Recenzie (1)
Ambiciózní debut afroamerického herce Jamila Walkera Smithe již svým názvem slibuje určitou míru sebereflexe a postoje k afroamerické identitě a kinematografii. Navíc coby snímek vztahující se k tématu afroamerických mladíků účastnících se války v Iráku by opravdu mohl přinést soudobý ekvivalent ranné tvorby Sipka Leeho, který zakotví afroamerickou identitu skrze témata nového tisíciletí. Ačkoli film má nakročeno se vším řečeným stát, posléze vše rozsype a zůstane jen nekoncepční doják bezskrupulózně atakující diváky. Vyprávění staví na konceptu found footage. Navzdory zpočátku dobře navozenému dojmu reality se brzy ukazují trhliny v dramaturgii filmu a především v konstrukci zdejší zastřešující fikce. Jednak je příliš očividné, že sekvence z války nevznikaly v Iráku, vojáci používají nereálně zastaralé vybavení a posléze se celá fikce rozsype, když se vyústěním příběhu zcela zbortí iluze vypravěče. V plném světle se tak odhalí podstata snímku, který navzdory nabízejícím se přístupům a tématům zůstává jen sofistikovanost předstírajícím kalkulem dojícím z publika slzy. Obzvláště zamrzí, že vyprávění sugerující realismus následuje ta nejotřepanější příběhová klišé filmů o mladých mužích vystavených válce. ()