Rivali

Rivalové nejsou o Niki Laudovi, Rivalové přímo jsou Lauda. To přirovnání se nabízí samo. Slavný formulový závodník je zde popsán jako precizní technik, suchar odhodlaný svou pílí a odhodlaností získat to, co jeho oponent zvládá ukořistit spontánností a charismatem. Připomíná to obráceného Amadea, v němž génius průměrnosti materiálně prohrává, ale morálně vítězí nad horkokrevností a radostí ze života. S trochou jízlivosti se nabízí, že něco takového musí být tajným snem Rona Howarda. Celou jeho režijní kariéru prostupuje preciznost ve všech ohledech. Dobře volené postupy ozkoušené mnohými před ním. Mnohdy padne jeho úsilí co nejdůstojněji a nejdůsledněji zpracovat námět na úrodnou půdu (Duel Frost/Nixon, Apollo 13), jindy se stane fatálním omylem (brownovské adaptace, Grinch) a jindy zdrojem nekonečných debat, jde-li o umění, nebo zbabělý mustr (Čistá duše). Čekat, že se Howard změní a začne experimentovat, by bylo stejně pošetilé jako chtít po Hansi Zimmerovi, aby složil ještě čtvrtý hudební motiv, který by přidal k těm třem, co už dvě desetiletí dokola opakuje. Ani jeden nemá k posunu důvod – jejich formální zbabělost a ničím nerušená sázka na jistotu jim přinášení většinou uznání a řadu obdivovatelů v divácích, kteří oceňují, že v kině uvidí či uslyší přesně to, co si přáli. A tentokrát to oceňuji i já. (03.10.2013)

Rivalové beze zbytku naplňují Morganův mustr, kdy vyjde ze skutečných osudů, vyhmátne si z tématu „to něco nadčasového" a vše tomu podřídí. V rámci dramatizace událostí na tom „jak to ve skutečnosti bylo" málokdy nechá nit suchou, ale nevadí to, protože to působí jako že to tak být mohlo a že si to tak říci mohli. Což není špatný přístup; ostatně je to dramatik. Byla by tedy chyba očekávat od Rivalů věrnost a ještě větší chyba hledat v nich pohled do duše závodníka motorsportu à la Le Mans. A vyloženě blbost by byla očekávat od nich sportovní klišé. Ostatně to je sportovní film až tak nějak v druhém plánu. Co tedy vlastně čekat? Drama (a především drama!) o rivalitě dvou (ne)respektujících se protivníků, kde jeden je líc a druhý rub téže mince a kde každý představuje jeden z (nejen) sportovních archetypů; charismatický floutek užívající si života plnými doušky i miláček kamer s talentem od pána Boha, kterému kariéru zařizují jiní versus drilem cepované precizní umění v ústraní se pohybujícího za všech okolností racionálního kariéristy každým coulem. Portrét dvou mužů, kdy jeden by nebyl bez druhého a... No prostě takové závodnické yin a yang. A to vše v divácky vděčném (a Howard to umí náležitě prodat, o tom žádná) hávu Formule 1, ovšem nikoli o Formuli 1. (02.10.2013)

Je mi srdečně u zadele, jak moc ten film odpovídá tehdejší realitě, protože je SKVĚLÝ! A byl by skvělý, i kdyby byl vycucaný od A do Z, protože příběh dvou rivalů z kolotoče F1 má vše, co dělá film filmem. Snímek monitorující doby, kdy jsem F1 začínal ještě jako kluk opatrně sledovat mě opravdově nadchnul. Parádní herecké výkony (oba hlavní hrdinové jsou vykresleni úžadně realisticky!), atmosféra nasáklá benzínem a spálenými gumami, dravé závody coby loterie se životy jezdců... Jsem fakt nadšený, dost možná i proto, že zrovna od roku 1976 se F1 stala na nějakých 5-6 sezón mým sportem č.1, až pak začala opatrně ustupovat fotbalu, hokeji, basketu atd... Dnes je mi trochu smutno, jak obrovskou část náboje oproti tehdejšku postrádají dnešní závody této série. Takže díky Rivalům i za tohle připomenutí! (11.02.2014)

V tomto díle se dělí "film" od opravdového filmu ... Tohle je prostě ... neuvěřitelnej skvost. Zvlášť pro nadšence závodů, pro chlapy, kteří prostě ten adrenalin a soutěživost mají v krvi od přírody. Úžasná věc, ve všech aspektech. Skvělý scény, dialogy, rozdílnost povah závodníků ... Vlastně celý jejich osud jako by psala nějaká vyšší moc. Je jasné, že tam bylohodně přidáno, ale třeba celkový bodový výsledek sezóny 1976 je faktem a to, jak to dopadlo asi nikdo nečekal ... Rivalové opravdu, opravdu až na dřeň ... !! A přitom nakonec došlo k tomu, co každý chlap má v sobě, že největšího nepřítele a rivala ve skrytu duše jistým způsobem obdivuje, závidí mu, cítí s ním a nakonec se někdy stanou přáteli. Scény z nemocnice, mávnutí ruky při posledním závodu v Japonsku a spousta jiných scén mi valily slzy do očí ... Vlastně od chvíle, kdy se začaly snímat závody jako celky, asi polovina filmu ... nabral děj energický, adrenalinový, ale i mega-emocionální rozměr a já pořád brečel... :-) . Technicky,herecky ani jinak nejde tomu filmu vytknout vůbec nic. Vybroušený diamant, který psal sám život. Závěrečné dokumentární záběry obou závodníků tomu dodaly ještě naprostou třešeň na dortu ... (29.12.2013)

Ron Howard evidentně umí točit životopisné filmy. I kdyby Vám celou dobu nesedl Niki Lauda nebo James Hunt, pořád je tu ta závěrečná scéna, která prostě a jednoduše všechno ostatní odstřelí do výšin. Pokud jste ale dobrým filmům přirozeně otevření, rozhodně oceníte to, že herci, co hrají tyhle dvě postavy, přesně vystihují pojem rivalství jako takového. Niki Lauda a ani James Hunt nebyli idioti, ale zároveň rozhodně nebyli normální. To, co mezi nimi ale bylo, je pojem, který se v dnešním sportu příliš nenosí. Je to vzájemná nenávist, která je ale podpořena obrovským respektem jeden k druhému. Tenhle film to prostě vystihl naprosto dokonale. Nejde mu dát jinak, než pět hvězd. Niki Vás o tom na konci filmu prostě musí přesvědčit! (11.02.2014)