Najhľadanejší muž

Protipól atraktivnímu dynamickému Hollywoodu. Film tak věcný a nedořečený, že se od poloviny jeví jako téměř bezdějový, i když se tu hraje o hodně. Zřejmě nejpřekvapivější a nejdrtivější pointa za poslední roky, která přesně odpovídá i struktuře knihy, kde se vše rozetne na posledních dvou stranách. (04.09.2014)

Corbijn kreslí svoju reflexiu stavu súčasných tajných služieb pomalými a precíznymi ťahmi, štetec namáča do tmavších farieb, jednotlivé výjavy úmyselne nedokončí, ponecháva priestor na vlastnú interpretáciu. Výsledok však, nech je akokoľvek pútavý, pri pozornejšom pohľade neschová, aký je zároveň schematický a naivný... Plagát namiesto obrazu, bezmocný vzlyk namiesto výkriku. (18.02.2015)

Pro mě jeden z nejlepších špionážních filmů vůbec. Jeho devízou nejsou střílečky, schránky s tisícovkou identit a pistolí či všemožná špiónská superhejblata. Tady jde v první řadě o mravenčí práci týmu lidí, kterým se naskytne příležitost dostat velkou rybu a krůček za krůčkem jdou pomalu ke svému cíli. Problémy jim dělají především nadřízení a konkurenční rozvědka, která na oko spolupracuje, ale hájí především své zájmy a svůj způsob myšlení. Už dlouho se mi nestalo, abych byl na konci tak naštvanej. Výborné představení všech zúčastněných, jimž jednoznačně kraluje Hoffman v jedné ze svých nejlepších rolích. Až tady jsem si uvědomil, jak velká je ho jako herce škoda. 90% (05.11.2014)

Ano, velmi civilní. Představte si knihu pojednávající o tom, jak se nějaká bába, říkejme ji třeba paní Marie, rozhodne vydat do sámošky pro rohlíky. Ono koupit rohlíky není rozhodně žádná prdel a může to být velice ošidné. Marie navíc od báby ze sousedního pokoje ví, že se poslední dobou kolem obchodu potuluje podivné individuum, které celý starobinec podezřívá, že tam šmíruje ladné křivky vyžilých samic prohýbajících se pod tíhou nákupů, přičemž pulíruje Grünwalda. No nic, nezbývá, než se důkladně a dlouze poradit napříč celým slzavým údolím, co dělat. Ač paní Marii všichni od tolik dobrodružné cesty odrazují, ta neodolá, protože ocas viděla naposledy v dobách, kdy začaly uhelnatět plavuně, a rozhodne se milého úchyla omrknout. Pomalu a dlouze se tedy se svými francouzskými holemi šourá až k Penismárketu, kde ke svému nemalému zklamání zjistí, že se jedná jen o jakéhosi obyčejného, zevlujícího, pydlookého váguse, jehož oči divně čumí na všechny světové strany, a ta fáma o leštění vznikla jen proto, že si na koulích pravidelně drbe své pohlavní symbionty. Rozjetá důchodkyně chce však za každou cenu dostat svého úchyla, a tak pečlivě a dlouze zapřemýšlí. V posledním Blesku psali, že nedaleko údajně žije skutečný gerontofilní deviant jménem Abdullah Vražmi ibn Hotam, který prý míval pletky i s několika ukrutně starými tenoristy z operního uskupení Al Šmajdá. Marie tedy neváhá, spřáhne se s domnělým perverzákem, pořádně a dlouze vše rozeberou, načež vymyslí nesmírně chytrou léčku, jak Abdullaha vylákat z jeho doupěte neřesti. Léčku natolik fikanou, že prostě přijdou, zazvoní a počkají, až nemrava vyleze ven. Past po sáhodlouhých přípravách perfektně sklapne, avšak jakmile se objekt Mariiny touhy objeví, vrhnou se na něj ostatní báby, které Marii celou dobu zvědavě sledovaly a prostě ji ho šlohnou. V tu chvíli konečně začíná brutální akce. Marie velmi nasraně zařve „kurva“ a celý strhující příběh končí. No, řekněte sami, chtěli byste něco takového vidět zfilmované? Já teda ani omylem. Je opravdu škoda, že jedna z posledních dávek Hoffmanových kapek, budiž mu země napuštěna pseudoefedrinem, byla vyplýtvána na další Lekarého užvaněnou, unylou sračku. A tak jediné pozitivum jsou zde opravdu vynikající herecké výrony. I když i to je rozporuplné. Ačkoliv byl Philda herec pár ekselánc, shledával jsem ho vždy natolik vizuálně odporným a odpudivým, že sledovat jej při práci bylo asi jako hledět na akutně zhnisaný absces, úžasně hrající všemi žlutohnědozelenými barvami. (15.11.2014)

Předchozí le Carrého adaptace Tinker Taylor Soldier Spy nasadila laťku příliš vysoko, Corbijn se o její přeskočení každopádně ale vůbec ani nesnaží. Noří se do špionského žánru úplně jiným způsobem, místo horoucího pekla emocí ohlodávajícího slupky psychiky postav až na dřeň jako Alfredson, tu naopak chladně a nezúčastněně pozoruje, místo detektivního odhalování co se stalo nechá postavy bojovat o to, co se stát má. Na moderní vlnu protiteroristických špionážních filmů film velmi atypický, statický a pomalý, ale daří se mu to hlavní - přenést na diváka pocit, že ty větrné mlýny na které se žene, jsou k idealistickým rytířům kolem až příliš netečné. Tak jako je k divákovi netečný celý film, když ho frustruje nikoli nechtěně, ale naopak zcela záměrně. 7/10 (03.01.2015)