Ztracená brána

Skvělá kriminální trilogie, která těží zejména z perfektně vybraných herců a pomaličku se rozvíjejícím příběhu. Osobně jsem čekal, že se budu trochu nudit, že by asi byl lepší jeden dvouhodinový velkofilm než taková trilogie. Nicméně funguje to dobře i rozdělené do tří dílů, navíc se tam pracuje se skutečnými fakty o svobodných zednářích, takže to má i vzdělávací faktor. Jednu hvězdičku jsem se rozhodl ubrat za ten závěr. Je pravda, že většinu otázek si na konci zodpovíte, ale kdyby to na konci ten Trojan otevřel, mohl Strach zabrouzdat až do sfér sci-fi - mystery - fantasy - hororu a to by byla pecka a něco v českých luzích a hájích nevídaného. Ten závěr nechává prostor pro lidskou fantazii, což někdo ocení, já mám ale rád náboženské horory a ustál bych ledajaký finiš. Přesto super film, ve kterém Strach opět potvrzuje, že je režisérem evropské úrovně. 80% !!! (25.02.2016)

"Mozek takhle na kaši jsem ještě neviděl ani v literatuře. Nádhera, co?" O Zednářích toho vím málo. Osobně znám jen jednoho a ten ještě tvrdí, že žádnej Zednář není. Což je mimochodem jasnej důkaz toho, že Zednářem je, protože oni to nikdy nepřiznají. Tipuju ho na dveřníka nebo řečníka. Ale zpět ke Ztracený bráně. Za ní je to skvělý. Byl jsem tam a proto jsem teď mrtvej. Že to nedává smysl? To ani tenhle seriál, zejména jeho konec, ale je to zábavný. Mezi vyšetřovali Šímovou a Sumarou to přirozeně jiskří, vědátor Runa jiskří sám o sobě a komu ke spokojenosti nestačí poměrně zajímavý vyšetřování, tak může tento seriál vzít jako poznávací cestu kanalizačním systémem města Prahy. Do toho člověk nespadne každej den. (15.01.2022)

O chlup lepší než první triptych. A to hlavně ve scénáristické oblasti, ačkoliv buďme upřímní, policajti, co si neověří výrobní číslo zbraně, si nezaslouží ani ten negativní komentář. Na druhou stranu se podařilo do scénáře napasovat lepší charakterizaci postav, a to díky tomu, že si s ústředním triem už může jak scénář, tak režisér dovolit víc. Patrný je to ve vztahu Geislerka / Dvořák, jejichž chemie není založená jen na tom, že se špičkují, ale hlavně i na tom, že se znají už z minula a dovolují si i intimnější věci bez toho, že by to smrdělo zbytečnou romantickou šaškárnou. Za to klobouk dolů, málokdy jsem v český produkci viděl vztah chlap / ženská, kterej je založenej na přátelství, a kterej zbytečně nesklouzával buď k flirtu, nebo k šovinista vs. feministka. Zároveň je líp napsaná a hlavně líp vedená pointa toho celýho mystéria, byť chybí opravdu katarze Trojanova charakteru. Taky trochu chybí vhled do Runovy postavy jako celek. Runa je úplně stejně šedej, jako je Langdon v tom druhým filmu s Hanksem, čiže v zásadě by tam místo něj mohl být bezejmennej Franta Kolohnátek, kterej se náhodou orientuje v zednářský tématice. I.e. zapojení Runy do ústředního kriminálního dua je spíš takový nemastný neslaný. Zatímco v prvním triptychu byl Runův charakter hybnou silou, a to i díky jeho osobnímu zapojení s ďáblicí v rudém, v druhém triptychu nemá ani tu dcérku, ani tu ďáblici, vlastně nemá ani důvod, proč by dvěma cajtům přes ulici pomáhal. (I.e. chybí vysvětlení jeho motivace.) Aspoň, že režisérsky se Strach ještě víc zvedl a je přesnější v "akčnějších" scénách, kamera znovu špičková: perfektní kompozice, pěkná práce s celkem a detailem; střih je příjemně stabilní, herecký výkony o to zajímavější, že v ani jedné scéně vlastně z obrazu nechybí nic a nic nepřebývá. Pro mě je hezký zapojení fildy, kde jsem v době natáčení musel studovat, ale absolutně si nevybavuju, že bych tam někdy viděl štáb (rozuměj - do školy jsem chodil na zkoušky a kolokvia a zápočty, lel), ale v historickým kabinetu jsem byl poměrně jako doma i z toho důvodu, že jsem tam chodil radějc než na přednášky do 201ky nebo 301ky, hehehe. Tedy závěrem, v zásadě mi přijde tenhle triptych lepší, a to ze dvou důvodů - 1) postavy jsou líp napsané a hlavně se zajímavějšími vztahy; 2) v podstatě je triptych líp napsaný, protože poslední díl není výsměch. Přesto mi tam zase ten konec tak trochu nešaltruje, takovej zase strašně narychlo s takovým jakože nemastným neslaným mystickým závěrem, respektive pointou. Mňoch. Ale jako jo, hezký, zase o kousek víc věřím, že se v ČT dá udělat poměrně hezkej seriál s víc než českým potenciálem. (06.12.2016)

Uplynul rok a já se vracím k téhle mini sérii od Jiřího Stracha. Opět se vracím do mysteriózního příběhu, tentokrát z Prahy. Český příběh Dana Browna podruhé. I tak a mnoho jinak by se dala popsat Ztracená brána. Strach umí točit, a když má prostředky, tak vytvoří velmi příjemnou atmosféru. Trojice Trojan, Dvořák a Geislerová je super a od začátku do konce jim to klape. Tentokrát se potkáme navíc s Pavlem Křížem a Tomášem Töpferem. Kříž je v roli skvělý a hodně mě tam bavil. Naopak vidět Töpfera s Trojanem po dvaceti letech v jedné scéně je prostě k nezaplacení. Série má opět skvělou hudbu, atmosféru, která by se dala krájet a nakonec i příběh. Konec je zase trošku jiný než bych očekával, ale nijak to nekazí. Tři díly jsou akorát a každý vám brnká na nervy. Jo, mě přišla Ztracená brána ještě lepší než Ďáblova lest. Užil jsem si jí a tajně doufám, že se Strach ještě alespoň do třetice vrátí. Klidně do roka a já se na to opět s nadšením podívám. (85 %) (30.10.2017)

Po deseti letech a mnoha reprízách mohu se vší rozhodností napsat, že Ztracená brána je Jirkovo nejlepší populární, nebo chcete-li zábavné dílo (nepočítaje v to pohádky). Potencionální divák je obeznámen už od Ďáblovi lsti, jenomže zde je toho víc nebo je to lepší. Duo Geislerová a Dvořák jsou svými slovními výměnami připomínkou legendárních amerických screwballových komedií, doplňuje je střídmý Ivan Trojan a plejáda spolehlivých hvězd i v malých rolích (Preiss mladší). Tématu odpovídající vizuál je už u Jirky samozřejmostí, Miloš Bok kongeniálně rozvedl svá atmosférická hudební témata a hlavně se zde vzhledem k žánru dočkáme nejzajímavějšího spojení s duchovnem. Tak mě napadá, že je v Bráně ještě o pár věcí míň, než ve Lsti a to míň efektů v závěru a míň Vašíčka, což je vše ku prospěchu věci. Chrám je totiž vždycky uprostřed všeho. (07.02.2022)