Captain America: Zimný vojak

Ten film má svá silná místa, jsou to pasáže, které každého doslova nadchnou, neboť se jedná o skvělá akční scény nebo brilantní trikové orgie, ale celé je to taková kravina, že jsem se musel vysloveně nutit, abych to vůbec dokoukal. Pořád ale lepší, než první díl. Ne, tenhle typ maskovaného hrdiny mě prostě nebere. Je divný, působí teple a používá středověký štít proti mečům k obraně před rotačním kulometem. Kapitán Amerika je jakási slabina celého toho avengerského univerza. Ale je dost možné, že to někdo žere. Proč ne. Ačkoliv je tu všechno divný, i padouch (ten je snad nejdivnější), kluky to asi zaujme. Tak to má být. (03.07.2014)

Když se ve filmech s Jamesem Bondem vynoří padouchův podmořský palác, vesmírná stanice či chapadla tajné organizace, tetelím se blahem nad žánrovou stylizovaností. Když si ve špionážním filmu s výbornou akcí ze všeho nejvíc přeju, aby si hrdinové víc popovídali u kafe, asi nade mnou někde sklapla past žánrových očekávání. (13.04.2019)

A z Kapitána se stal další nesmrtelný a (téměř) nezranitelný hrdina. Zcela jiné, než jednička, ale nedá se říct, že lepší. Zajímavé myšlenky zastínila otřesná kamera, zcela nepřehledné souboje a naprosto zbytečné 3D (teda zbytečné pro diváka). Celkově žádná velká pecka, ale asi si ještě zajdu na 2D, třeba aspoň trochu vynikne příběh a Kapitánova obhajoba svobody. Vlastně už teď si v té přehršli podnětů nemohu vybavit nic moc konkrétního. (02.04.2014)

Zhlédnuto v kině. Musím se přiznat, že po slabé jedničce jsem tomuto filmu moc nevěřil. Kapitán Amerika mi přišel jako charakter, který asi nikdy nedocením, speciálně proto, že nejsem Američan. Nicméně bratři Anthony a Joe mě... nalomili. Ještě neřeknu, že mě přesvědčili, protože i když musím uznat, že jsem si tento film užil, pořád je tam dost práce. Nicméně... oni by to mohli dokázat. Pokud někdo má tu moc ukázat, že Kapitán Amerika nemusí být jen nudná patriotická figurka, která patří do minulosti, jsou to pravděpodobně oni a jejich styl. K tomu bych prosil o něco lepší scénář (po prvním twistu bezpečně odhadnete ty další) a ještě více Scarlett a budu maximálně spokojený. Zatím jedno z největších překvapení roku 2014. 80 %. (09.07.2014)

Podobně jako byly Tři dny Kondora nebo Pohled společnosti Parallax reakcí na Watergate, lze druhého Kapitána Ameriku sledovat jako hollywoodskou interpretaci dění okolo WikiLeaks a NSA. Steve Rogers má s hrdiny filmů od Pollacka a Pakuly společné, že neví, co se kolem něj děje a komu může věřit, díky čemu mohou tvůrci dále rozvíjet „a fish out of water“ motiv, aniž by kopírovali Avengers (kde byla hlavním zdrojem Rogersovy zmatenosti nová doba). Kromě dovnitř nasměrované deziluze sedmdesátkových thrillerů, připomínaných ikonografií Washingtonu, obsazením Redforda nebo hudbou, v sobě ale nová marvelovka nese i kus studenoválečného konzervatismu filmů prosazujících namísto analýzy dat přímou fyzickou akci jako Rambo (zejména druhý a třetí díl) nebo Rocky (kterého připomíná minimálně nasnímání úvodního běhu). Opět, stejně jako v záměrně staromódní jedničce, tak na sebe tradicionalistický protagonista váže odkazy k filmům s odlišným hodnotovým podložím, než na jakém stojí dnešní společnost. Jen už ty hodnoty nejsou tak jednoznačné. Jednoznačná je teprve poslední třetina filmu. Znovunastolení klidu nemá s ohledem na hrdinovo uplatňování přímočaré vojenské logiky charakter diplomatického vyjednávání, ale masivní akce, která je tím méně přehledná, čím víc jdou postavy do sebe (syrové uliční přestřelky ve stylu Nelítostného souboje tak střídají souboje, v nichž je akce vytvářena výhradně střihem, hudbou a zvukem, nikoli samotným pohybem). Špionážní hrátky s paranoidním nádechem se po odhalení původce „nákazy“ - za uplatnění obdobně černobílého rámování, jaké dnes ruská média využívají k obhájení vpádu na Krym - mohou jevit jako přetvářka filmu, který navenek vyjadřuje znepokojení zcyničtělým systém, ale ve skutečnosti jeho ideologii obhajuje. Toto čtení je ale alespoň částečně zpochybněno závěrečným zavrhnutím některých starých struktur. Na stylistické rovině mne hladký (pravda, možná až příliš hladký) přechod od svižného politického thrilleru ke konzervativnímu superhrdinskému dobrodružství bavil a beru ho jako důkaz snahy nespoléhat jen na zaručenou teenagerskou cílovku a oslovovat také nové diváky. Nápaditěji než jiné komiksové adaptace film oslovuje také divačky. Identita ani jedné ze tří ženských postav není odvozená od postavy mužské (třebaže se k jedné romantické podzápletce schyluje, na její rozvíjení není čas), nedochází k sexualizaci ženského těla a všechny hrdinky jsou srovnatelně samostatné a odvážné jako hrdinové. V souhrnu si nemyslím, že by Zimní voják (který by ve filmu mimochodem ani nemusel být a na zápletce by se to moc neprojevilo) byl až takovou sázkou na jistotu, jakou by se mohl jevit a jakou by si mohl dovolit být. Doplněná a revidovaná verze komentáře zde. 85% Zajímavé komentáře: Marigold, Bluntman, kiddo, mcb, ScarPoul, Fancipal (02.04.2014)