Válečná generace

No, nestačím se divit !! Další podivný, leč poměrně očekávaný hype, na něž poslední dobou narážím stále častěji, který se mi nezdá až tak kontroverzní, jak by se třeba z typických reakcí diváků z Polska dalo očekávat, jako spíš scenáristicky velmi naivní a nesympaticky mechanický.. Válečná generace dost často při akčních scénách naznačuje, že mají tvůrci v čele s režisérem Philippem Kadelbachem značně nakoukaného Vojína Ryana či Bratrstvo neohrožených, o opravdu velmi kvalitním řemesle rovněž nemůže být ani sporu, stejně jako o skutečnosti, jak velká svině může být selektivní paměť.. (31.10.2015)

Čo sa týka mojej maličkosti, najlepší vojnový film z obdobia 2. sv. vojny aký som kedy videl. Aké príznačné, že sa to podarilo práve Nemcom. Film má všetky pozitíva, ktoré ponúkajú všetky kvalitné vojnové filmy, avšak ponúka toho omnoho viac. Nikde inde nenájdete takú komplexnosť a ucelený obraz všetkého čo so sebou prináša vojna. Od postupnej, geniálne opísanej strate ideálov, krutosti, bolesti, smútku až po brilantne rozpracovanú psychológiu hlavných postáv, ich vyrovnávaním sa s udalosťami, sami so sebou až po konečnú zmenu ich charakterov. Takto s človekom dokáže zamávať iba realita vojny a v snímku sú všetky tieto aspekty rozpracované absolútne s precíznou dokonalosťou. Možno by som vytkol prehnanú nenávisť Poliakov k Židom, ale to je v tom mori pozitív a celkového geniálneho výsledného dojmu iba nepodstatná hlúposť. Za mňa 300% :). (04.01.2015)

V našich končinách naprosto neznámé, ale ve výsledku nebývale odvážně a výborně zpracované třídílné válečné drama německé produkce. Film se zaměřuje jak na samotnou válku a její zvěrstva na bitevním poli, tak i na těžké životy ostatních, kterým válka tolik vzala. Slušná výprava, dobré herecké výkony a celkově velice profesionální zpracování, které mě nevýslovně překvapilo. (07.05.2013)

Pro zemi, která byla ve válce agresorem a nota bene tu válku i prohrála, je choulostivější se s podobným tématem vypořádat, zvlášť když je na krku obvinění z genecidy a slušná várka válečných zločinů. Německá televize se pokusila s kostlivci ve skříni vypořádat ambiciózní minisérií. Nejlepší a v podstatě jediná rozumná cesta, jak se s bolestnou minulostí vypořádat, je prezentovat vítězství Spojenců nikoliv jako porážku Německa, nýbrž jako porážku fašismu a osvobození země od nacistické diktatury. Viděl jsem už dost německých filmů, kde se to jen hemžilo antifašisty, kteří neměli na práci nic jiného než zachraňovat Židy před transporty a pomáhat odbojářům, kde si člověk jen říkal, odkud se ten režim vzal a jak mohl fungovat, když evidentně neměl žádné stoupence. Nemyslím si ale, že jde o tento případ. Můžu sice Našim matkám, našim otcům vytknout řadu drobností, ale když si spočítám všechna pro a proti, jde podle mého soudu o zatím nejlepší německou práci na dané téma, minimálně v seriálu pro široké vrstvy diváků. Samozřejmě indoktrinace nacismem byla díky dlouhodobému působení Hitlerjugend na mladé vojáky větší než seriál předjímá, ale to podstatné sděluje přesvědčivě. Kdyby se každý národ vyrovnával s běsy minulosti aspoň takhle, můžeme si v mnoha ohledech oddechnout. Příběhy pětice seriálových kamarádů pomáhaly v Německu těm, kteří 2. světovou válku osobně nezažili - a těch je v dnešním Německu konec konců drtivá většina - vytvořit si názor na nejtemnější období svých moderních dějin a z postav podobným těm ze seriálů učinit vzor a součást poválečné demokratické a antinacistické identity. Na čistých 5* to sice nevidím např. proto, že tam absentuje německá herecká extraliga (tím ale rozhodně neříkám, že by herecké výkony byly špatné), nebo proto, že scénárista, jak už to u podobných rozsáhlejších děl bývá, někdy ujede. Např. to, jakým způsobem se scénárista vypořádal s koncem Friedhelmovy válečné databáze, vypadá určitě strašně hezky a pateticky ve scénáři, ale v praxi to odporuje duchu postavy a realitě posledních válečných dní říše. Daleko praktičtější a pravděpodobnější by byla kulka do zad při pokusu o přechod do zajetí. Na druhou stranu, ten nedokonalý seriál je mi tak sympatický, že asi zamhouřím oko. Každopádně podle mého soudu jeho kvality výrazně převyšují populární německý snímek Stalingrad. Celkový dojem: 85 %. (06.06.2014)

Předem se omlouvám, že nesdílím hromadné nadšení. Tato minisérie mi byla několikráte doporučována, současná německá tvorba mě zajímá, ohlasy pozitivní, nebyl tedy důvod neusednout k obrazovce. O druhé světoé válce se natočilo už tolik filmů, že je velice obtížné vyhnout se jakémukoli klišé, napsat nějaký originální scénář, který by nepřipomínal žádný z dříve natočených filmů. I když se nesnažím vyvolat si filmy předchozí, naskakují sami. Použití tří kamarádů, kde každý z nich stojí na jiné straně bylo už ve filmu Mladí lvi. Zde se k tomu připojila děvčata, jedna se stane ošetřovatelkou (Náhrdelník) druhá spí s oficírem, aby sehnala doklady pro svého přítele a pomohla si ke kariéře (Černá kniha). Závěrečné probírání papíry mi vybaví Ivanovo dětství. Jednu chvíli jsem se obávala idylického závěru, kdy všech pět přežije vojnu s nějakými těmi šrámy. Jsme svědky řady těžko uvěřitelných příběhů, které by v reálném životě skončili mnohem dříve zastřelením. Nechci příběh bagatelizovat, je určený současnému divákovi a je napsán tak, aby vzbudil emoce a zasáhl. Trilogii vnímám jako poctivou snahu současných tvůrců vyrovnat se pravdivě s minulostí svých dědečků a otců.                                                                 Zajímavé komentáře: fragre, flanker.27, Ivoshek (28.02.2015)