You're Next

Jehňátko, lištička a tygřík si chtějí hrát na jezinky, aneb další kousek do thrillerové škatulky, kde nepochodíte s větou: „Nechci se chovat neuctivě, ale byli by jste tak laskaví a opustili náš dům?“ Wingard si pohrává s žánrovými přesahy takovým způsobem, že občas není poznat, jestli se jedná o nadsázku, či nechtěnou idiocii vepsanou do vínku postav (viz. výběh naboso z domu se slovy „umím 5 km za 23 minut"), kamera je otravně roztěkaná a hudba místy připomíná syntezátorové počátky Michaela Manna. Když si připočtete mrzkou originalitu, laciné lekačky či pocit lhostejna nad osudem postav a k tomu se trochu zajímáte o hokej, možná dojdete k závěru, že větu: „You´re Next!“ uměl účinněji použít bývalý zadák NHL Scott Stevens.. Stále tak v žánru host do domu, smrt do domu trvá „Looking for the Magic“ (nejblíže mu byl Peckinpah se svými Straw Dogs).. (24.09.2014)

Olalá. Zápletka, pointa i nezbytný zvrat mě nechali naprosto chladným, ale přesto mě tenhle kousek, od kterého jsem nečekal vůbec nic, hodně mile překvapil. Nápaditostí, akčností a schopností u některých postav dostát toho, co by od nich rozumně uvažující člověk (vžijící se do jejich situace) očekával (to když jedna z postav zcela logicky stoprocentně dorazila jinou postavu - skvělá scéna, doslova jsem jásal). Docela mi vadilo zdůvodnění chování jedné z hlavních postav, připadlo mi hrozně umělé, šroubované a hlavně až hloupé - nemohla to dělat prostě jen tak? Jako není to žádná super pecka, drhne v ní pár věcí, ale můj celkový obecný pocit z toho je hodně uspokojivý. A musím si trochu posypat hlavu popelem, zaujala mě ve filmu jedna postava, přišla mi hrozně zajímavá, hlavně vzhledově. A až v závěrčných titulkách jsem zjistil, že je to Barbara Crampton. Och, jak je mi trapně. 3,5* (03.08.2014)

Je to dosť dobrý horor. Má pomerne dobrý príbeh o jednej rodine zloženej z rodičov a ich štyroch dospelých detí aj s partnermi, ktorí sa po dlhej dobe znovu zídu, aby spolu strávili nejaký čas v dome ďaleko od civilizácie, lenže sú nečakane napadnutí skupinou veľmi brutálnych zabijakov, ktorí sa nezastavia pred ničím. A tak musí rodina spolupracovať a urobiť všetko preto, aby sa z toho dostali. So spracovaním som nadmieru spokojný, síce úvod na mňa ešte najlepší dojem neurobil a rovnako ani počiatočné zoznamovanie s postavami, ale od ich spoločnej večere, ktorá pritom s nimi aj tak zoznámi omnoho lepšie, než všetky predchádzajúce scény predtým sa to už naplno rozbehne. Dej je samozrejme úplne priamočiary a nič aspoň trochu originálne sa tu čakať nedá, ale to mi ani trochu neprekáža, keďže to získa výborné tempo a už sa neustále niečo deje. Navyše sa v priebehu nájde aj jeden slušný zvrat, ktorý stranu záporákov zobrazí trochu inak, no hlavne to má výbornú hlavnú hrdinku, ktorá si všetky svoje scény berie pre seba, pričom je už len neustále lepšia a tak hlavne vďaka nej ma to skutočne bavilo. A tak až na tú úvodnú dvadsaťminútovku sa na to po celý čas pozerá až prekvapivo dobre, len mi to často prišlo až moc nelogické, ale na tom som v tomto žánri zvyknutý. Spokojný som aj po hororovej stránke, síce o atmosféru tu moc nejde a neprišlo mi to ani moc napínavé, ale akcia ma už bavila. Samotné zabitia síce nevynikajú originalitou, ale je ich plno, sú slušne krvavé, nájde sa tu pár výborných momentov, napríklad scéna s drôtom, no hlavne na samotnú hlavnú hrdinku je v akcii skutočne radosť pozerať, ten jej nekompromisný prístup, obzvlášť pri jej prvom zabití sa mi veľmi páčil. Herecké obsadenie je na tom dobre, všetci sú mi neznámi, ale aj tak mi celý výber postáv prišiel úplne ideálny, dá sa k nim vytvoriť aspoň určitý vzťah, takže v rámci žánru nemám väčší problém. Réžia a technická stránka sú len priemerné, vizuálna stránka, atmosféra, napätie, to všetko mohlo byť aj omnoho lepšie, ale pre potreby filmu to celkom stačí. Tento subžáner až tak moc neobľubujem, ale You're Next sa vydaril, okrem úvodu je to zábava po celý čas. 74% (02.01.2014)

Ani né tak zklamání, jak spíše chytání se za hlavu nad promarněným potenciálem. Home invasion žánr miluji,zejména proto,že obvykle první půli sledujeme od útočníků psychický tlak na oběti a ve druhé půlce sledujeme jejich likvidaci. Zde byla pouze ta likvidace,což mě lehce zamrzelo. Gore mi také nepřišlo příliš výrazné,vraždy mi přišly docela stereotypní,nepočítám závěrečný intezivní masakr,který měl koule,kdyby se celý film nesl v duchu jako posledních 10 minut, tak nejspíš skáču radostí, ale jinak atmosféra a napětí funguje skvěle,zvraty solidní,ale dalo se vytěžit více.Snad po druhé projekci přehodnotím výše. 75% (30.12.2013)

V domě s (Leo) Beránkem. Brutalitu Wingardova home invasion divák pravděpodobně ustojí, horší to bude mít s naivně amatérským chováním postav, vyhráno bude mít jedině, když objeví ironický odkaz tvůrců. Tedy hledej, šmudlo! Film je rozdělen do tří fází. V první se seznamujeme s početným potomstvem zámožných rodičů a jejich píchačkami a píchači, o jejichž domě se nedá prohlásit, že by byl přímo reprezentativní. Druhá fáze obsahuje konfrontaci s útočníky, pozabíjení čelních představitelů rodiny, výhodou je, že divák nezná přesný počet agresorů, dobereme se i zjištění, že v domě nejsou střelné zbraně, ostatně i násilníci užívají jen kuše a mačety, a mobilní telefony mohou lézt akorát tak na nervy, případně být na okrasu, ale rozhodně se s nimi nedá přivolat pomoc zvenčí. Ve třetí fázi se dobereme pointy, kdo kope s útočníky a zůstává s nimi na hrotu. A i tomu nejblbějšímu divákovi dojde, že žádný drsný film se neobejde bez statečné, nebojácné a šikovné dívky Mekgajverky. Finální střet, pár překvapení a opona padá. Na filmu zamrzí, že vedle toho, že není moc extra zručně natočený, je mnohdy i nechtěně směšný. Tohle negativum se až do konce filmu neodbourá. Od poloviny už postavy nepůsobí tak divně nablble, nepříznivý dojem téměř opadne, ale opětně se připomene v sekvencích, kdy se postavy při umírání tváří tak legračně, že jen těžko se dá zadržet smích. Moc k nim ani nelze přilnout. Veteránka Barbara Crampton leze na nervy v každém filmu, ve kterém se tahle rezeda zjeví. Její daleko mladší kolegyně vzbudí větší rozruch a tlak na péru, jmenovitě Britka Wendy Glenn, Amy Seimetz a hlavní hrdinka Sharni Vinson. Mužské party celkem obstojné, zajímavě obsazený známý hororový režisér Ti West se ke vší smůle zdrží jen pár minut, než to koupí šípem do čela. Film střídá zajímavé, občas i inovativní sekvence v rámci žánru, současně je však zahlcen nepříjemným amatérským přístupem, který dojem kazí, a neústrojnými zpomalenými záběry, které měly podtrhnout stěžejní ráz scény, což ani trochu nefungovalo. S brutalitou se nešetří, není úplně top kvalitní, ale v rámci možností úplně trapná nebyla. Adam Wingard se během filmu postupně režijně zlepšoval a s divákem měl záludný plán. Ve filmu ukryl řadu ironizujících odkazů, které ne každý odhalí, ale jeho režijní vyznění nebylo natolik silné a zdatné, aby divák tak úplně pochopil, co po něm režisér žádá a jaký byl jeho záměr. Divák až v závěru pochopí, že si z něj režisér zřejmě rád utahoval. No jo, jenže během filmu to však nejednou vypadalo, že amatérství a rozpačitost má navrch. Rozporuplný snímek. 60% (08.10.2015)