'', kde lidé najednou začali různě kamenět a umírat. Po nějaké té ultimátní bitce s hlavním bossem je vláda uzavře v centru Tokia a prohlásí je za mrtvé. Shu proto shromáždí své spolužáky a ve jménu dobra je tyranizuje (nutno podotknout, že za jeho tyranii může i smrt jeho nejbližší kamarádky, nicméně originální důvod k nas+ání se až až). No, po zdařeném útěku ven z obležení ho zradí jeho nejbližší a aby k tomu nebylo málo naběhne tam zemřelý Gai (velitel Pohřebáků) a usekne Shuovi ruku, se kterou vytahuje Voidy - super konec dílu 17 k nějakému poslednímu týdnu února 2012. Když si to tak přečtete, určitě se zeptáte, proč by vás zrovna mělo bavit toto anime. Poradím vám, že až se podíváte, tak pochopíte. Doufám že moje doporučení vám k něčemu je a bude, a pokud by se stalo že toto anime hodnotíte k těm horším, napiště mi prosím do pošty proč si to myslíte, protože opravdu nechápu, co se vám na tom nelíbí... hodnocení: 110% ()

Galéria (64)

Zaujímavosti (1)

  • Guilty Crown je silně inspirován symbolismem. Kromě samotného děje můžeme vidět i několik lehkých náznaků. Například, přibližně ve 12. minutě 13. dílu můžeme vidět zeď na které jsou napsána 4 jména. Franz Kafka, (Friedrich) Nietzsche, O. Henry a Maurice Maeterlinck. Tito 4 autoři mají společného, že jejich díla obsahují prvky symbolismu. Na zdi jsou také 2 data. 1880, vznik symbolismu a 1890, rozmach symbolismu v Rusku. (fallanga)

Reklama

Reklama