Kura na slivkách

Moc pěkná perská pohádka. O lásce, smutku, zklamání, beznaději a tom, koho by si chtěl člověk vzít a koho si nakonec vezme... V čele se šarmantním a někdy i takřka okouzlujícím Mathieu, v hlavní roli umělce, kterému se ale vůbec nechce žít a jen čeká den ze dne ve své posteli, odhodlaný zemřít. Výtvarně velmi nápadité a i celkově velmi povedené dílko, které mi občas připomnělo možná trošku podobný francouzský film, Víla. (20.11.2014)

Chicken with Plums je útlá grafická novela od Marjane Satrapi - autorky slávneho autobiografického komiksu Persepolis, na ktorom sa podieľala aj ako spolurežisérka. O tomto filme sa dá hovoriť v mnohom len v superlatívoch. Priznám sa, že moje hodnotenie je trocha skreslené lebo som veľkým fanúšikom predlohy a emócie, ktoré vo mne film vyvolal boli veľmi silné. Film strieda rôzne žánrové aj formálne postupy - máme tu animovaný film, hraný film, komédiu, americký sitcom, drámu aj film romantický. Každá zložka je vyvážená. Nepôsobia rušivo, skôr ešte viacej umocňuje výpovednú hodnotu filmu. Retrospektívy, točenie pred zeleným plátnom, alebo pred maketami , využívanie druhých a tretích plánov, rozostrená kamera a mnohé ďalšie sú dôkazom zručných rozprávačov, ktorý na pozadí pekného príbehu, vytvorili formálnou stránkou emotívnejší druhý plán. Moja veľká poklona patrí hlavne Mathieu Amalricovi, ktorý podal nádherný výkon ako hlavná postava Nasser Ali. Film, ktorý rozhodne chcem vo svojej filmotéke a ku ktorému sa chcem vracať, pretože zmiesiť drobné životné pravdy, obaliť ich melanchóliou a nezabudnúť pri tom, že je svet farebný a veselý je veľkou raritou. A Azrael ako anjel smrti je potom len krásnym doplnením pôvodného aj toho filmového príbehu. Najlepší francúzsky film minulého roku. (22.04.2012)

Obrazovo veľmi pôsobivé, príbehovo slabšie, nazabralo ani rozprávanie napreskáčku. Slabý film to ale nie je, tri hviezdy si zaslúži, a keby som sa vopred naladil na správnu vlnu, snáď by to boli aj silné tri, možno inokedy o pár rokov. Jedlo môže byť kľúčom k mužskému srdcu, ale aj nemusí, a láska sa objaví niekde inde. Prečo ho ale na konci zaprela, mi zostane záhadou. Násir-Ali bol taká Amélia z Montmartru v mužskej podobe a viac melancholickej. –––– Niet návratu. Keď sa odchádza, je to navždy. (23.10.2015)

Poctivě udělané filmové řemeslo, s pevnou režií, jednoduchým, ale výstižným scénářem, kopírující perfektní komiksovou předlohu, neokoukanými herci, zajímavou orientální scenérií, půvabnými animačními vychytávkami, zkrášlující film a především pak uchu ladící hudbou. Děj příjemně plyne, jako obláček vznášející se nad rakví Nasser Aliho matky, filosofové a umělci plesají, že se toto dílo povedlo. Neboť je určeno právě pro ně, ostatní jej můžou považovat za sladkobolný kýč, jestli právem - posuďte sami. (31.03.2015)

Kapitoly z Teheránu z let 1925-1958 mapují životní vzlety a pády jednoho virtuóza. Příběh není důležitý, ale láska k filmovému médiu, která se tu zrcadlí v mnoha formálních systémech ať už různorodé animace, stylizace hraného filmu, práce s časovými rovinami a v neposlední řadě s prostřihy na proslaveného Fantoma opery s božským Lonem... dává tušit snový realismus. Nadto jednorukého Jamela Debbouze si nikdy neokoukám a Golshifteh Farahani má nebezpečně dokonalý úsměv. Jedinou chybičkou je, že Mathieu Amalricovi jsem uvěřila ledasco, jen ne jeho sedmnáctileté já. (30.11.2012)