Winnetou

Pojetím (nikoliv věrností!) určitě bližší Mayovým románům, než filmy předchozí, zároveň se blíží tak trochu i londonovkám. Navzdory špatným prognózám, oprávněným obavám a zdejším odsudkům to ale není úplně špatné! Syrovější a drsnější, ale přesto také idealistické, zase jinak. Vše mi tu připadá celkem přiměřené, lehká erotika, ne moc bitevních vřav. Oceňuji rovněž jemné náznaky spojitosti s Vinnetouem 60. let (hudební reminiscence, chorvatská krajina, někteří herci). A zároveň jde o pojetí zcela odlišné. Myslím si, že Američané by to tak dobře nedokázali natočit. Na rozdíl od Reinlovek mnohem méně akce, romantiky a humoru, silně narativní, takže mám pocit, že by se příběh dal až o 40-50% zkrátit. Zbytečnou chybou např. je, že tu Karel May (Old Shatterhand) vystupuje v prvním dílu jako pokřtěný volnomyšlenkář (ve třetím je najednou věřící křesťan) a Apači (a Vinnetou) jsou tu na rozdíl od knihy polyteisté. Po prvním dílu 4,5, líbilo se mi to - a to jsem velký ctitel Reinlových mayovek ze 60. let....Po druhém dílu hodnocení dolů, třetí díl má kvalitu prvního, ale je moc zdlouhavý. Mario Adorf v roli Santera st. vynikající. (29.12.2016)

Bylo nebylo, znova se to natočilo. OK, je to jiné, někde dost, někde méně, ALE kurňafix, to neznamená , že je to nutně horší, jak si myslí asi půl miliardy zdejších uživatelů, ne, je to totiž skvělé, přestože evidentní guilty plesure. Pro úplnost na začátek dodávám, že Mayovo knížky i původní filmy mají s realitou divokého západu a Apačů společného asi tolik, jako Jabba the Huth s olympijským bronzem v cvičení na bradlech. Co je tu lepší, ale mnohem? Postavy, Shaterhand konečně působí jako germán, Vinnetou jako někdo, kdo opravdu pár skalpů uřeže a Nšoči je konečně kus ženský, co vypadá jako indiánka a nikoliv jako třináctiletá švédka, kterou někdo napral koksem a na hlavu ji narval černočernou paruku. Původní obsazení totiž působí spíš jako antické sousoší, kterým ale někdo odlámal všechny genitálie (hurááá, konečně je tu alespoň náznak něčeho jiného, než prvo-třídního pusinkování, halelujah) a jako vrchol je tu Sam Hawkins, kterému stačí dva dialogy (!!), aby byl mnohem lepší a životnější postavou, než kdy byl v prvních adaptacích, kde byl jen a pouze humornou postavičkou, jestli se nemýlim. Drobná změna reálií a velká změna originu v prvotní části se dá velmi dobře pochopit a ačkoliv se knížek nedrží ani trochu, tak vlastně dává po pravdě větší smysl a má to vnitřní logiku. Další dvě části jsou možná trochu slabší, ale ne o moc, navíc, tenhle divokej západ opravdu vypadá jako divokej západ, včetně polskejch tesařů. A jelikož tenhle koment je už teď nepřiměřeně dlouhý, jdu zametat sníh. Nazdar. (02.02.2017)

Tak vcelku přijatelné ale pro ty co znají staré filmy to bude pořád trpět srovnáváním. Věčí úspěch bych čekal spíše u mladších diváku .Za mě osobně tak 50 /50 lokace dobrý kostýmy bezva idiáni super akorát Old Shatterhand vypadal jak podomní prodejce navíc 2/3 seriálu se pořád představoval civilním jménem a nebyl to prostě tak charizmatickej tip jak Lex Barker. Jinak není zas až tak co vytknout. (27.01.2017)

Samozřejmě kdybychom výrazně porovnávali se „slavnou čtyřkou“ od Haralda Reinla, těžce narazíme. Po jejich úspěchu bohužel mayovky vznikaly jak na běžícím páse. Narychlo splácané, bez podpory alespoň průměrného scénáře a především bez kouzla a náboje těch příběhů, které jsme v dětství mlčky tolik hltali. Nyní do sedla nasedli jiní němečtí tvůrci, ubyla naivita, přibyly znepokojivé zvěsti a hlavně prvky sociálního dramatu. Dělníci pláčou za mzdy, prostitutky sní o kusu pozemku, zobrazení života je realističtější. Vadí ovšem odchylky od děje a hlavně úbytek akce. A to zásadně. Navíc (kupříkladu výbuch mostu z prvního dílů) je velmi televizní. Když ho (most) navíc rudoši obstarávají dynamitem, absolutně jsem postrádal napětí. Přestřelek je v prvním zastavení zoufale málo. Hlavní hrdina není romanticky vzhlížející dobrák Lex Barker a nemá tolik sex-appealu, rudé přátele učí o pokroku, o boxu, o čokoládě. Vinnetou je trochu víc divoch, hláškuje o vzhledu knírku svého nového přítele, jeho smíření s určitou situací je jak z rychlíku. Pokud nás chytne nostalgie, přispěje k tomu zejména fakt, že se znovu točilo v Chorvatsku a to bylo sakra dobré rozhodnutí, stejně jako hudební motiv. Potěší i herci. Old Shatterhanda hraje Wotan Wilke Möhring a jde mu to velmi slušně. Každopádně opakuju: nostalgie stranou, jinak bych musel být přísnější. (08.01.2017)

Za mňa plný počet, nakoľko sa jedná o skokana roka 2016 a v slovenskom dabingu brutálna pecka. Ale do xichtu, akoby vám niekto strelil panzerfaust z metra do pufy, tak znelo rozprávanie hlavných hrdinov v podaní slovenských dabingových es. Prevaschaditeľstvo Vinetú, pán Old Shatterhand vykajúci slečne Nšoči a onikajúci koňovi. Tak takúto srandu sme si na sviatky od vás nezaslúžili, ako by povedal Dárius, v priebehu roka no bodejť táto, ale na sviatky, ste sa už zhlupeli? V ktorej epoche ľudského pokolenia si divošské indiánske kmene a nemecký Golo Bodo Wenzel vykajú ako na striebornom podnose kdesi v zrkadlovej sieni Versailskeho zámku za čias kráľa Ľudevíta? Film je mŕtvy, film zostáva mŕtvy, vy slovenskí dabingoví neherci ste ho zabili, ako sa utešíme? Hm? Nielenže ste Vinetua a jeho truefriendov zabili, ale vy ste ich ešte pred smrťou sprznili „hanou mrcha slova“ povedané rečou bábušky. „Vylez z toho krovia, inak ochutnáš olovo“. No je-bať, čo iné k tomu povedať táto takto na tí sviatky. Však ne-e-xis-tu-je, aby sa ti tak niekto normálny vyjadril, neexistuje. Takýmito spotvorenými somarinkami urobili naši prekladatelia a tlmočníci z filmu nesúci aký taký potenciál zaujať novodobým spracovaním starej tématiky s vyhliadkou na porovnávanie s originálom, totálne nedobrodružný newestern schopný konkurovať čistotou prevedenia Dume bratislavskej (bez urážky jej autora). (09.01.2017)