The Theatre Bizarre

The Mother Of Toads - pro mne asi nejslabší povídka, nebavila, nudila. I Love You - taková normálka, o bizarnosti tady nemůže být sice moc řeč, ale líbilo se mi. Minimálně za ten závěr stojí dokoukat. Wet Dreams - při zobrazení "Directed By Tom Savini" jsem se začal hodně těšit, no nakonec se z toho vyklubala zase jenom taková blbůstka, naštěstí gore nechybělo, ale gore bohužel není všechno. Tady jsem čekal teda rozhodně víc. The Accident - meh, tahle povídka je hodně mimo obor ostatních, nicméně je docela silná a působivá a vedla mne trochu k depresivnímu zamyšlení nad smrtí, takže myslím účel splnila, dobré. Vision Stains - pro mne jednoznačně nejpůsobivější a nejzajímavější povídka. Hnusná, odporná, velice nepříjemná (jehla - oko, co může být hnusnějšího? Snad jen kladivo - zuby :) ), ale zatraceně působivá a bavila mne nejvíc. Sweets - tady mi strašně vadil ten uřvánek, ten byl na facku, ale jinak docela zvrhlá, bizarní a docela nechutná povídka, ale celkovej dojem tak nějak prázdnej. (08.02.2012)

Musím říct, že od The Theatre Bizarre jsem čekal přeci jen o něco víc Bizarre a daleko míň nic neříkajícího a nudícího The. Teď už si ani nedokážu vybavit o čem vlastně 2 třetiny filmu byly, což asi přeci jenom není úplně dobré. Ovšem když už jsem si říkal, že mě z nudy nejspíš nic nevytrhne, tak přišly dvě závěrečné, chutné lahůdky, které naplno udržely mojí pozornost až do dobrého závěru v divadle, kterému ale mohl být dán větší prostor. Tedy ony ty 2 třetiny nebyly zas tak nudné, vlastně každá z povídek má aspoň jeden zajímavý aspekt, ale čekal jsem něco úplně jiného (lepšího), takže nejsem moc spokojený. (22.12.2013)

Dostal jsem chuť na nějakou hororovou antalogii. Do oka mi padlo právě The Theatre Bizarre. Udo Kier jako uvaděč představuje šest povídek točících se více méně kolem smrti. Jak mám u antalogií ve zvyku. Hodnotím každou povídku zvlášť. 1. THE MOTHER OF TOADS - Povídka s odkazy na H.P. Lovecrafta nebyla ze začátku vůbec zlá. Zklamáním byl až konec. Slabší 3 hvězdy. 2. I LOVE YOU - Láska je kurva. No co vám budu povídat. Romantika jako kráva, která si u mě vysloužila 4 hvězdy. 3. WET DREAMS - Režie Tom Savini. Sám si tu zahrál i " skromnou " roličku. Je to můj oblíbenec proto je pro mě tahle povídka trochu zklamáním. Čekal jsem od něho lepší gore. Je vidět, že už nemá formu jako dřív. I tak slabší 3 hvězdy. 4. THE ACCIDENT - V téhle nejkratší povídce se snaží matka zodpovědět otázky ohledně smrti na které se jí dcera ptá. Pravdou je že tohle s hororem má pramálo společnýho. Ale že by mi vadila se říct nedá. Slabší 3 hvězdy. 5. VISION STAINS - Kraťas plnej očního kontaktu ( jehlou ). Scénář, režie, kamera Karim Hussain. To hovoří za vše. Slabších 5 hvězd. Nejlepší povídka celé antalogie. 6. SWEET - Už jsem si říkal, že by to mohla být jedna z mála antalogií která by neměla vyloženě slabou ani jednu povídku. Poslední povídka ale moji předchozí domněnku vyvrátila. SWEET je za mě nejslabší povídkou, kterou zachránil před odpadem až konec. 1 hvězda. Když to shrnu jako celek tak jsem spokojenej. 3 hvězdy. (27.05.2020)

Pre mňa megalomanské sklamanie, opäť som sa nechal nachytať parádnym trailerom. 4 poviedky mizéria, jedna priemerná, jedna výborná. Takže postupne: The Mother Of Toads: 4/10 - Pekná atmosféra a hudba, ale to je asi tak všetko. Od démonického hororu jednoducho čakám viac, problémom je nulové gore a pomalé tempo. Neustále som čakal, kedy sa niečo začne diať, no zbytočne. I Love You: 3/10 - Žiaľ, sledovať nudný dialóg jedného priblblého páriku mi teda vôbec nepríde zaujímavé, k tomu ešte úplne predvídateľný záver. Neviem, čím to vlastne chcelo zaujať. Wet Dreams: 4/10 - Dej za nula, no konečne aspoň štipka gore. Vtipných pár sekúnd na úvod ma však pobavilo viac ako celá poviedka. Záver ušiel, konečne aspoň nejaké malé mučeníčko, mohlo sa to však rozparádiť viac, takže pekne nevyužitý potenciál. The Accident: 2/10 - Nudný blábol, ktorý nemá s hororom nič spoločné. Melancholická hudba ma uspávala a ani pekná kamera to nezachraňuje, lebo takmer som pri tom zaspal. Pre mňa najhoršia poviedka filmu. Vision Stains: 8/10 - No konečne! Po pohrome prichádza zázrak. Psychologická pecka plná morbídnych obrazov a parádneho gore. V tomto je Karim Hussain génius a cítil som to už od úplného začiatku. Depresívna brutalitka, to beriem, takže aspoň som sa na chvíľu prebudil. Sweets: 5/10 - Na záverečnú poviedku som kvôli traileru čakal asi najviac, ale nenaplnila moje očakávania. Na priemerné hodnotenie to vyťahuje len zvrátený, masakrálny záver s kvalitným gore. Ináč trapas, ktorý takmer skĺzol do paródie, čo mi nevyhovuje. Takže tak. Mám rád poviedkové horory, pretože keď je jedna blbá, alebo dve blbé... tak to môžu vylepšiť ďalšie. V tomto prípade je blbá väčšina. Chvíľu som síce rozmýšľal nad slabým priemerom, ale proste nie. Na tento horor som sa totiž pekne dlho tešil. Lepšie je už radšej nič nečakať. (07.02.2012)

Ve výsledku vlastně jen průměrná antalogie. Sice ani jedna z částí není vyloženě špatná, ale na druhou stranu tu byly mírně nadprůměrné jen poslední dvě - v předposlední, "Vission Stains", se vytáhne Karim Hussain se svou působivou a nepříjemnou povídkou, která je za mě to nejlepší, co Theatre Bizarre nabízí a dále poslední, zajímavou jednohubkou pro gurmány jsou "Sweets", která ale kromě relativně pěkné vizuální stránky nenabízí žádnou hlubší myšlenku. Jo a - možná příjde i Lovecraft a Udo Kier ;) (20.03.2013)