Ztracená brána

Paráda. Konečne som sa dočkal. Prakticky od natočenia Samotárov som márne v českej kinematografii čakal na ďalší film, ktorý by ma zaujal. Až doteraz. Aj Ďáblova lest bola perfektná, ale Ztracená brána sa mi páčila ešte viac. Má to všetko, čo od mysteriózneho filmu očakávam. Hlavne napätie a jeho postupné gradovanie, presvedčivé herecké výkony, pútavý dej a samozrejme všetko by malo byť zahalené do tajomna a mystérií. Jiří Strach to namixoval bravúrne a mne neostáva nič iné ako mu zatlieskať. Určite sa dostal do môjho povedomia, získal môj rešpekt a obdiv, takže do budúcnosti s ním budem určite rátať. (12.12.2013)

Oproti Ďáblově lsti po filmařské stránce o pěkný kus dál, ale po té dějové jakoby se Ztracená brána držela při zemi. Zajímavé konspirační motivy jsou zpracované poměrně mdle a povrchně, stejně tak závěr, který je vygradovaný hodně slabě. Na druhou stranu mě ale po stránce charakterů tahle česká variace na Akta X baví. Zejména proto, že se postavy už mezi sebou nějakou tu dobu znají a "buddy" chemie díky vtipným dialogům mezi Geislerovou, Dvořákem a Trojanem fakt funguje. Stejně ale jak u Ďáblovy lsti, i tady se projevují limity české kinematografie - od kolísavé kvality hereckých výkonů, přes nezáživnou hudbu až po ne zcela věrohodný děj a úsměvnou (ne)logiku. Na televizní projekt je však Ztracená brána více než dobře koukatelný kousek. (11.12.2015)

Ve srovnání se svým o tři roky starším bratříčkem méně temné a (možná) ne tak tematicky atraktivní, ale kompaktnější, zábavnější a promyšlenější. Herecky to tentokrát suverénně táhne Jiří Dvořák, přičemž Aňa Geislerová mu sympaticky přihrává na smeč (jejich přestřelky jsou mnohem lepší, než v první sérii), Ivan Trojan tentokrát tolik prostoru nemá. Potěší i hvězdná plejáda herců ve vedlejších rolích (Viktor Preiss, Pavel Kříž, Jiří Langmajer, Pavel Rímský). O žádné veledílo sice opět nejde, ale příjemně mysteriózní detektivka na víkendový večer se taky počítá. 75%. (01.01.2015)

Na tuzemský počin, vzláště pak ten televizní, opravdu výborné. Strach dokáže i z televizního kousku vydolovat napínavý příběh, který nenudí a ve kterém narozdíl od většiny českých věcí dialogy nešustí papírem. Postavy jsou sympatické a herci si to také jen užívají. Jenom ten scénář se ke konci na můj vkus až příliš utrhnul ze řetězu a ten konec to v mých očích trochu devalvace. Zbytek projektů České televize tomu ale ani tak nesahá ani po kotníky. Tedy pokud ty projekty zrovna netočí Strach. (18.10.2012)

O chlup lepší než první triptych. A to hlavně ve scénáristické oblasti, ačkoliv buďme upřímní, policajti, co si neověří výrobní číslo zbraně, si nezaslouží ani ten negativní komentář. Na druhou stranu se podařilo do scénáře napasovat lepší charakterizaci postav, a to díky tomu, že si s ústředním triem už může jak scénář, tak režisér dovolit víc. Patrný je to ve vztahu Geislerka / Dvořák, jejichž chemie není založená jen na tom, že se špičkují, ale hlavně i na tom, že se znají už z minula a dovolují si i intimnější věci bez toho, že by to smrdělo zbytečnou romantickou šaškárnou. Za to klobouk dolů, málokdy jsem v český produkci viděl vztah chlap / ženská, kterej je založenej na přátelství, a kterej zbytečně nesklouzával buď k flirtu, nebo k šovinista vs. feministka. Zároveň je líp napsaná a hlavně líp vedená pointa toho celýho mystéria, byť chybí opravdu katarze Trojanova charakteru. Taky trochu chybí vhled do Runovy postavy jako celek. Runa je úplně stejně šedej, jako je Langdon v tom druhým filmu s Hanksem, čiže v zásadě by tam místo něj mohl být bezejmennej Franta Kolohnátek, kterej se náhodou orientuje v zednářský tématice. I.e. zapojení Runy do ústředního kriminálního dua je spíš takový nemastný neslaný. Zatímco v prvním triptychu byl Runův charakter hybnou silou, a to i díky jeho osobnímu zapojení s ďáblicí v rudém, v druhém triptychu nemá ani tu dcérku, ani tu ďáblici, vlastně nemá ani důvod, proč by dvěma cajtům přes ulici pomáhal. (I.e. chybí vysvětlení jeho motivace.) Aspoň, že režisérsky se Strach ještě víc zvedl a je přesnější v "akčnějších" scénách, kamera znovu špičková: perfektní kompozice, pěkná práce s celkem a detailem; střih je příjemně stabilní, herecký výkony o to zajímavější, že v ani jedné scéně vlastně z obrazu nechybí nic a nic nepřebývá. Pro mě je hezký zapojení fildy, kde jsem v době natáčení musel studovat, ale absolutně si nevybavuju, že bych tam někdy viděl štáb (rozuměj - do školy jsem chodil na zkoušky a kolokvia a zápočty, lel), ale v historickým kabinetu jsem byl poměrně jako doma i z toho důvodu, že jsem tam chodil radějc než na přednášky do 201ky nebo 301ky, hehehe. Tedy závěrem, v zásadě mi přijde tenhle triptych lepší, a to ze dvou důvodů - 1) postavy jsou líp napsané a hlavně se zajímavějšími vztahy; 2) v podstatě je triptych líp napsaný, protože poslední díl není výsměch. Přesto mi tam zase ten konec tak trochu nešaltruje, takovej zase strašně narychlo s takovým jakože nemastným neslaným mystickým závěrem, respektive pointou. Mňoch. Ale jako jo, hezký, zase o kousek víc věřím, že se v ČT dá udělat poměrně hezkej seriál s víc než českým potenciálem. (06.12.2016)