Ako porodiť a nezblázniť sa

Pět párů v tomhle příběhu na mě bylo až moc. Neustále poskakování mezi nimi mi po chvíli začalo vadit. Taky jsem se mezi nimi ztrácela. Mě by bohatě stačily dva možná tři, když přivřu obě oči a zacpu si uši. Na ně by se člověk zaměřil mnohem lépe. Obsazené to bylo perfektně a hlavně sympaticky. Škoda, že se všechno akorát tak zazdilo. Asi nejsem ta správná cílovka, na kterou tenhle film zacílil. (25.03.2013)

Známé přísloví říká, že když dva dělají totéž, není to totéž. A podobné je to i v tomto filmu, kde celkem pět párů očekává přírůstek do rodiny, ale u každého z těch párů je to trochu jiné a odlišné. A já se bavil a užíval si to od začátku do konce. Mám rád filmy, které jsou vtipné, nápadité, a divák si je prostě užívá od začátku do konce, aniž by u nich musel přemýšlet. U tohoto filmu jsem se ani na okamžik nenudil, každá postava mě dokázala zaujmout a film jsem si prostě užil. Nedělalo mi ani problém orientovat se v postavách, což u mě jindy bývá problém, ale zde prostě děj plynul tak nějak přirozeně a nezmatečně. Co se týče herců, tak nejvýrazněji mě zaujal pár v podání Anny Kendrick a Chace Crawforda. S Annou Kendrick už jsem viděl tři filmy, ale teprve v tomto jsem jí zaregistroval jako nádhernou herečku, která mě dokázala oslnit, a její herecký partner už jen dotvořil jeden z nejhezčích filmových párů, jaký jsem kdy v nějakém filmu viděl. Samozřejmě ale potěšila i přítomnost dvou herců z mých oblíbených seriálů, potěšilo mě vidět Joea Manganiella v něčem jiném než v True Blood a Matthewa Morrisona v něčem jiném než v Glee. Herecké hvězdy jako je Cameron Diaz, Jennifer Lopez nebo Chris Rock už jen dotvořily výsledný pozitivní dojem z celého filmu. Já jsem zkrátka nadšený, tenhle film se mi líbil a asi ho budu chtít ještě někdy vidět. Uděluji lepší čtyři hvězdy. (04.05.2014)

Pět žen, pět mužských protějšků. Pět, někdy dosti prekérních, situací, které spojuje jediné. Potomek. Takto málo stačí k obsahu filmu, protože o ničem jiném tahle zhůvěřilost není. Pět holek, dam, žen a paní se ocitají v téměř stejné situaci. Očekávají dítě. Jedna z nich děti mít nemůže, takže v ten samý okamžik začíná svůj kolotoč okolo adopce. Nu což, těhotné ženy, má to být sranda, ublížit mi nemůže, že se na to podívám. No neublížilo moc, ale po skončení mě rozhodně chuť na to, že bych chtěla mít dítě, rázně přešla. Jediný okamžik, který zabránil tomu, abych tento brak poslala do propadliště dějin, byla pro mě naprosto rozsekávající a dojemná scéna, kdy si Jennifer Lopez jede přes půl světa pro svého malinkého černouška do bohem zapomenuté africké divočiny. Ten moment ve mě ještě dlouho zanechal hřejivý pocit u srdce. Jinak ale film spoléhá na hvězdné obsazení a jediným ještě trošku vtipným momentem je taťkovská parta v parku. A to opravdu jen trošku. Filmy o těhotných mi nevadí, ale musí to mít náboj a umět pobavit. Křečovitá a hysterická Cameron Diaz s falešným pupkem je velká tryzna. (17.09.2012)

Čekala jsem opravdu našlapanou komedii, protože téma které otevírá je málo probádané a ukrývá studnici nápadů, a ono to nakonec bylo suché, bez šťávy :-( Zklamání.. Elizabeth Banks byla snad jediná "reálná matka".. Postavy, které ztvárnil Dennis Quaid a Brooklyn Decker bych pro jejich nechutný optimismus ihned umlátila bejsbólkou :-D (15.11.2012)

Rodičovství a děti se v poslední době stávají docela silným stigmatem. Buď jsou velebeny, odmítány, jejich absence je kritizována a naopak jejich prožití a vlastnění stavěno až na roveň jakési lidské povinnosti. Je to dobou. Ale také hlavně lidmi. Jak porodit a nezbláznit se mě zaujala již tím, že scénář psaly ženy ale točil to muž. Což docela dobře propojilo oba póly pohledu na věc. A musím říci, že v tomhle ohledu hodně povedeně. Ano, nejde o nic jiného, než jen o další rodinně agitační komedii, která se nevyhne tradičnímu nakopávání a přesvědčování, jak je to dobře a jak by to mělo být. V tomhle ohledu žádná změna ani překvapení. Je zde několik různých variant nabývání dětí (záměrně nepíšu těhotenství, i když toho a jeho různých poloh, od bezproblémového až po "sere se co může a utrpení nade vše", je zde požehnaně). Až si myslím, že těch dvojic bylo až zbytečně moc. Přes všechen ten agitační balast je zde však několik velmi zábavných a krásných okamžiků. Scény s tatínky v parku jsou naprosto úžasné, ta čtveřice s Chrisem Rockem v čele je supr a jakožto otec jsem s nimi v naprostém souladu. To, co tam říkají je mantra tak opomíjeného a přehlíženého (i maminkami a partnerkami) otcovství. Líbila se mi linie s Elizabeth Banks (i z vlastní zkušenosti, z toho sledovacího pohledu, je těhotenství někdy opravdu opruz k posrání), byť zrovna Banks mě už přestává bavit. Jediné, čeho Cameron Diaz od Masky dosáhla, je vyhasínání. Obrovským potěšením bylo opětovné setkání s J Lo, tu jsem měl vždycky rád, i jako herečku. A tady je dobrá. A na rozdíl od Cameron vypadá pořád dobře. Její linie je ale dost naivní idealistická pohádka. No a pak je tu Anna Kendrick a to je kapitola sama o sobě. Jak její příběhovou linií, tak jejím výkonem. Ta holka by mohla být němá a stejně byste pochopili vše, co vám chce říct. Kromě Rocka ještě bavil Dennis Quaid, v takové rovině jsem jej viděl poprvé a dost pobavil. Obsahově je to jen další idealisticky výchovně laděná americká sluníčková komedie středního proudu (a oni už asi jiné neumí, to mentorství a poučování tam nacpou, i kdyby hlavními hrdiny byla ranní směna u hovnocucu), z diváckého a mého subjektivního hlediska je to však mnohem zábavnější komedie, než se mi z komentářů a hodnocení zdálo. Dlouho jsem se rozmýšlel, jestli do toho půjdu ale teď vůbec nelituji. A až budu někdy v posteli umírat na mužskou rýmičku, dám to klidně znovu. 3.5* (16.10.2016)