Devítiocasá kočka

„Máš dobrú zásobu nadávok.“ – „Sedel som na cele s Arabom.“ Úplne o ničom. Giallo (taliansky slasher kombinovaný s detektívkou) skutočne nie je mojím obľúbeným hororovým pod-žánrom: dve hodiny nudné postavy nezaujímavo pátrajú po beštiálnom vrahovi, vraždy plné kečupu a smiešneho gore, blbé záverečné rozuzlenie, fádne dialógy, proste mi to nič nehovorí. Ani neviem, za čo dávam až 20%, ale asi za slepého Karla Maldena a za relatívny rešpekt voči Dariovi Argentoovi (od ktorého sa mi najviac páčila PHENOMENA a SUSPIRIA). O mačku mimochodom vôbec nejde. (28.05.2011)

Argentův teprve druhý zářez na poli giallo-thrillerů a opět jde o trefu do "žlutého". Dario tentokrát staví příběh okolo genetického střediska, jehož členy likviduje maniakální vrah. Do cesty se vrahovi, na tento žánr nezvykle, staví tři hlavní hrdinové, kteří se ho snaží zastavit. Pravé a nefalšované giallo tak může začít...... Na "Kočce" jako i na jiných režisérových filmech je velmi dobře vidět jeho rukopis. Přičemž scéna z nádraží může bez problému konkurovat tomu nejlepšímu z Profondo Rosso. Hudební doprovod nebyl tentokrát svěřený legendárním Goblinům, jak je tomu v Dáriových pozdějších giallech, ale samotnému mistrovi Morriconemu. Bohužel, jinak vždy skvělý Enio tentokrát šáhnul do své bezedné studnice až někam na dno a vytáhnul odtamtud velice podprůměrným hudbou. Hned ústřední melodie je hluboko, ale opravdu hluboko pod jeho standardem. "Kočka" tak neplní audio-vizuální orgie, jako u jiných režisérových kousků, na druhou stranu se vytasí se skvělým koncem, u kterého jsem si vzpomněl na Fulciho Non si sevizia un paperino. A docela by mě zajímalo, kdo se u koho inspiroval. Argento tak i touto "druhotinou" potvrdil status mistra v tomto žánru, jehož pozici nemůže nikdo a nikdy ohrozit. (07.07.2009)

Hodně váhám mezi 3 a 4*. Film to není vůbec špatný, jako dobová kriminálka to je dokonce výborné. Mou chybou možná je, že jsem to čekal trošku drsnější a horrorovější v tradici pozdějších Argentových giall. Bavil mě hravý střih, bavil mě novinář, který by tehdy z fleku mohl hrát Jamese Bonda, měl na to ksicht, vizáž i celkový nádech. Bavil mě český dabing, což je co říct. Zápletka je tradičně poměrně jalová (což je ale fakt, který mě na těchto filmech spíše baví, ač je často až komický). Co se však filmu nedá upřít, a jsem pro to opravdu velmi rád, že jsem ho viděl, obsahuje nejlepší scénu přejetí člověka vlakem ve filmu, c jsem dosud viděl. Až ve mě hrklo (nebo jak se lidově říká, až se ve mne hnulo dítě). 3,5* (29.09.2012)

Pre mňa neznáme Argentové giallo ale u mňa docela veľká spokojnosť.Kamera sa vyznamenala a napríklad tá z pohľadu vraha ako sleduje vlak a potom prichádza k obeti bola úchvatne zaujímavo dokonalá.Je tu aj pár komických situácii,ktoré ma pobavili.Film disponoval atmosférou a k tomu mu skvelo dopomáhala Morriconeho hudba.Vynikajúco prepracovaný príbeh z vynikajúcou detektívnou zápletkou .Len napätím tento film disponoval minimálne.Vynikajúce giallo ale určite nieje najlepšie od Argenta ale aj tak má vynikajúcu úroveň. (30.01.2015)

"Dělají tady takové prenatální výzkumy pro lidi, co mají spoustu peněz. A chtějí potomstvo v top kvalitě." Genetika to je věda a chromozom XYY by o tom mohl vyprávět. Mne tedy docela bavilo vyšetřování Novináře a Hádankáře za asistence policejních úniků informací. Bylo to takový záhadný, klamavý a napínavý. Zarazila mě jen ta vrahova rychlá reakce na čerstvě zjištěný informace, protože sociální sítě ještě neexistovaly a žádnou drbnu z pavlače jsem nezaznamenal. Taky mě moc nebavila ta stylově nervní hudba, ale ústřední motiv se Morriconemu fakt povedl. (09.11.2021)