Jediná správna vec

S rozbiehajúcou sa novinárskou kariérou zaneprázdnenej Ellen (Renée Zellweger) ochorela matka (Meryl Streep) na rakovinu a tak ju jej otec (William Hurt) požiada, aby sa o ňu starala kým sa z toho nedostane. Kedže on to nedokáže/nechce, lebo ho zaujíma len jeho snaha nakopnúť svoju dávnu spisovateľskú kariéru. A tak sledujeme jak sa s tým Ellen postupne napriek svojej nechuti popasuje. Čakal som, že sa film bude venovať hlavne zblíženiu matky a dcéry, ale viac je zameraný na vzťah dcéry a otca, ktorý poriadne nevidí čo sa deje, keďže si to nechce priznať a naďalej sa správa jak keby sa niť nezmenilo. Téma je to zaujímavá a v určitých aspektoch mi je aj blízka, keďže som niečo podobné ako hlavná hrdinka zažil, ale je to podané strašne nudne. Film držia na hladine priemeru hlavne herecké výkony Renée a nepodareného otca Hurta. Škoda že tu nebolo viac vypjatejších scén ako ich hádka v reštaurácii. Ale aj z nej sa dalo vyťažiť oveľa viac emócií. Meryl okrem jedného prejavu nič extra nepredvedie. Len postupne chátra. Chcelo to viac smutných scén ako bola tá vo vani. Línia s Eckhouseom, ktorému Renée celý príbeh rozpráva mi pripadala úplne zbytočná. Takže pôvodne som chcel napísať, že je to film určený pre ženy a preto mi príliš nesadol, ale nakoniec si myslím, že sa tá téma dala podať oveľa lepšie, ale Franklin nie je dobrý režisér. 5/10. PS: Ten oficiálny text distribútora je úplne od veci. (11.06.2019)

Pekný filmček o živote, škoda, že trochu dlhý, že až nudí. Pravdupovediac z hlbín (pod)priemeru ho vyzdvihujú iba prvotriedne herecké výkony (hlavne) Renne Zellweger a na OSCARa nominovanej Meryl Streep, aj keď nechápem prečo za herecký výkon v hlavnej úlohe. Veď hlavná úloha bola Renee. Meryl pre mňa zostala len vedľajšia postava, okolo ktorej sa točí hlavný dej. Ale hrala ozaj bravúrne, zaslúžila by si toho OSCARa. Avšak ohľadom podobnej témy ma viac zaujal film z toho istého roku Druhá alebo prvá... (08.07.2009)

Sledovat tento film pro mě byla povinnost. Jsem ráda, že v televizi konečně dali nějaký film s Meryl, když třeba naprosto opomněli její šedesátileté výročí... Jsem taky ráda, že to byla zrovna Jediná správní věc, která je prostě nesehnatelná, ač není nijak starým filmem, a v televizi doposud opomíjená. Zrovna tento film jsem dlouho chtěla vidět, protože už anotace naznačí, že to bude silný film o smutném tématu, kde Meryl prostě nemůže být jiná než skvělá. A taky že jo. Dodnes jsem nepochopila Oscara pro Gwyneth Paltrow a po zhlédnutí Jediné správné věci ho chápu ještě méně. Meryl podává opět skvělý výkon a film stojí na ní, ač hlavní roli měla vlastně hrát Renée Zellweger. Smutný děj a příběh má vždycky tendenci sklouznout k patosu,ale tady to vždycky nějak vybalancovali. William Hurt jako manžel Meryl a dokonce i ta Renée, kterou jinak nemusím, zde nebyli špatní. Film vás nutí zamyslet se a přemýšlet, a to je jen dobře. Hodně dojemné byly scény, kdy Meryl jako Kate sedí v křesle o Vánocích na náměstí a ona, ostatní i vy jako diváci tušíte, že jsou to její poslední Vánoce. To je hrozná představa. Nebo když dávala dceři rady ohledně svatby, když jí říkala svá přání, a taky věděla, že toho už se nikdy nedočká... Pro mě zkrátka silný film s báječnou Meryl, u kterého mi i slzička ukápla. (05.05.2013)

Dívat se 2 hodiny na frustrovanou Renée Zellweger a slábnoucí Meryl Streep mě vážně nijak zvlášť nebavilo. Na podobné téma je spousta mnohem zajímavějších a lepších filmů. (například "Klepání na nebeskou bránu") Na mě to půsbobilo až protivně snaživě a prázdně. Nudila jsem se a konec mě nijak nerozlítostnil. Jako kdybych za trest sledovala jeden z miliońu braků Danielle Steelové. (28.03.2013)

Samozřejmě, že se to neobejde jako v každém "správném" americkém filmu, kde se vše točí kolem vážné nemoci, bez prapodivné pachuti sentimentu, kterého i tady je - zvlášť ve scénách různých sousedských oslav a setkání hospodyněk - až hrůza, ale když ona je Reneé Zellweger tak skvělá a Meryl Streep, William Hurt.........no mohlo by z tohoto obsazení vzejít něco špatného? Navíc předlohou je moc dobrá kniha a ani scénář není ani tak o nemoci samé, jako o širokospektrém pohledu na ni a o překvapeních, kterých se lidé okolo dočkají sami na sobě. (25.12.2004)