Tvorcovia:
Joe PenhallHudba:
Jason HillHrajú:
Jonathan Groff, Holt McCallany, Anna Torv, Stacey Roca, Hannah Gross, Joe Tuttle, Cotter Smith, Albert Jones, Lauren Glazier, Michael Cerveris, June Carryl (viac)VOD (1)
Série(2) / Epizódy(19)
Obsahy(1)
S oběma hlavními hrdiny, agenty FBI, se vracíme v čase do roku 1979. Společně s mladým agentem Holdenem Fordem (Jonathan Groff) a jeho zkušeným kolegou Billim Tenchem (Holt McCallany) se podíváme nejen do věznice, kde jsou vězněni ti nejhorší a nejbrutálnější sérioví vrazi, ale především do jejich hlav – s cílem dopadnout ty násilníky, kteří stále běhají po svobodě. (geklon)
(viac)Videá (4)
Recenzie (381)
"Není to snadné. Porcovat lidi je těžká práce. Fyzicky i duševně. Lidé si to neuvědomují." Tak to jsem si taky neuvědomil, takže se tímto omlouvám všem deviantním vrahům. Nicméně trávit čas s úchyly mě prostě nebavilo, což nic nemění na tom, že je to natočený stylově a je to i celkem napínavý. Jen si prostě myslím, že sledování těch, kteří s nadšením souloží s hlavami svých mrtvých matek, přinese pro svět cokoli pozitivního. ()
I když je Fincher se seriálem spojen „pouze“ jako výkonný producent a režisér čtyř epizod (první dvě a poslední dvě), jeho rukopis je patrný ze všech dílů – chladné barevné tónování, odosobněná prostředí, cynický humor, chirurgicky přesný střih, obezřetné vedení naší pozornosti, symetrické kompozice, skeptický pohled na mezilidské vztahy… (plus řada vizuálních či slovních citací z Fincherových dřívějších filmů). Jen občas si dovolí nějaký stylistický úlet, zpravidla podmíněný dobou, ve které se seriál odehrává, například stíračku nebo střihovou montáž s rozvernou rockovou hudbou. Jeho perfekcionistický způsob inscenování (zejména) dialogových scén, při nichž hraje roli každé přeostření nebo změna pozice kamery a které tím připomínají klinické studie chování pachatelů i vyšetřovatelů, přejali také ostatní režiséři, Andrew Douglas, Asif Kapadia a Tobias Lindholm, takže nebýt úvodních titulků, zřejmě byste ani nepoznali, kdo režíroval kterou epizodu. Společně dokázali látku, které hrozila divadelní strnulost, proměnit ve velmi „filmově“ vypadající počin pro trpělivé a pozorné diváky, který je radost sledovat a analyzovat od první do poslední minuty. Trochu obsáhleji zde. ()
Historická přesnost je neuvěřitelná - saka, auta, kníry, psací stroje, nahrávací zařízení, projektory.. všechno tvůrci dokonale nastudovali a přenesli na plátno jakoby mimochodem. Skvělým způsobem je zpracovaný vývoj obou hlavních hrdinů, kdy z počátečního nadšení postupně přecházejí v sofistikovanější metody výzkumu masových vrahů. ()
Hloubková seriálová sonda do mysli psychopata. Neuvěřitelně ucelená seriálová analýza lidského chování vystavěná na základě modního tématu tzv. sériových vrahů - to, k čemu nejdříve bulvár a pak béčková a posléze i áčková kinematografie přistupovala v naprosté většině povrchně a nahodile - takže se dalo mluvit spíše o ,,seriálových vrazích", jejichž prezentace je postavena na obvyklých stereotypech, tedy idealizaci, popularizaci a komercializaci těchto figur, v tom David Fincher šel úplně proti proudu a uchopil celý fenomén docela jinak - ne povrchně, populárně, ale naopak naprosto komplexně a tak vytvořil seriál s opravdu velmi pokročilou úrovní propracovanosti psychologie seriálových postav, tedy antitezi toho, jak obvykle viděly sériové vrahy americké žánrové filmy - ti buď byly vykresleni jako romantické postavy, které se osvobodili z osidel konformní společnosti, nebo jako nějací filosofové zla, tzn. jako extrémně inteligentní a vynalézavé postavy, které čas od času pronesou hlubokou filosofickou myšlenku a běžně se zajímají o vážnou hudbu či umění (typickým příkladem byl Hannibal Lecter)... Kouzlo celého Fincherova projektu pak spočívá v tom, že dva vyšetřovatelé FBI (plus akademička z civilní sféry) přicházející do každodenního kontaktu s nejhoršími sériovými vrahy a psychopaty celého USA nejsou logicky před dopady takového styku imunní a ten se pak promítá do soukromí všech tří hrdinů a ovlivňuje jejich životy... Série 1: 95%, série 2: 90% ()
Obidve série Mindhuntera majú viacero dejových vedľajších odbočiek, ktoré sa v konečnom dôsledku ukážu byť zbytočnými, šumia do prázdna a seriál by sa bez nich zaobišiel. Napriek tomu je to ťažká tonáž, bavíme sa ostatne o diele perfekcionistu Finchera. Výborný kasting, skvelá dobová atmosféra a uhrančivé dialógy, z ktorých neviete spustiť uši. Kým prvá séria pôsobí epizódnejšie (rozhovory so sériovými vrahmi), druhá okrem týchto (divácky atraktívnych a obľúbených) rozhovorov ponúka zápletku, ktorá sa rieši celú sériu a tak pôsobí konzistentnejšie (dodnes uspokojivo nevyriešené vraždy detí v Atlante). ()
Galéria (45)
Zaujímavosti (28)
- Agent Holden Ford (Jonathan Groff) jezdí Chevroletem Nova z roku 1976. Debbie Mitford (Hannah Gross) má Volkswagen Super Beetle ročník 1974, který byl o něco větší než standardní model a měl více prostoru na zavazadla. (J.F.B.)
- Muž objevující se na začátku téměř každého dílu je Dennis Rader. Zatímco Holden Ford (Jonathan Groff) a Bill Tench (Holt McCallany) se zabývají svým výzkumem, Rader rozvíjí své vražedné dovednosti. John E. Douglas, autor knihy „Mindhunter: Lovci myšlenek“, která byla inspirací pro seriál, honil Radera po desetiletí. Píše o tom ve své další knize „Inside the Mind of BTK“. Rader se nakonec stane známým sériovým vrahem, přezdívaným BTK („Bind, Torture, Kill“). V roce 1974 zabil rodinu Oteroů, včetně dvou dětí, a zavraždil nejméně šest žen od roku 1974 do roku 1991. K jeho chycení nakonec napomohla řada dopisů, které napsal médiím a úřadům. (Macik1982)
- Herec Damon Herriman si zahrál Charlese Mansona nejen v této epizodě, ale také ve filmu Tenkrát v Hollywoodu (2019). (NiWi)
Reklama